Když byznys narazí na náboženství

Řetězec Lidl není jedinou firmou, která pocítila hněv věřících kvůli údajné urážce náboženství.

Ekonom - - DALŠÍ TÉMATA - –TEXT– JAN NĚMEC

Sjehněčím nejste nikdy sami. Tak by se dal parafrázovat vzkaz kampaně sdružení Meat & Livestock Australia (MLA), které se stará o propagaci produkce zhruba 50 tisíc australských chovatelů dobytka a skotu. Video s názvem „You never lamb alone“zveřejnilo na začátku letošního září a poukazuje v něm na to, že jeh‑ něčí fakticky spojuje lidi s různým vyznáním: na rozdíl od vepřového či hovězího masa je totiž přijatelné pro všechna náboženství.

A tak ve videu u jednoho stolu sedí a cpou se jehněčím třeba Ježíš, Buddha, Zeus, Thór nebo Ganéša. Nadsázka a humor MLA ovšem u věří‑ cích narazily. Proti kampani se ozvali zástupci hinduistických organizací v Austrálii i Indii. Důvod? Hinduistic‑ ký Ganéša ve videu okusuje jehněčí kotletu, přestože jeho následovníci po vzoru tohoto boha nejedí maso. Výsledkem kampaně, která měla spojovat, jsou tak výzvy k bojkotu australského jehněčího ze strany hinduistů.

Kdyby k němu skutečně došlo, pro australské producenty jehněčího by to znamenalo obrovské ztráty. Přesto by mohli mluvit o štěstí – odveta by byla pouze ekonomická. Autoři kampaně měli totiž tolik rozumu, že ke společnému stolu s jehněčí hostinou neposadili také islámského proroka Mohameda. Pokud by poru‑ šili pravidlo, podle nějž je zakázáno Proroka jakkoliv zobrazovat, mohli by se nejspíš dočkat i mnohem horších důsledků.

Své o tom vědí Dánové, kteří se v minulosti stali cílem zřejmě nej‑ masivnějšího bojkotu motivovaného náboženskými důvody. Šlo o důsledek otištění 12 karikatur proroka Moha‑ meda v dánském listu Jyllands‑Posten v roce 2005. Muslimové po celém světě reagovali na urážku islámu vy‑ palováním dánských ambasád; během protestů zemřely desítky lidí.

Ekonomické důsledky pro firmy, které byly paradoxně v celé záležitosti nevinně, byly také drastické. V ohro‑ žení byl dánský vývoz do 39 mus‑ limských zemí, který se v té době pohyboval v částkách kolem jedné miliardy dolarů ročně.

Jednou z nejcitelněji postižených společností byla potravinářská Arla Foods. Firma se silným zázemím na blízkovýchodních trzích kvůli bojkotu přicházela o více než milion dolarů denně. Reálná hrozba bankrotu přiměla vedení společnosti k tomu, aby se od karikatur distancovalo a omluvi‑ lo se prostřednictvím celostránkových inzerátů v arabském tisku.

Přestože případ dánských firem je extrémní a v podobném měřítku oje‑ dinělý, bojkotů „rouhajících se“firem bylo a je mnohem více.

Častým cílem je celosvětová síť kaváren Starbucks známá svým aktivismem a podporou práv menšin. Právě s ní několikrát narazila. Po‑ slední případ se odehrál letos v létě v Indonésii a Malajsii. Důvodem byla reakce věřících na slova šéfa řetězce Howarda Schultze. Ten na valné hro‑ madě firmy odmítl stížnost akcionáře, že podpora homosexuálních sňatků poškozuje Starbucksu byznys, slovy: „Ne každé rozhodnutí je ekonomické. Jestli vám naše výnosy nestačí, kupte si akcie jiné firmy.“

Muslimské organizace v obou zemích proto na začátku července vyzvaly desítky milionů svých členů, aby se kávě ze Starbucksu vyhýbali. Firma prý aktivismem za práva gayů ohrožuje náboženské a kulturní základy muslimských států. „Pokud Starbucks dělá byznys, pak je to

Australští producenti jehněčího urazili hinduisty. „Vegetariánský“bůh v jejich reklamě jí maso.

v pořádku. Neměl by do toho tahat ideologii,“řekl agentuře Reuters zástupce jedné z organizací Anwar Abbas. Výsledkem výzvy duchovních byl pokles cen akcií společností, které v zemích franšízy Starbucksu provozují.

