Potřebuju (zase) kolo
Že Tour už bude jen poklidnou jízdou Chrise Frooma za titulem? Omyl. Velký omyl!
Tom Dumoulin se zvedá z asfaltu, drží se za zápěstí, zastavuje, pláče. Hrdinovi loňské Vuelty není po Giru souzeno dokončit ani Tour. Navíc jeho sen o olympijském zlatu z časovky dostává se zlomenou vřetenní kostí tvrdý direkt.
Richie Porte řeší defekt a čtyřčlenné komando BMC jej sedm kilometrů dotahuje zpět do pelotonu.
Daniel Navarro při sjezdu z Montée de Bissane letí na zem a se zlomenou klíční kostí končí v sanitce.
Celkově druhý Bauke Mollema nedobrzdí, padá, bolí ho bok a od té chvíle jen ztrácí: čas, pódium i víru.
„Když všem do rádia říkají, že je Boj o žlutou
tam celá silnice popsaná nápisy z časovky a tím pádem ještě víc kluzká, a lidi ve sjezdu začnou bláznivě nastupovat, tak to něco říká o inteligenci ve skupině,“rozčilí se později Roman Kreuziger.
„Hoši, klídek,“nabádá Froome do vysílačky parťáky z týmu Sky.
A potom leží na zemi i on. V zatáčce mu podklouzne přední kolo, po ústech letí na vozovku. Rychlý pohled na kolo. Zničené. A týmový vůz je daleko vzadu. „Potřebuju kolo,“volá stejně jako před týdnem na Mont Ventoux.
Geraint Thomas zastaví, dá mu své. Froome pokračuje, dres roztrhaný, na těle krev. Thomas čeká na týmové auto Sky, ale to si ho nevšimne. Copak poběžím až do cíle? pomyslí si Velšan. Naštěstí o pár stovek metrů dál černý ford Sky přece jen zabrzdí.
Froome ztrácí. Tiskový mluvčí Sky Ben Wright stojí u obrazovky za cílem, krabatí čelo a nervózně žmoulá v puse tyčku od lízátka. Přece se všechno nepokazí v předposlední těžký den!
Ne, nepokazí. Žlutý dres se při závěrečném stoupání na Le Bettex dotáhne ke skupině favoritů.
Romain Bardet z AG2R zatím ujíždí, aby ukončil třítýdenní čekání Francouzů na etapové prvenství.
Roman Kreuziger se naopak čtyři kilometry před cílem propadá za skupinu favoritů. „Na prudké úvodní pasáži kopce jsem si hrábl na Tour de France Celkové pořadí po 19. etapě dno a na té táhlé jsem už nebyl schopný jet. Nohy byly prázdné.“
Froome protne cíl po boku Wouta Poelse, který mu pomohl vydrápat se až sem, poklepe mu po rameni. „Jeden pád a mohl všechno změnit,“kroutí hlavou lídr Tour a líčí, co ho způsobilo: „Najel jsem tam na jednu z bílých čar na silnici. Naštěstí nemám žádné vážné zranění, jen jsem přišel o kus kůže. Byl to den, kdy jsem byl vděčný za svůj čtyřminutový náskok v pořadí.“
Adam Yates z Oriky nabírá ztrátu a kolumbijský rozhlasový reportér nadšeně vykřikne do mikrofonu: „Nairo Quintana míří na pódium.“
Jako korálky se trousí jezdci do cíle. Pořadí za Froomem se přesype: 2. Bardet, 3. Quintana, 4. Yates a až 10. Mollema, jenž dorazí na vrchol daleko za Kreuzigerem.
Jeden z nizozemských fanoušků si povzdychne: „Ach jo. Steven Kruijswijk upadl dva dny před koncem Gira a přišel o vítězství. A teď Bauke upadne dva dny před koncem Tour...“
Bauke Mollema jako by ho slyšel a dopoví: „A všechno je pryč.“
Richie Porte, rovněž potlučený, říká: „Dnes to byl dokonalý chaos.“
Kreuziger obleče bundu, sjede z kopce k týmovému autobusu a kriticky pronese: „Z těch dvanácti nejlepších v pořadí jsem tam byl jeden z nejhorších. Takže tak. Teď si musím orazit. V sobotu zkusím skočit do nějakého velkého úniku a ještě to zvrátit. Když ztrácím na Frooma deset minut, mohli by mě nechat.“
Poslední alpský den Tour je tady.