Stavební povolení: převratné změny

Úřední řízení je neúnosně pomalé. Bude třikrát rychlejší, plánuje ministerstvo

Dnes Prague Edition - - Přední strana - Pavel Švec Eva Zahradnická

Není mnoho věcí, v nichž by Česko ostudně zaostávalo za světem.

U doby, kterou Češi stráví, než získají stavební povolení, to tak je. Světová banka vloni z pohledu byrokracie stavebních řízení zařadila Česko na 166. místo ze 185 sledovaných zemí. Na úroveň afrického Gabonu či karibského souostroví Trinidad a Tobago.

Ministerstvo pro místní rozvoj proto připravuje úplně nový stavební zákon. Stavební řízení dle šéfky resortu Kláry Dostálové (za ANO) nepotrvá déle než rok a povolení na stavbu rodinného domu si zvládne vyřídit každý sám.

Vznikne i Nejvyšší stavební úřad, který ve městech oddělí úředníky státní správy od radnic a sníží se počet dotčených orgánů. A plánuje se digitalizace. Stavebník by tak mohl podat žádost o stavební povolení elektronicky, veškerá dokumentace ke stavbě by byla na jednom místě a nahlížet by do ní mohl jak stavební úřad, tak ostatní orgány a účastníci řízení. „V říjnu 2019 už bychom vládě předložili věcný záměr nového stavebního zákona,“říká Dostálová.

Ještě do konce tohoto roku pak chce vládě předložit i dílčí úpravy zákona stávajícího, aby se vyřizování povolení pro lidi alespoň zčásti zrychlilo co nejdřív. Mělo by platit, že pokud stavebníkovi hasiči, památkáři či hygiena stanovisko k jeho stavbě nevydají do 60 dnů, bude to bráno jako jejich souhlas.

„Určitě to pomůže. Dnes se potýkáme s tím, že některý dotčený orgán stanovisko nevydá do roka,“popisuje praxi mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Marek Vácha. Lidem to pak způsobuje třeba potíže s vyřizováním hypoték.

Novinka by podle Dostálové mohla začít platit od poloviny, maximálně konce příštího roku.

Délka stavebních řízení je v Česku letitý problém a nynější snahy ministerstva je zkrátit nejsou ani zdaleka první. Zpravidla však dosud zůstalo jen u nich nebo se v praxi nakonec příliš neuplatnily.

Parcela byla připravená, projekt rodinného domku hotov, peníze k dispozici, úředníci v obci vůči vilce nic nenamítali. Jen začít stavět. Přesto rodina Silvie Moravcové ve vesnici na Berounce pár kilometrů jižně od Prahy stavět nesměla. Čekala na razítko nadřazeného – a přetíženého – úřadu. Než ho získala, uběhlo půl roku.

„A to vlastně ještě můžeme mluvit o štěstí, jak jsem koukala, v jiných tuzemských regionech to trvá ještě déle,“říká Moravcová.

„Od územního rozhodnutí se na stavební povolení u bytového domu v Praze čeká 1 103 dní. Medián v Česku je 630 dní. V Evropě je přitom běžná lhůta i 60 dní,“vypočítává mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Marek Vácha.

Dle loňských údajů Světové banky vyřizují z evropských států povolení nejrychleji ve Finsku nebo Dánsku. Na opačném konci tabulky je pak Kypr, Slovensko, Rumunsko a Česko. Ostudná pozice.