Na problém s podporou sexuál‑ ních menšin doplatily i další firmy, a to nejen ze strany muslimů. Napří‑ klad řetězec rychlého občerstvení McDonald’s čelil výzvám k bojkotu věřícími v několika asijských zemích kvůli reklamě, v níž syn nachází u svého otce nad kávou v McDo‑ nald’s pochopení pro svou homo‑ sexuální orientaci. Někteří američtí křesťané zase nabádali „spoluvěrce“, aby v této restauraci nejedli kvůli tomu, že sanfranciské franšízy Mc‑ Donald’s zabalily hranolky do duho‑ vého obalu u příležitosti místní verze pochodu Gay Pride.

Evangelický kněz Franklin Graham letos pak nabádal své „ovečky“ve Spojených státech k bojkotu filmo‑ vého studia Disney kvůli tomu, že se ve filmu Kráska a zvíře objevila homo‑ sexuální postava. A americký diskontní řetězec Target se znelíbil konzerva‑ tivním křesťanským skupinám v USA kvůli tomu, že ve svých prodejnách umožnil používat zákazníkům toalety ne podle fyzického pohlaví, ale podle toho, „kým se kdo cítí být“.

Že není možné zavděčit se všem, se přesvědčila potravinářská společ‑ nost Heinz. Ta v roce 2008 ve Velké Británii inzerovala novou majonézu v reklamě, kde vystupovala rodina tvořená dětmi a dvěma otci. Během několika dní se na firmu obrátily stovky rozezlených věřících – křes‑ ťanů i muslimů –, kteří kvůli videu s líbajícími se homosexuály hrozili bojkotem. Zástupci Heinzu se reakcí zalekli a reklamu stáhli z vysílání. Výsledek? Bojkot ze strany organizací podporujících práva gayů.

Výčet více či méně absurdních náboženských bojkotů firem, které se znelíbily věřícím, by mohl pokra‑ čovat. Pocítil jej výrobce sportovního oblečení Nike, který naštval některé zákazníky sportovním modelem hidžábu. Anebo dokonce britská centrální banka, která zjistila, že nové pětilibrové bankovky bojkotuje část hinduistů, protože při jejich výrobě bylo použito zanedbatelné procento látky získané ze zvířecího tuku.

Většina bojkotů nakonec zůstává u slov, ať už kvůli ústupkům a omlu‑ vám „rouhajících se“firem, anebo nedostatečné podpoře věřících. Stejně dopadla i aféra kolem smazaných křížů na řeckých kostelech v letácích Lidlu: řetězec se omluvil a slíbil, že se podobné excesy nebudou opakovat.

A jak se projevil bojkot, k němuž nepřímo vyzýval i ministr zeměděl‑ ství Marian Jurečka, v samotném Česku? Podle mluvčí Lidlu Zuzany Holé se omezil především na výkřiky na sociálních sítích. „V menší míře se kritika projevila na naší zákaznické lince,“dodává mluvčí. Co se ekono‑ mických dopadů týče, firma je nechce komentovat. „Počet zákazníků či vývoj tržeb v našich prodejnách nikdy neko‑ mentujeme, prosíme tedy o pochopení i v tomto případě,“odpovídá mluvčí na dotaz týdeníku Ekonom ohledně případného poklesu tržeb. Podle prodejen Lidlu plných nakupujících se ale dá předpokládat, že ztráty kvůli chybějícím křížům byly zanedbatelné.

Muslimové v Indonésii a Malajsii chtějí bojkot kaváren Starbucks. Dráždí je jejich podpora gayů.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.