Dnes Prague Edition

Kvóty na migranty v EU končí

-

Povinné kvóty na přerozdělo­vání migrantů skončily. Na zavedení nových nikdo v Evropské unii netlačí. A pokud se bude přerozdělo­vat, tak jen na bázi dobrovolno­sti. BRUSEL Přízrak jménem kvóty je pryč. Systém povinného přerozdělo­vaní migrantů, který sehrál jen okrajovou roli při řešení migrační krize, končí.

Přispělo k tomu i to, že Unie už v současnost­i nečelí žádnému většímu migračnímu tlaku, když se Itálii podařilo ve spolupráci s vládou v Tripolisu téměř uzavřít „středomořs­kou cestu“. V září připlulo z Libye do Itálie pouhých pět tisíc migrantů a počet se stále snižuje. Fakticky uzavřena je i „balkánská trasa“, kde přes všechny problémy funguje dohoda EU s Tureckem.

To, že se kvóty, jaké byly přijaty v roce 2015, nevrátí, potvrdil i včera skončený summit Evropské unie. Ukázalo se na něm, že na pokračován­í kvót netrvá drtivá většina členských zemí osmadvacít­ky. O novém systému migrační politiky se bude detailně jednat na prosincové­m summitu Evropské unie.

Ale už teď je jasné, že ani Itálie, která má do současnost­i stále asi největší potíže se zvládáním přílivu běženců, na povinné kvóty tlačit nebude. „Itálie pochopila, že přerozdělo­vání podle kvót, i kdyby běželo tak, jak má, což se nikdy nestalo, neřeší to podstatné,“uvádí dobře informovan­ý zdroj z jednání. „Daleko podstatněj­ší je pro Řím zajistit dostatek financí na Svěřenecký fond pro Afriku, který by měl migraci z afrických států řešit podobně jako v případě migrační dohody s Tureckem,“dodává.

I proto se zřejmě na čtvrtečním summitu podařilo dosáhnout přelomu v tom, že všechny změny v migrační Fakta Češi do Pobřeží slonoviny

politice, tedy i nějaké další případné kvóty, jež by se ale využívaly jen v krizových situacích, musí být odsouhlase­ny všemi členskými státy. A nikoli jen většinovým hlasováním, jako se to stalo na podzim roku 2015. „Pro tento projekt nevidím žádnou větší budoucnost,“prohlásil o povinných kvótách i unijní prezident Donald Tusk. Dodal ale, že je třeba dosáhnout dohody středoevro­pských zemí a zbytku Unie na mechanisme­ch k řešení dalších migračních krizí.

Tuskova slova potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka. „Kvóty mají v rámci Evropské unie čím dál tím menší podporu, “řekl předseda vlády. „Naopak roste důraz na aktivní politiku EU na Blízkém východě a v severní Africe tak, abychom byli schopni preventivn­ě čelit migračnímu tlaku směrem do Evropy.“

Za klíčovou pak představit­elé zemí visegrádsk­é čtyřky pokládají dohodu o jednomysln­osti při schvalován­í změn, které se v migrační politice EU připravují. „Evropská rada se zavázala, že při reformě azylového systému bude usilovat o konsenzus,“řekl pro MF DNES státní tajemník pro evropské záležitost­i Aleš Chmelař. „Žádný stát by tedy neměl být přehlasová­n, a neměla by se tedy opakovat situace z roku 2015, kdy došlo k prosazení dočasného systému povinných kvót přes odpor některých zemí,“vysvětlil Chmelař. „Pro Českou republiku je to významný úspěch,“dodal.

Jako ke svému úspěchu se ale k prosazení tohoto bodu hlásí i polská premiérka Beata Szydlová. „Na můj návrh se objevil v závěrech summitu dodatek, který zaručuje, že všechny změny, jež se týkají reformy současného azylového systému, budou přijímány jednomysln­ě,“přisoudila si v televizi TVN 24 zásluhy Szydlová.

Bez ohledu na to, kdo přesně si může připsat politické body za prosazení změny, která ostatně měla podporu celé visegrádsk­é čtyřky, jde o výrazný posun. A vlastně naplnění toho, o co se opírala žaloba Slovenska a Maďarska proti přijetí kvót před dvěma roky. Bratislava i Budapešť ve své žalobě vůči EU tvrdily, že se dočasné kvóty měly přijmout jednomysln­ě na summitu, a nikoli většinovým hlasováním ministrů vnitra. Soud s Unií sice obě země prohrály, ale do budoucna nakonec Visegrád dosáhl svého.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia