Cider už není jen pro hipstery

V Česku přibývá výrobců cideru: alkoholického nápoje z jablečného moštu. Roste také jeho spotřeba. Ještě rychlejší rozmach brzdí vysoká cena.

Ekonom - - POTRAVINY - –TEXT– JAKUB HORÁČEK

Osazenstvo hospůdky InCider Bar v pražské Krymské ulici popíjí zlatavě vypadající a lehce pěnící tekutinu. Nejde o pivo, ale o cider, alkoholický nápoj z jablečného moštu, na nějž se podnik specializuje. „Před třemi lety jsem tu měl cider od deseti českých výrobců, dnes by se mi sem všichni nevešli,“upozorňuje majitel baru Václav Synáček. Jeho slova dokazují, že se v Česku vytváří komunita řemeslných výrobců, kterých po republice může být až třicet. Cider není jenom hipsterské pití: usazuje se v hlavním proudu. Ročně se ho tu může podle odhadů vypít až 10 milionů litrů. Zhruba před sedmi lety přitom

většina lidí vůbec netušila, že cider existuje. Vysvětlení, proč tomu tak bylo, neznají ani výrobci. „Je to záhada. V Rakousku existuje farmářský cider, v Německu se dělá appfelwine, běžně se cider pije v Anglii,“diví se Ondřej Frunc, spolumajitel ciderovny F. H. Prager. S kamarádem Cyrilem Holubem ji založili před sedmi lety, když se jim zprotivilo pivo. Cider jim zachutnal v zahraničí, a tak si ho podomácku udělali pár litrů. Dobrá odezva kamarádů je utvrdila v tom, že by jej mohli vyrábět ve velkém. Dnes ročně expedují kolem milionu lahví a jejich obrat sahá ke 12 milionům korun.

Za rozšířením cideru stojí fakt, že představuje alternativu k vínu i k pivu. „Víno je těžké a pivo otupuje, cider osvěžuje a nebolí po něm hlava,“srovnává Milan Blaho, spolumajitel firmy Polabský mošt, která stojí za ciderem Magnetic Apple. Polabský mošt rovněž patří mezi řemeslné výrobce. Ti se vyznačují tím, že nápoj připravují pouze z jablečného moštu, který zkvasí a nechají uzrát. Cider prodávají kavárnám a barům ve větších městech. „Jde o podniky, které se chtějí odlišovat, ne o typické pivnice,“přibližuje Blaho. Jenom malá část odbytu řemeslných výrobců připadá na obchody.

Jinak na tom jsou výrobci z řad velkých pivovarů. Vlast‑ ní cider tu prodává třeba Plzeňský Prazdroj pod značkou Kingswood nebo nizozemský Heineken. Vedle hospod je lze koupit i v běžných prodejnách a vypije se jich řádově několikrát víc než ciderů řemeslných. „Chuť Kingswoodu se před uvedením na trh několik měsíců ladila a testovala se spotřebiteli. Oproti britským nebo i francouzským cide‑ rům je na chuti sladší,“přibližuje tisková mluvčí Prazdroje Jitka Němečková. Oproti řemeslným ciderům bývají ty od pivovarů také levnější.

Právě vyšší cena nejvíce brzdí větší rozšíření cideru. Nápoj sice přípravou připomíná víno, ale lidé jej vnímají jako pivo, a tak očekávají, že za něj zaplatí stejně. Jenže třetinka cideru se pohybuje kolem 50 korun. „Na rozdíl od pivařů nevyrábíme z vody, ale z jablek, což zvyšuje náklady,“vysvětluje Jan Abt, výrobce Tátova cideru. Na‑ vzdory vysoké ceně se ale producenti neobávají, že cider skončí stejně jako radlery. Ty byly několik sezon módní, pak o ně ale zákazníci ztratili zájem. Na rozdíl od nich však cider zvládne stát sám o sobě vedle piva a vína.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.