Česko jako učitel národů

Na českých vysokých školách studuje 14 procent cizinců a jejich počet stále roste. Stát za jejich studium platí miliardy korun, o přínosech pro českou ekonomiku má ale jen velmi nejasnou představu.

Ekonom - - TÉMA ČÍSLA - –text– Jan rIchter

Zčeských univerzit vycházejí izraelští lékaři, ruští ekonomové, norští veterináři i slovenští politologové. Otevřená vzdělávací politika, kvalitní školství, nízké náklady a pověst stabilní a bezpečné země k nám každý rok přivedou davy zahraničních studentů. Jejich počet v loňském akademickém roce přesáhl 43 tisíc.

Kromě Slováků, kteří tradičně tvoří nejpočetnější skupinu, přibývá také Rusů, Ukrajinců, Kazachstánců a zájemců z dalších částí světa. Česko se tak v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi stává pro vysokoškolské studenty jednou z nejpřitažlivějších destinací.

Tento trend mění podobu vysokého školství. Univerzity i jejich sídelní města se internacionalizují, přibývají studijní programy v angličtině a dalších cizích jazycích. Zahraniční studenti doplňují demograficky slabší ročníky českých vysokoškoláků a studenti samoplátci přinášejí školám stovky milionů korun. Univerzity s největším podílem cizinců získávají více peněz od ministerstva školství.

Školy s podporou státu utrácejí miliony korun za marketing v cizině a snaží se přilákat i zahraniční vyučující, což ministerstvo školství zohledňuje vyšším příspěvkem při financování univerzit.

Naprostá většina cizinců však v Česku studuje bezplatně v českojazyčných programech. Částka, kterou ministerstvo školství univerzitám na tyto studenty posílá, letos poprvé přesáhne dvě miliardy korun. Stát přitom s absolventy nijak nepracuje, neví, kolik jich po studiu zůstává žít a pracovat v Česku, a nemá ani přesnou představu o jejich ekonomickém přínosu.

–Ilustrace– shutterstock

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.