Británie by měla Unii platit stovky miliard i po brexitu
Britové budou muset po svém odchodu z Unie nejméně do roku 2023 EU splácet svoje závazky. Půjde o desítky miliard eur. LONDÝN Zní to jako paradox, ale ve skutečnosti je to tvrdá, smluvně podložená realita. Velká Británie bude ještě nejméně čtyři roky po svém předpokládaném odchodu z Evropské unie platit do unijního rozpočtu desítky miliard eur, tedy mnoho set miliard korun.
A to mimo jiné proto, že Evropská unie pracuje s dlouhodobým, sedmiletým rozpočtem, který jde několik let za horizont plánovaného odchodu Londýna z EU. Británie se tak může z tohoto závazku jen těžko vyzout.
Některé britské povinnosti jdou ještě dál. Britský týdeník The Economist například připomíná otázku britského podílu na výplatě penzí unijním úředníkům a dalším zaměstnancům, kde nepokryté závazky EU dosahují závratné sumy 60 miliard eur (1,6 bilionu korun). Jak týdeník upozornil, unijní úředníci nejsou zaměstnanci jednotlivých států, ale Unie, a proto za jejich důchody nesou všechny státy „společnou odpovědnost“.
The Economist pak s odvoláním na hlavního vyjednavače Evropské komise o brexitu Michela Barniera napsal, že představy komise o britských závazcích, které by měl Londýn po brexitu doplatit, se pohybují mezi 40 až 60 miliardami eur. List Financial Times odhadl ještě větší rozptyl – mezi 26 a 73 miliardami eur.
Nejmenovaný diplomatický zdroj pro britský deník Telegraph uvedl, že platby nehodlá Evropská unie Británii odpustit také proto, že právě roky 2019–2023, kdy by měl Londýn své závazky doplácet, „budou z hlediska sedmiletého rozpočtu pro Unii nejnáročnější“.
bilionu korun
Podle Evropské komise nejde přitom o žádný naschvál, ale o zcela logický požadavek plynoucí z neočekávanosti britského rozhodnutí. „Je to stejné, jako když jdete do hospody s dvaceti sedmi kamarády a objednáte rundu piv. Pokud potřebujete odejít a mejdan dál pokračuje, stejně musíte zaplatit to, co jste objednali,“říká mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.
Mnohé jistě závisí na tom, jak se budou vyjednávání mezi Británií a EU vyvíjet. Telegraph cituje nejmenovaný bruselský diplomatický zdroj, podle něhož je možné o různých závazcích Británie diskutovat a že konečný účet bude záviset na dohodnuté nové úrovni vztahů.
Britská premiérka Theresa Mayová, která potřebuje od EU přinejmenším dohodu o volném obchodu, však tahá podle britského tisku za kratší konec. „Mayová může odmítnout platit, ale nemůže zmrazit status quo. Bude muset žít s ekonomickými následky náhlého a neuspořádaného brexitu. V jednáních ohledně peněz do EU čas hraje proti ní,“soudí Financial Times.
Otázka, zda Velká Británie doplatí své závazky a v jaké výši, není zanedbatelná ani pro Českou republiku. Ta jako čistý příjemce dostává z EU prostřednictvím eurofondů téměř 600 eur ročně na hlavu (přes 15 tisíc korun), zatímco Británie byla naopak jedním z největších čistých plátců. V případě britských doplatků jde proto Česku o miliardy korun.
„Budeme usilovat o to, aby bylo dosaženo spravedlivého finančního narovnání mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím s ohledem na to, že Spojené království se nechce do budoucna plně účastnit na rozpočtu EU,“uvádí úterní prohlášení šéfů českých parlamentních stran.
Analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky je, pokud jde o britský doplatek závazků vůči EU, optimistou. „Byl jsem na setkání, kde vysoký činitel britské vlády ujišťoval, že Velká Británie si zakládá na tom, že své závazky vždy plní,“řekl Kruliš. „Londýn, jak řekl tento britský činitel, se prý rozhodně nechce rozejít s Unií bouchnutím dveří,“uvádí analytik.
„Samozřejmě, když se na to podíváme z pohledu přílivu peněz z eurofondů, tak je českým zájmem, aby Londýn ze svých závazků doplatil Unii co nejvíc,“dodal.