Zátah na sběratele
Policie jde po samopalech ze Slovenska. Hrozí za ně až osm let.
Pokračování ze str. 1 Jak se jejich vlastníků česká policie dopátrává, není jasné. Policie v pátek záležitost nekomentovala. A patrné to není ani ze spisů jednotlivých případů.
Informace o tom, že se česká policie účastní celoevropské akce MARS organizované Europolem a slovenské zbraně na slepé náboje zabavuje například na akcích milovníků vojenské historie, se objevily několik měsíců po teroristických útocích v roce 2015.
Policisté nadšence do zbraní, kteří často ani nemusejí vědět, že mají doma nelegální zbraň kategorie A, na jejíž vlastnictví jim nestačí ani zbrojní průkaz, začali tvrdě trestat. Což je dnes zřejmé.
Potíž se týká zejména lidí, kteří na Slovensku či přes internet nakupovali v minulosti.
Podmínky pro přeshraniční obchod s expanzními zbraněmi totiž Slováci po tlaku celé Evropské unie po teroristických útocích zpřísnili. Tamní policie tedy už majitele poplašných zbraní eviduje a pro jejich případný vývoz do zahraničí musí vydat speciální povolení.
Předělat na plně funkční je jde stále stejně snadno. Znehodnocený kalašnikov nebo samopal vz. 58, který byl hlavní zbraní československé armády, se dá u sousedů pořídit za částku kolem 20 tisíc korun.
Už za sedm tisíc se dá pořídit samopal Škorpion. Do sortimentu obchodů patří i kulomety.
„Přesně takto znehodnocené a následně zprovozněné škorpiony – původně ze Slovenska – použili útočníci při teroristickém útoku na redakci Charlie Hebdo. Upravit a znovuzprovoznit slovenské zbraně je velmi, ale opravdu velmi jednoduché,“říká soudní znalec zbraní a expert s pětadvacetiletou praxí v oboru kriminalistické balistiky v Kriminalistickém ústavu Praha Pavel Jirkovský. Slovensko je svým přístupem v Evropě unikátem.
Z nefunkčních funkční
MF DNES minulý týden informovala i o tom, že policie zakročila proti gangu, který se nákupem a opětovným zprovozňováním slovenských „poplašných“samopalů živil.
Policisté zatkli šest Jihočechů, kteří k puškám vyráběli i tlumiče. Kolik jich skončilo na černém trhu, není jasné.
„Vyměnili u nich hlavně, a tím se zbraně staly opět schopnými střílet dávkou. Hlavně upravovali také pro použití tlumičů,“popsal mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej, která věc vyšetřuje.
V Česku je legislativa ohledně znehodnocování zbraní dlouhodobě výrazně přísnější.
V létě vláda navíc ještě schválila nařízení, které celý proces ještě více komplikuje. Jde o reakci na požadavky Evropské unie, které bude muset do několika měsíců začít respektovat i Slovensko.