Epidemie nepozornosti přichází, mohou za to technologie

Chytré telefony, e‑maily a sociální sítě útočí na naši produktivitu. Firmy začínají řešit, co s tím.

Ekonom - - DALŠÍ TÉMATA - –text– filip sýkora

Martina „Aki“Votrubová se živí jako marketingo‑ vá specialistka se zamě‑ řením na sociální sítě. O jejich využívání přednáší na škole‑ ních, radí firmám a sama patří mezi takzvané influencery, tedy vlivné osobnosti. Na Facebooku ji sleduje řada lidí z oboru, a na obrazové síti Instagram dokonce i sama propaguje některé značky, se kterými spolu‑ pracuje. Pro řadu fanoušků a klientů tak bylo překvapením, když před pár měsíci přijala celkem netradiční opatření. „Veřejně jsem napsala, že nebudu reagovat na jakékoliv pracov‑ ní dotazy na Facebooku,“vysvětluje Votrubová.

Důvod byl jednoduchý. Přes sociální sítě si zvykla komunikovat nejen s přá‑ teli, ale i klienty či potenciálními ob‑ chodními partnery. A zjistila, že počet dotazů výrazně narostl, navíc cítila nutkání na zprávy odepisovat hned – a to i přesto, že některé dotazy chodily dávno po pracovní době nebo šlo v zásadě o nepodstatné malichernosti.

Neustávající vodopád pracovních i nepracovních dotazů jí zkrátka začal přerůstat přes hlavu. A když cítila, že má najednou problém i s prací, při níž vypne telefon, a začala trpět migré‑ nami, pochopila, že je třeba režim zásadně změnit.

Votrubová dnes pracovní dotazy vyřizuje jen po e‑mailu a po telefonu. Na smartphonu, který pro práci vy‑ užívá intenzivněji než počítač, vypnula veškerá oznámení. Na Facebooku vy‑ řizuje jen soukromé zprávy, a to ještě jen jednou denně. Zhruba po osmé večerní už chat vůbec nekontroluje. A především – začala přísně odlišovat, které zprávy a hovory potřebují oka‑ mžité vyřešení a které naopak v klidu počkají do druhého dne. „Donutilo mě to komunikaci výrazně zpomalit,“pochvaluje si opatření Votrubová.

Sama přitom ve svém opatření nevidí žádné nevýhody – a to ani pro pracovní život. Většina klientů, fanoušků i kolegů rozhodnutí re‑ spektuje. Část známých se jí dokonce přiznala, že se delší dobu odhodlávají k podobnému kroku, jiní její příklad rovnou následovali. Ilustrují tím, že případ Votrubové není pouhou epizo‑ dou o tom, jak si jeden marketingový specialista organizuje svůj čas. Rozpad pozornosti vlivem nutnosti být „neustále na příjmu“a znovu a znovu přerušovat soustavnou činnost drob‑ nými úkony je závažným tématem pro stále větší množství pracovníků, ale i firem. Umocňuje ho totiž pokračující digitalizace našeho života, od chyt‑ rých telefonů přes chatovací funkce v e‑mailu až po sociální sítě. „Zapnutý Outlook a neustále přicházející poža‑ davky ruší více než například hovor kolegů v kanceláři,“podotýká Eva Fišerová ze společnosti KPMG.

Nemoc jménem multitasking

Neustálé přepínání mezi různými činnostmi se nazývá multitasking. Právě ten je do velké míry kame‑ nem úrazu. Už studie Stanfordovy univerzity z roku 2009 dokládá, že multitasking vede k úpadku kogni‑ tivních schopností – tedy vstřebávání a vyhodnocování informací. Úpadek u chronických multitaskerů byl ještě větší než u těch, kteří byli neustálé‑ mu přepínání pozornosti vystaveni jen částečně.

Fakt, že šíření sociálních sítí začalo teprve před deseti lety a chytrých telefonů zhruba před pěti, přitom znamená, že dnešní pracovník je „svodům“digitálního světa vystaven více než kdy dřív. Vyrušovat člověka v práci může i hlasitý kolega, digitální roztěkanost je však prakticky nový

Chronickou nepozorností jsou nejčastěji ovlivnění marketéři, IT specialisté či pracovníci médií.

fenomén. Není tedy divu, že podle dva roky staré studie společnosti Microsoft se průměrná délka lidské pozornosti od roku 2000 snížila o třetinu.

Jako obrovská rušička pozornosti pak fungují chytré telefony. Několik měsíců stará studie texaské univerzity dokládá, že kognitivní schopnosti poškozuje už jen přítomnost chytrého telefonu na dohled, třeba když jej má člověk položený na stole. Roztěkanost se projeví, i když člověk nutkání te‑ lefon kontrolovat zrovna nepodlehne.

