DĚTSKÉ PŘÍKRMY VELKÝ TEST

Které jsou nejzdravější Kde je příliš soli Které jsou málo výživné

Dnes Prague Edition - - FRONT PAGE - Magdalena Nová redaktorka MF DNES

Severoitalskou Boloňu proslavily cihlové památky, jedna z nejstarších univerzit, Lamborghini i Maserati a samozřejmě vyhlášená gastronomie. Z ní se asi nejvíc proslavila boloňská omáčka. Masové ragů s rajčaty, mrkví a kořením smíchané s těstovinami se jí po celém světě ve stovkách variant včetně těch určených pro nejmenší strávníky.

Vážně, právě „spaghetti bolognese“připravuje téměř každý výrobce kojenecké stravy. Rodiče je totiž považují za ideální oběd, jímž zdravě a rychle zasytí děti, pokud chtějí šetřit čas či jsou na cestách. Tedy tak to alespoň slibují etikety. Jestli je tomu tak i ve skutečnosti, zjišťoval aktuální test MF DNES.

Děti potřebují energii. Mnohem více energie

Tentokrát redakci zajímaly především výživové hodnoty pokrmů: nakolik jedna porce pokryje energetickou potřebu dětí, jak odpovídá skladbou a složením tuků, sacharidů a bílkovin ideálnímu obědu nebo kolik obsahuje soli.

„Kvalita a složení kojenecké stravy totiž ovlivňují, jakými chorobami mohou lidi v dospělosti trpět,“upozorňuje dětská lékařka a endokrinoložka Alexandra Moravcová z Fóra zdravé výživy, jež se podílela na hodnocení nutričních údajů i použitých surovin s dalšími třemi odbornicemi.

Všechny zaskočilo, jak málo výživné dětské příkrmy jsou.

„Často zjišťujeme, že děti, které jsou živeny pouze kupovanými příkrmy, neprospívají. Pokud vyhodnotíme jejich jídelníček, zjistíme, že mají málo energie,“vysvětluje Marieta Baliková ze Společnos- ti pro výživu, která působí jako vedoucí nutriční terapeutka Fakultní nemocnice Motol v Praze.

Jen pro představu, většina vyráběných příkrmů pokryje jen něco málo přes polovinu energie doporučené k obědu, zbývajících pět testovaných vzorků nedosáhlo ani na polovinu. A boloňské špagety Sunárek by vašemu půlročnímu capartovi stačily jen z jedné třetiny.

Přidejte mléko či řepkový olej

Pokud tedy patříte k rodičům, kteří využívají hotové kojenecké obědy pravidelně nebo hodně často, buďte při výběru obezřetní.

„Určitě se vyplatí sledovat složení. Pokud chcete příkrmem zajistit plnohodnotný oběd, měl by obsahovat kromě sacharidové složky také tuk a bílkoviny, jako jsou ryby nebo jiné maso, vejce, případně mléčný výrobek, a to ne pouze v zanedbatelném množství. To všechno je možné vyčíst z etikety,“nabádá rodiče nutriční terapeutka Věra Boháčová z týmu Poradenského centra Výživa dětí.

Jestliže se v zakoupeném menu kilokalorií a dalších výživových složek nedostává, je ideální přidat k obědu ještě mateřské mléko.

Jenže v případě testovaných pokrmů pro roční batolata by musely děti vypít k beztak objemnému pokrmu ještě další tři deci mateřského nebo kojeneckého mléka.

Jenže to už by u méně spořádaných strávníků mohl být poměrně náročný úkol. Co pak? „V takovém případě doporučujeme do pokrmu přidat lžičku řepkového oleje,“nabízí řešení Marieta Baliková.

Taková lžička oleje přitom může výrazně vylepšit i profil mastných kyselin v tucích. Příkrmy, do nichž výrobce olej přidává, mají nejen potřebné množství tuků, ale obsahují i významně více nenasycených a méně nasycených mastných kyselin, což je výživově výhodnější.

Často zjišťujeme, že děti, které jsou živeny pouze kupovanými příkrmy, neprospívají. Baliková, Marieta Spol. pro výživu

„Tuk s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin nezajistí dostatečný přísun esenciálních mastných kyselin, kterých děti potřebují přijímat ještě více než dospělí. Zvlášť důležité jsou ty z řady omega–3, které mimo jiné podporují rozvoj mozku,“připomíná rodičům Jana Dostálová ze Společnosti pro výživu, proč mají malé děti konzumovat krom řepkového či sójového oleje také tučné ryby.

Kojencům sůl ani pepř do stravy nepatří...

Zatímco tuk je pro malé děti naprosto klíčovou součástí stravy, sůl do ní v žádném případě nepatří, byť osvědčená kulinární poučka praví, že pepř a sůl zdobí stůl.

„Dětem do jednoho roku by se do pokrmu sůl neměla přidávat, stačí přirozený obsah sodíku,“objasňu- je profesorka Dostálová a připomíná, že dospělí Češi přijímají téměř třikrát víc soli, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Přemíra soli totiž zvyšuje krevní tlak, poškozuje ledviny a u dětí může vést i k obezitě.

Jenže někteří výrobci i tak příkrmy přisolují, byť obsah sodíku ani v jednom případě nepřekročil povolený limit 200 miligramů ve 100 gramech výživy.

„Výroba všech našich produktů striktně podléhá požadavkům české a evropské legislativy, která reguluje složení kojenecké a dětské výživy. Bylinky a koření jsou používány vždy přiměřeně věku dítěte, pro větší rozmanitost, pestrost a poznávání nových chutí, i jako pozvolná příprava na společné stravování s celou rodinou,“obhajuje Marie Hrudková ze společnosti HiPP, proč tento výrobce do příkrmů pro 8mi i 12měsíční děti přidává sůl.

Pro tak malé děti však není vhodné přidávat ani další výrazné koření, jako je pepř či česnek. „Jsou dráždivé pro trávení a hrozí, že si děti navyknou na výraznou chuť od útlého věku,“podotýká Věra Boháčová.

... a přesto nemusí příkrmy chutnat fádně

Pak samozřejmě není divu, že dospělým, navyklým na osobité kořeněné příchutě, může většina příkrmů připadat poněkud mdlá.

„Jsem ráda, že už nejsem dítě. Nebylo to ani sladké, ani slané, většinou spíš jen kyselé a moučné,“shrnula při ochutnávce své dojmy Jana, maminka tříleté Šarloty.

Přesto nesolené a nekořeněné nutně neznamená nechutné. „Chuť některých příkrmů mě velmi mile překvapila, daly se rozeznat jednotlivé komponenty pokrmu, některé byly příjemně dochucené bylinkami, aniž zastřely chuť základních surovin,“chválí nutriční terapeutka Boháčová některé vzorky.

Mezi nimi je i vítěz testu, špagety Hamánek, které jsou zdaleka nejlevnější (100 gramů příkrmu stojí 13,40 Kč). Naopak ty nejdražší, například Ella’s Kitchen z Velké Británie (100 g za 51,50 Kč), Rüdolfs ( 100 g za 25,10 Kč) či Babybio z Francie (100 g za 23,50 Kč), skončily v degustaci mezi posledními.

A to přesto, že se výrobci na etiketě pyšní použitím výhradně biosurovin. Jenže ty chuť nijak nevylepší, zato výživu prodraží. „Výzkumy navíc prokázaly, že lidé přijímající organické potraviny nejsou zdravější než ti, kdo je nekonzumují,“dodává Marieta Baliková.

Foto: Shutterstock

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.