Před prvním pohovorem zameťte digitální stopy

Nevhodné zmínky na internetu mohou uchazeče připravit o vysněné místo.

Ekonom - - PARAGRAF - –text– Filip Sýkora –iluStrace– Vojta Šeda

Oproti starším kolegům má dnes mileniál, který jde na pracovní pohovor, jedno velké specifikum. Na internetu zpravidla zanechal mnohem větší otisk, a navíc ho začal vytvářet ještě v bouřlivých letech dospívání. To může způsobit různé potíže. Pořádně si „progooglovat“uchazeče o práci je dnes běžná náborová praktika, která může rozhodnout o výsledku pohovoru. „Když personalista dostane životopis, běžně si ověří uchazeče i prostřednictvím internetu,“vysvětluje Zuzana Lincová ze společnosti Profesia.cz. Svou roli hrají veškeré informace, které se na internetu objevují. Od sociálních sítí přes blogy, videoportály jako YouTube až po zmínky v seriózních médiích.

„Lustrování“zájemců o práci nemusí být přitom nutně motivované snahou najít negativa. Mnohdy jde jen o pokus dozvědět se, kdo se vlastně skrývá za tváří nervózního absolventa. „Náboráři si například ověřují soulad mezi koníčky, které uchazeč uvede v životopise, a tím, jak se prezentuje na sociálních sítích,“vysvětluje Lincová. Personalisté se také mohou snažit odhadnout, jestli by uchazeč zapadl do kolektivu či se dokázal přizpůsobit firemní kultuře.

Přesto existují informace, které by uchazeč ve svém vlastním zájmu veřejně prezentovat neměl. Negativně působí zejména projevy výstředních či vysloveně extremistických politických názorů, ať už z řad pravice, či levice. „Ideální je nechat si své politické názory pro sebe a na sociálních sítích je neventilovat,“vysvětluje Jitka Součková ze společnosti Grafton. Zatímco Facebook lze uzamknout či smazat, horší je to s blogy na zpravodajských serverech, které není vždy možné rychle odstranit. Podobně odrazující jsou videa či fotky zobrazující uchazeče nahé, v opilosti či při konzumaci drog. Svou roli ale mohou hrát i běžné výjevy ze života. Personalista, který by nerad zaměstnal mladou maminku ze strachu, že se bude příliš věnovat dítěti, se jí při pohovoru nesmí na rodinný stav zeptat. Zákonná ochrana se ale míjí účinkem, pokud tuto informaci zjistí z profilové fotografie na Facebooku.

Zamkněte si profil

Právě sociálním sítím by uchazeči měli věnovat maximální pozornost. „Profil uchazeče na síti LinkedIn je často první informace, kterou firma o potenciálním kandidátovi získá,“vysvětluje Kristýna Králová ze společnosti Hays.

Samotný účet by měl být veden seriózně, zvláště ve srovnání s ostatními sítěmi, a měl by korespondovat se zaslaným životopisem. Výhodou LinkedInu je to, že se na něm těžko lže, a pro náboráře tak představuje jistou kontrolu.

Důležitý je také Facebook. „První věc, kterou musí kterýkoliv absolvent udělat, je pozamykat profily a nemít je veřejné,“tvrdí Jitka Součková. Uchazeč by si měl dát práci se správným nastavením svého účtu a zajistit, aby se návštěvníkům profilu mimo okruh jeho přátel zobrazovaly jen neutrální informace. Snaha své účty

na sociálních sítích úplně vymazat nebo pseudonymizovat se však nemusí vyplatit. Podle studie americké společnosti CareerBuilder z roku 2016 má až 40 procent náborářů tendenci uchazeče k pohovoru nepozvat, pokud o něm nenajdou na internetu žádné doplňující informace.

Kdo by chtěl profil přece jen schovat, měl by si dát pozor na vyhledávání pomocí e­mailové adresy a telefonního čísla. Pokud to uchazeč nezakáže, lze jeho profil najít, i když se z Michala Dobrovodského konspiračně přejmenuje na Michaela Goodwatera. Jistou alternativou (jakkoliv ze strany Facebooku zakázanou) je mít dva různé profily, profesionální pod vlastním jménem a pro přátele pod pseudonymem.

Znejte svou pozici v Googlu

Složitější situace nastává, když se nelichotivá zmínka objeví na stránce, jejíž obsah uchazeč nemůže ovlivnit. Například může jít o zprávu v médiích či na specializovaných webech. Pokud chce upravit svou digitální stopu i v této oblasti, nezbývá než poprosit o odstranění správce stránky. V extrémním případě je možné domáhat se odstranění soudní cestou. Ať už zažalováním správce stránky, nebo zažalováním portálu typu Google či Seznam, jež musí v některých případech odstranit danou stránku z výsledků vyhledávání kvůli takzvanému právu na zapomnění. Soudní cesta je však velmi zdlouhavá. Jitka Součková z personální společnosti Grafton proto doporučuje jiný recept – přebít nelichotivé zmínky kladnými zprávami. To platí i v situaci, kdy si vás například zaměstnavatelé pletou se známějším (či kontroverznějším) jmenovcem. „Snažte se vygenerovat takové množství oficiálních informací, aby se to ostatní dostalo nikoliv na druhou, ale na třicátou stránku vyhledávání,“radí. Dobrým příkladem může být například osobní profesní stránka či blog.

Až 40 procent náborářů má tendenci uchazeče k pohovoru nepozvat, pokud o něm nenajdou na internetu žádné informace.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.