Dlouhá cesta batátů do Česka

Sladké brambory zařadily do nabídky i velké české obchodní řetězce. Kvůli podnebí se u nás komerčně nepěstují, ale jejich dovoz rychle roste.

Ekonom - - POTRAVINY - –TEXT– JAN RICHTER

Vypadají jako brambory, upravují se podobně jako brambory, ale brambory to nejsou. Batáty jsou sladší a chutnají spíše jako pečená dýně. Díky jednoduché úpravě, vše‑ strannému využití a příjemné chuti jejich obliba v Česku v posledních letech vytrvale roste. V restauracích si můžete dát batátový krém, pyré nebo hranolky, zatímco internetové kuchařky nabízejí recepty na pečené batáty, chipsy, bramboráky, a dokonce i batátový dort. Mohou se smažit, vařit, péct, dusit i přidávat do těsta na mouč‑ níky. „Maminky někdy dávají batátovou kaši dětem jako první pevné jídlo,” říká Darko Ďurica, jehož firma do tu‑ zemska dováží batáty vypěstované na vlastních polích v Chorvatsku.

Batáty se z Nového světa do Evropy dostaly zhruba o sto let dříve než brambory, jejich cesta do českých kuchyní ale trvala mnohem déle. Například legendární Kuchařka naší vesnice, která za socialismu vyšla v řadě vydání, batáty vůbec nezná. V současnosti jsou hlízy s typicky oranžovou barvou k dostání v supermarketech, na farmářských trzích i ve vietnamských večerkách.

Ve velkém se ale v Česku podle dostupných informa‑ cí nepěstují s výjimkou několika malých ekologických farem, které je dodávají stálým zákazníkům. Hlízy nesná‑ šejí mráz a nejlépe se jim daří na slunečných písčitých půdách.

Rostoucí oblibu sladkých brambor potvrzují celní statistiky: zatímco v roce 2007 se do České republiky

dovezlo zhruba 74 tisíc kilo batátů, loni už to bylo více než desetkrát tolik. Většina se jich dováží z Izraele, Egypta nebo Jižní Ameriky. „Velmi dynamicky roste i prodej saze‑ nic, ze kterých se batáty pěstují. Jejich počty se každý rok zvedají v podstatě dvojnásobně, letos očekáváme prodeje kolem 10 tisíc kusů,“říká Ďurica.

Muž ze slovenské menšiny v Chorvatsku začal batáty pěstovat a dovážet na Slovensko a do České republiky před třemi lety. Po studiích na Slovenské zemědělské univerzitě v Nitře se vrátil do rodné vesnice nedaleko Vukovaru. Jednou ho kamarádka požádala o pomoc při sklizni batátů. „Styděl jsem se říct, že jako vystudovaný zemědělec je vůbec neznám,“vzpomíná Ďurica. „Ona batáty pořád vychvalovala, že s pěstováním není žádná starost, nemusí se ničím stříkat, jsou zdravé a vhodné pro děti. V tu chvíli mi to docvaklo: přesně o takové věci je na Západě zájem,“říká.

Na rodinném statku si Ďurica nejprve vyzkoušel pěstební cyklus od klíčků přes sazenice a výsadbu až po sklizeň a pak se do byznysu s batáty spustil naostro. Letos vypěs‑ toval 200 tisíc sazenic a čeká úrodu 100 tun hlíz. Prodává hlavně v Chorvatsku a na Slovensku, kde dodává do ně‑ kolika velkoobchodů. Velkého odběratele by chtěl najít i v Česku, kde většinu hlíz i sazenic prodává přes e‑shop. „Z Chorvatska vozíme batáty do Bratislavy, odkud je pak podle objednávek rozesíláme do restaurací, obcho‑ dů i soukromníkům,“popisuje Ďurica. Prorazit by chtěl i do Německa.

Navzdory rostoucí oblibě ale batáty dominantní pozici brambor v českém jídelníčku hned tak neohrozí. Podle tajemníka Zelinářské unie Čech a Moravy jsou jen kapkou v moři. „Brambor se u nás každý rok sklidí stokrát víc, než se doveze batátů. Napište radši o květáku,“říká Rado‑ van Tůma.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.