K pomalosti úřadů přispívá i velký počet orgánů, které musí tuzemský stavebník oběhat. Více než 10 tisíc drobných stavebníků, kteří v Česku každý rok začínají s budováním rodinného domku, musí v byrokratickém kolečku získat klidně i dvacet razítek pod stanoviska jednotlivých úřadů. Tato vyjádření se pak mnohdy vzájemně vylučují a papírování ještě více komplikují. Energie, čas i peníze, které to vše stojí, se pak podle stavebníků projevují na kvalitě i ceně stavby. Peripetie s úředním šimlem názorně ukazuje film Na samotě u lesa s již legendárním monologem chalupáře. „Já už toho zběhal. To máte výpis z pozemkové knihy, geodezie, JZD, MNV, ONV finanční referát, ONV zemědělský referát...“Ani za čtyřicet let od natáčení se toho bohužel moc nezměnilo. A zatímco Němcům stačí vyplnit pár stránek formuláře základními údaji, v Česku je nutné vytvořit hustě popsaný elaborát o desítkách stran. Taková podrobnost projektové dokumentace je přitom zbytečná.

Do roka stavět

I proto ministerstvo pro místní rozvoj chystá výraznou změnu obsaženou v novém stavebním zákonu. Věcný záměr, tedy jakousi první fázi, dle šéfky resortu Kláry Dostálové (za ANO) předloží zhruba za rok. Pokud zákon projde, lidem by se mělo hodně ulevit. Cílem totiž je, že stavebník by podal jednu dokumentaci u jednoho úřadu a dostal i jedno závěrečné razítko. Nebude tak obíhat jako teď jednotlivé úřady, aby si obstaral jejich závazná stanoviska. Ostatně právě dotčených orgánů, které je vydávají a tím se snaží chránit svoje zájmy, má být za čtyři roky méně. Dnes je jich podle údajů resortu 89. „Všechna ostatní ministerstva teď mají úkol podívat se do své legislativy, jak ošetřují veřejný zájem, a zhodnotit jejich opodstatněnost,“popisuje ministryně Dostálová.

A zatím to vypadá, že by se jí mohlo dařit. Vstřícně se k záměru staví třeba ministerstvo zdravotnictví, pod které spadají krajské hygienické stanice a Český inspektorát lázní a zřídel. Prostor pro zjednodušení má i ministerstvo kultury, které zastřešuje státní památkovou péči,

a už teď některé změny připravuje v rámci zákona o ochraně památkového fondu. „V určitých případech by orgány státní památkové péče nevydávaly závazná stanoviska. Typickým případem jsou vnitřní úpravy nemovitostí v ochranných pásmech,“říká mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Dostálová také hodlá zřídit Nejvyšší stavební úřad a tím vyřešit častý problém radnic, takzvanou systémovou podjatost. „Po debatě s partnery jsme dospěli k názoru, že by byla asi nejvhodnější cesta model státní správy a samosprávy rozdělit,“uvedla ministryně. Potíž současné praxe totiž spočítá v tom, že stavební úřady ve městech sice vykonávají v přenesené působnosti výkon státní správy, ale jejich úředníky platí radnice, tedy samospráva. Nadřízený úředníkům je pak tajemník městského úřadu a jemu starosta. A tím se úředníci dostávají do konfliktu. Pokud totiž dnes starosta zasáhne třeba do povolování stavby městského bazénu, stává se systémově podjatým. Řízení se přeruší, přesouvá na jiný úřad a proces se zpomaluje. „Když to oddělíme, konečně budou mít možnost spolu komunikovat,“říká Dostálová.

Jeden hlavní (nad)úřad

Nejvyšší stavební úřad by sídlil v Praze. Koordinoval by činnost stavebních úřadů, které zůstanou na stejných místech, jako jsou teď. A řešil by také odvolání stavebníků místo krajských úřadů. Hierarchie by tedy byla podobná jako u finančních úřadů. „Ano, velmi by to pomohlo. Podle nás by měl platit princip: 1 stát = 1 veřejný zájem = 1 úřad = 1 řízení,“uvádí Marek Vácha za pražský institut.

Hmatatelných změn se ale lidé dočkají nejdřív za čtyři roky. Podle ambiciózního časového harmonogramu ministerstva by nový zákon měli poslanci projednávat na podzim roku 2021, v platnost má vstoupit o dva roky později.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.