Od marketérů po dělníky u pásu

Týdeníku Ekonom potvrdilo hned několik firem či pracovníků z různých odvětví, že pracují na „zkrocení“roztříštěné pozornosti či potřeby být neustále k dispozici. „Ano, vnímá‑ me tahle rizika a pro zaměstnance plánujeme sérii školení na téma time management a work‑life balance v době sociálních sítí,“tvrdí napří‑ klad Rostislav Starý, jeden z majitelů reklamní agentury Konektor Social.

Podobné workshopy zprostřed‑ kovává svým lidem i česká větev poradenské firmy KPMG. „Nabízíme zaměstnancům školení na zlepšení pozornosti, koučink a podobně,“tvrdí Jan Pivoňka z HR oddělení společ‑ nosti. „Multitasking je překonaný. Důsledná práce s prioritami je pro úspěch zásadní,“říká Pivoňka.

Podle Lukáše Hány z poradenské společnosti Growjob Institute jsou nej‑ častěji rozpadem pozornosti ohrožení nejen pracovníci v marketingu, ale i zaměstnanci v médiích, centrech zá‑ kaznické podpory či odborníci na IT. „Příležitost zkrátka dělá zloděje,“vysvětluje Hána. „Čím více pracujete s počítačem či internetem, tím větší šance je, že vás něco vyruší.“Neustá‑ lé odbíhání zaměstnanců k telefonům však musela nedávno řešit i společ‑ nost Mixit, která vyrábí cereálie. Svým zaměstnancům používání telefonů při práci rovnou zakázala. Podobný přístup si však nemůže dovolit každý.

V brněnské společnosti Kiwi, která se zabývá vyhledáváním letenek, vý‑ vojáři během dne standardně vypínají interní komunikační systém a kont‑ rolují jej jen v předem stanovených časech. „Vyhnou se tím neustálým aktualizacím a novým zprávám,“vysvětluje community manager spo‑ lečnosti Jan Bleha. „Někteří vývojáři zase pracují v noci, aby měli jistotu, že nebudou vyrušováni, jiní si berou home office,“vysvětluje.

Tendence podléhat roztěkanosti není způsobena jen tlakem na to, být neustále k dispozici. „Když dosáhnete cíle a něco se dozvíte, uvolňuje se vám v mozku dopamin,“vysvětluje Lukáš Hána, jak chemické pochody lákají člověka ke klikání na odkazy či pročítání aktualizací ze sociálních sítí. „A lidé tak cíleně dělají činnosti, u kterých uvolnění této látky oče‑ kávají,“tvrdí Hána. Stejnou reakci způsobuje i odpovídání na e‑maily či vyřizování drobných úkolů. Na multi‑ tasking i lelkování na internetu si tak člověk kvůli dopaminu lehko vytvoří návyk. Otázka, jak se digitální roztě‑ kanosti mohou lidé bránit, do velké míry závisí na charakteru práce.

U těch, kteří zkrátka nemusí být pořád k dispozici (i když si to možná vsugerovávají), je nejsnazší cestou

Od roku 2000 se lidská pozornost snížila o třetinu. Může za to hlavně přesycení novými technologiemi.

vypnout všechna oznámení v telefo‑ nu, e‑mail kontrolovat jen v určitých časech, neodpovídat na vše hned a neodbíhat v práci na sociální sítě. „Pokud to udělat můžete, měl by to být první krok,“vysvětluje Hána.

Kniha, meditace a vypnutý telefon

Prodejci na telefonu či pracovníci v centrech podpory však musí být k dispozici neustále z titulu své práce – a přepínání mezi jednotlivý‑ mi úkoly se tak nemohou vyhnout. Těm nezbývá než hledat způsoby, jak pozornost trénovat, když zrovna nepracují.

Jednou z technik, které Hána do‑ poručuje, je cvičení (někdy nazývané jako meditace) s názvem mindfulness. V jeho rámci se klienti učí věnovat pozornost jednotlivým myšlenkám vědomě, tedy nikoliv spontánně podle toho, co je zrovna napadne či upoutá, a vracet svou pozornost zpět napří‑ klad ke svému dechu. Další možnou technikou je dávat si v některých částech dne digitální půst – zkrátka se bez telefonu či počítače obejít a věno‑ vat se soustředěné práci.

Zapomínat by se ale nemělo ani na odpočinek. „Když někdo přijde s tím, že má problémy s pozornos‑ tí, ptám se ho na to, jak moc dobře spí,“říká Lukáš Hána. „Snažit se být extrémně produktivní a u toho spát pět hodin denně je cesta do záhuby,“vysvětluje. Běžný člověk potřebuje pro kvalitní odpočinek kolem osmi hodin spánku denně.

Sledování interaktivního elektro‑ nického zařízení před spaním přitom kvalitu spánku zhoršuje, což dokládá mimo jiné i studie Harvardovy univer‑ zity z roku 2013. Pro lepší pozornost tak není třeba jen umět nezvedat telefon, ale také se dostatečně dobře vyspat.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.