Vedení ČEZ chce firmu rozdělit, aby bylo na jádro

Ve hře je celkem šest scénářů porcování státního gigantu.

Ekonom - - DALŠÍ TÉMATA - –text– petr lukáČ

Když se minulý čtvrtek objevily na veřejnosti detaily připravovaného dělení polostátního kolosu ČEZ, akcie hned poskočily o pár korun nahoru. Investorům a akcionářům svitla naděje, že by nakonec vláda nemusela firmu tlačit k tomu, aby nové reaktory postavila ze svého. Zatím jsou ale veškeré plány jen v plenkách.

Scénář preferovaný managementem největší tuzemské energetické firmy svojí strukturou tak překvapivý není. A více méně do puntíku potvrzuje dřívější odhady či přání expertů a analytiků. Tedy dělení na státní „starou“energetiku a na tu moderní, která by zůstala investorům.

Důvod „radosti“je ale poměrně jasný. Rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků se nezadržitelně blíží. A stále není jasné, kdo je zaplatí. Vláda se k tomu nemá a dlouhodobě to odmítá i vedení ČEZ v čele s Danielem Benešem, které argumentuje případnými žalobami od minoritních akcionářů.

Ti se nicméně stále obávají, že se i přes všechny právní analýzy a doporučení pokusí novopečený premiér Andrej Babiš dotlačit ČEZ k tomu, aby veškerá rizika spojená s výstavbou vzal na sebe. Rozdělení firmy by akcionáře tohoto rizika zbavilo.

I proto si očividně Beneš stanovil uplynulých 12 měsíců jako rok „jaderné osvěty“. Byl to on, kdo v Lidových novinách před rokem naznačil, že by rozdělení ČEZ nemuselo být úplně špatnou myšlenkou. Byl to Beneš, kdo tuto variantu opakovaně přednesl na stálém výboru pro jadernou energetiku jako jedno z řešení. I proto si nechal skupinou stratégů firmy, externích právníků, poradců a investičních bankéřů vypracovat studii, která analyzuje možné varianty dělení.

A byl to opět Beneš, který s touto analýzou od začátku roku obchází šéfy politických stran včetně Andreje Babiše. Minulý týden v dukovanské jaderné elektrárně, kde má nový blok vyrůst, představil studii i poslancům z hospodářského výboru. A na veřejnost konečně unikly některé detaily.

Studie zpracovala celkem šest různých scénářů rozdělení ČEZ. Základní počítal s tím, že by se z firmy vyčlenila pouze jaderná aktiva, která by ze 100 procent získal stát. Extrémní scénář pak zvažoval rozdělení firmy až na pět společností.

„Nejlépe hodnocenou alternativou je transformační možnost, která odděluje jaderné a konvenční zdroje od distribuce a nové energetiky,“stojí ve zmiňovaném dokumentu. Podle této varianty by v rukou státu zůstala ze 100 procent jaderná aktiva, tradiční výroba elektřiny (uhelné, plynové a velké vodní zdroje), těžba uhlí (Severočeské doly) a obchod. Této čistě státní firmě by pak vláda mohla nařídit cokoliv.

Do druhého podniku by pak přešla distribuce, obnovitelné zdroje, prodej energií menším odběratelům a nedávno založené ČEZ ESCO, které se zaměřuje na energetické služby pro firmy a takzvanou novou energetiku. Tedy vše od osvětlení, zateplení až po dodávky energií. Kromě ESCO by se jednalo o státem regulovaná odvětví.

V této nové firmě by starý státní ČEZ vlastnil zpočátku 51 procent a zbytek by připadl soukromým investorům. Zda opravdu tento podíl odpovídá svojí hodnotou 30 procentům v dnešním ČEZ, není nyní jasné. Prezentace studie nicméně hovoří o tom, že po rozdělení by celá firma mohla díky zbavení se rizika

Akcionáři se bojí, že se premiér Andrej Babiš pokusí výstavbu jádra vedení ČEZ prostě přikázat.

výstavby jádra získat na hodnotě až 65 miliard korun. Stát by navíc mohl svůj podíl postupně snižovat až na 25 procent. To by mu stále zanechalo vliv ve formě blokační menšiny. A zároveň by získal potřebné peníze na výstavbu nových bloků.

Důvodů, které mohou hovořit pro rozdělení firmy, je několik. Jedním je i obecný vývoj v evropské energetice. Masivní dotace pomohly k poměrně razantnímu růstu obnovitelných zdrojů a tento trend ve spojení s akcentem na úspory tlačí na tradiční energetické firmy.

V rámci ČEZ tak již dnes existují situace, kdy spolu jednotlivé dceřiné firmy navzájem soupeří. K rozdělení na „moderní“zelenou a úspornou energetiku a na tu starou, „špinavou“už přistoupily například německé společnosti E.ON nebo RWE.

Jak už ale bylo řečeno, mnohem důležitější roli hraje jádro. A čas. Původní tendr na stavbu dvou bloků v Temelíně ČEZ zařízl před necelými čtyřmi lety. A od té doby se jednání nikam neposunula. Pouze se hovoří o jednom bloku, a to v Dukovanech.

Právě tam ale začnou kolem roku 2035 jaderné bloky dosluhovat. A pokud se má nový reaktor stihnout postavit dost rychle, aby tento výpadek nahradil, je podle vedení ČEZ nutné začít s výběrem dodavatele už letos na jaře.

I když se ČEZ rozdělí a ta část, kterou ze 100 procent získá stát, nové reaktory nakonec postaví, nezakryje to fakt, že se jedná o polovičaté řešení, jehož jediným účelem je neochota vládních představitelů nést politickou zodpovědnost za svá rozhodnutí.

Analytik J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, který je jinak velkým zastáncem dělení firmy, to dokonce nazval podvodem na voličích. „Politici se budou tvářit, že to platí ČEZ. Ale stejně to nakonec půjde z jejich kapsy,“říká Šnobr.

Čelem se k tomu postavila například Velká Británie. Ta dala francouzské EDF záruky, že od ní bude vykupovat elektřinu až za 120 eur/MWh. Tedy za troj­ až čtyřnásobek dnešních tuzemských cen elektřiny.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.