Energetik na sobě musí stále pracovat, ale velmi dobře se uživí

Dnes Prague Edition - - Energie -

Mnoho lidí si elektrikáře představuje jako muže v montérkách s koženou brašnou přes rameno, který chodí osazovat nebo odečítat elektroměry. Činností, které elektrotechnici vykonávají, je však daleko víc. Často se dostanou i do náročných situací.

Celý svět se automatizuje, robotizuje a digitalizuje a vše se stává velmi závislé na elektřině. Oblast distribuce elektřiny čekají kvůli připravované decentralizaci energetiky, tlaku na připojení čím dál většího podílu obnovitelných zdrojů a také plánovanému rozvoji elektromobility v nejbližších letech revoluční změny. Stoupá proto poptávka po lidech, kteří elektrotechnice a slaboa silnoproudu rozumějí.

Elektrikáři se celoživotně vzdělávají, elektrotechnika je totiž jedním z nejsložitějších řemeslných oborů. Hlavně kvůli stále se zvětšujícímu záběru, rychlému tempu vývoje a inovací, stejně jako nutnosti zajištění bezpečnosti provozu. „Pokud ten, kdo byl před 10 lety opravdovým ‚mistrem‘, nebude sledovat nové trendy a dále na sobě pracovat, může být po deseti letech pouze průměrným elektrotechnikem, protože ho v odbornosti předhoní elektrikáři, kteří pracují na svém sebevzdělávání,“podotýká Radek Roušar, prezident Elektrotechnického svazu českého (ESČ).

Profese elektrikářů má ale budoucnost a je atraktivní i z hlediska platového. „Mzda elektrikáře pracujícího na napětí do 1 000 V AC je přibližně 28 000 Kč hrubého, mzda elektrikáře pracujícího na napětí do 35 000 V AC je přibližně 35 000 Kč hrubého,“uvádí výkonný viceprezident ESČ František Spálovský. U větších firem je navíc mnoho benefitů typu příspěvek na jízdné v MHD, na dovolenou, na stravu a podobně.

„V posledních letech slýcháme od svých členů, jak obrovský tlak na cenu v oboru existuje, nicméně i přesto si dovolím tvrdit, že kvalitní odborník v oblasti je schopen se elektrotechnikou dobře, mnohdy velmi dobře uživit,“přidává se Roušar. Podobně jako další technické profese se však i tento obor potýká s nedostatkem lidí. Spálovský uvádí příklad: do učebního oboru elektrikář nastoupí 30 učňů, po prvním roce 20 učňů zůstane a na konci získá výuční list 15 elektrikářů. Z toho do praxe nastoupí 10 elektrikářů, ostatní pokračují ve studiu nebo nastoupí jako řidiči a podobně.

Firmy se proto snaží technické vzdělávání propagovat a lidi si vychovávat. „Máme absolventský program pro středoškoláky i vysokoškoláky a na vybraných středních školách jsme zahájili Motivační program Prokopa Diviše. Všechny tyto aktivity mají za cíl přivést do našich řad novou krev a dát jim možnost se učit od starších a zkušenějších kolegů,“uvádí například Radim Černý, ředitel úseku Řízení sítí ČEZ Distribuce.

V příštích pěti letech může podle něj ze společností Skupiny ČEZ, zabývajících se distribucí elektřiny a spojenými službami, odejít přes 400 pracovníků do starobního důchodu. V plánu je proto přirozená obměna, kdy odcházející zaměstnanec předá své zkušenosti a znalosti novému kolegovi. „Odcházející zaměstnanec funguje jako jakýsi garant nového zaměstnance a učí ho praktickým dovednostem. Ročně jde o desítky nových pozic, jako je elektromontér, provozní elektrikář nebo servisní technik elektrických zařízení,“vysvětluje Černý. Firma zároveň elektrotechnikům, kteří nechtějí celý život „sedět na jedné židli“, umožňuje růst či rotovat na různých pozicích napříč celou společností. Distribuce elektrické energie zahrnuje řadu velmi různorodých činností. Standardem jsou montáže elektroměrů, odečty elektřiny, řešení přeložek elektrického vedení, zaizolování elektrických vodičů na rodinném domku nebo připojování nových odběratelů i výrobců, jako jsou solární, malé vodní či bioplynové elektrárny, k síti. K běžné pracovní náplni elektrikáře Chrání ptáky Jak se musí elektrikář vzdělávat Zdroj: ESČ patří i výstavba a údržba stávajícího distribučního zařízení.

Mezi činnosti, které přinesl technologický vývoj, patří řízení soustavy s ohledem na její spolehlivost. Jde třeba o to, aby kvůli nástupu elektromobility byla soustava za předpokladu nabíjení vozidel v době špičky stabilní. Zavádějí se také opatření takzvaných chytrých sítí, kdy je třeba sladit výrobu a spotřebu elektřiny pomocí chytrých elektroměrů.

Mezi nejnáročnější, ale zároveň nejzáslužnější činnosti, ve kterých hrají montéři ze zásahových čet hlavní roli, jsou opravy vedení a dalšího zařízení po kalamitách nebo přírodních katastrofách. Zde plní funkci jakýchsi „energetických hasičů“s cílem opravit poruchy a obnovit dodávky elektřiny co nejrychleji, samozřejmě při dodržení všech bezpečnostních pravidel.

Poruchy při nepříznivém počasí energetici neovlivní, ale u plánovaného vypínání z důvodů údržby je to něco jiného. Zhruba pětina plánovaných prací na napěťové hladině vysokého napětí se dnes provádí bez omezení koncového zákazníka. A to díky speciálním postupům – pracím pod napětím. Ty provádějí speciálně vyškolené čety na venkovním vedení 22 a 35 kV. Ročně provedou na šest tisíc úprav – od výměn izolátorů, údržby úsekových odpojovačů rozpojování či spojování vedení a podobně. Montéři, kteří vykonávají tyto nejen fyzicky, ale hlavně psychicky náročné práce, se pravidelně školí. Podle Radima Černého jsou příležitosti pro mladé absolventy technických škol třeba právě v těchto skupinách.

Energetici také například chrání ptactvo před úrazem elektrickým proudem. Dravci, sovy a čápi totiž využívají sloupy elektrického vedení v krajině jako stromy, usedají na ně, loví z nich potravu a odpočívají na nich. Často ale končí s popálenými křídly nebo po kontaktu s elektrickým vedením uhynou. Proto na vedení vysokého napětí technici osazují plastové doplňkové ochrany, které mají úrazu zabránit. Další variantou je osazování bezpečných konzol, které již neumožňují ptactvu dosednout, a nedojde tak k propojení živé části s uzemněnou stožárovou konstrukcí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.