Nesmrtelná superhrubámzda

Ekonom - - TÉMA ČÍSLA - –text– DaviD Klimeš

Když se v roce 2008 narodila, nikdo nechtěl být jejím rodičem. Superhrubá mzda rozhodně nebyla rovnou daní, jak si představovala ODS před sněmovními volbami v roce 2006. Nej‑ větší propagátor rovné daně mezi občanskými demokraty, chvilkový ministr financí Vlastimil Tlustý, o superhrubé mzdě tehdy řekl: „Já se od toho vysloveně distancuji, zásadně to odmítám.“Pro lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska to bylo jen početní cvičení, jak sloučit fetiš rovné daně ODS s realitou výdajů státního rozpočtu. A opozice z ČSSD byla rozpálená doběla a požadovala oka‑ mžitě návrat k progresivnímu zdanění fyzických osob.

Přesto z reformy veřejných financí Mirka Topolánka jako jeden z mála nezrušených pozůstatků přežila právě super‑ hrubá mzda. A tak místo výpočtu daně z hrubé mzdy se k ní unikátně připočítává ještě zdravotní a sociální pojištění. Z tohoto navýšeného základu se stanovuje jednotná daň z příjmů fyzických osob 15 procent (a od roku 2013 se ještě sedmi procenty navíc daní příjem bohatších). Skoro nikdo z politiků už roky superhrubou mzdu nechce, všichni ji slibují zrušit, ale přesto na to nikdo nedokáže najít sílu.

Nechtěné dítě

Vše začalo jedním velkým nedomyšleným slibem ODS. Občanští demokraté, otřesení prohrou s ČSSD v roce 2002, se po odchodu Václava Klause snažili najít novou ideologii. A rozhodli se vrátit ke kořenům a začetli se do Kapitalismu a svobody Miltona Friedmana, který navrhoval rovnou daň i s negativní daní, jež supluje sociální podporu.

Jenže ODS nakonec před volbami navrhnout smyslu‑ plnou rovnou daň nedokázala. Stínový ministr Vlastimil Tlustý vytáhl v předvolební kampani velmi schematické takzvané Tlusté kolečko, které počítalo všem zvýšení mezd po zavedení 15procentní rovné daně. Opoziční lídr

ČSSD Jiří Paroubek to označil za „rozpočtovou sebevraž‑ du“. ODS se za Tlustého koncept postavila, ale nakonec pravda vyšla najevo. V roce 2009 ministr průmyslu za ob‑ čanské demokraty Martin Říman dosvědčil, že to byla čistá sólo jízda Tlustého bez vědomí vedení strany.

„Ale to, že ta jeho rovná šance je absolutní nesmysl, který zvyšoval státní přerozdělování o stovky miliard korun, proto‑ že někde na tu sociální dávku pro všechny musíte vzít, zda‑ ňoval i modré nebe nad hlavou mimochodem, to je prostě pravda. To byl ne podvod na voliče, to byl podvod Vlastimila Tlustého na nás, na ODS,“řekl Říman v Lidových novinách.

Jenže to už rovná daň žila svým životem. ODS z pres‑ tižních důvodů po volbách 2006 nechtěla na tento slib rezignovat. V druhé Topolánkově vládě ODS, KDU‑ČSL a zelených nakonec ministr financí Kalousek přišel s ekvi‑ valentem vršovického dloubáku v daňové politice – ODS nechal její 15procentní rovnou daň, ale dramaticky rozšířil základ pro výpočet.

Šlo o kompromis mezi předvolebním slibem občan‑ ských demokratů, požadavky koaličních partnerů a reali‑ tou státního rozpočtu. V další fázi se sazba měla snížit až na 12,5 procenta od roku 2009.

Opoziční ČSSD koncept ostře kritizovala a navrhova‑ la zrušení superhrubé mzdy a předchozí progresi, ale s novými sazbami 10, 20 a 30 procent, čímž by se daňová politika státu vrátila před rok 2008, kdy se vybíraly daně v sazbách 12, 19, 25 a 32 procent.

Jak špatně byla superhrubá mzda zavedena, vysvitne i z historky z roku 2008. Když se měla sazba snižovat z 15 na 12,5 procenta, zjistilo se, že se zároveň měly natolik snížit slevy na poplatníka, že by mnoho lidí platilo vyšší efektivní daň. Nakonec se tedy nechal původní provizorní systém s 15 procenty a od té doby ho nikdo nedokáže zrušit.

Neříkejte tomu druhá sazba

Pokusů pohřbít superhrubou mzdu přitom bylo už několik. Brzy se totiž ukázalo, že údajný hlavní přínos – tedy že si zaměstnanec uvědomí, jak vysoké je celkové zdanění jeho práce i se sociálním a zdravotním pojištěním – naprosto nefunguje.

Nikým nechtěná superhrubá mzda mohla být poprvé zrušena už v roce 2011. Ministerstvo financí připravilo balík zákonů a navrhovalo návrat k hrubé mzdě se sazbou daně 19 procent, což by znamenalo mírný pokles zdanění, ale odvody na zdravotní pojištění měly naopak stoup‑ nout ze 4,5 na 6,5 procenta. Jenže náběh daňové reformy byl naplánován až za sněmovní volby 2013 a po nich

se změnil vládní kabinet. Přestože ČSSD i ANO volaly po zrušení superhrubé mzdy, nakonec původní reformu daní jako příliš nákladnou odvolaly a Kalouskův koncept fungoval dál.

Z doby vlády Petra Nečase tak přežila jen jedna nová absurdita v celém systému: kvůli výpadkům příjmů během hospodářské krize se vytvořilo druhé daňové pásmo. Aby ODS měla dál svůj fetiš rovné daně, oficiální název druhé sazby zněl ve vládním newspeaku solidární přirážka. Z mě‑ síčního příjmu nad 103 768 korun se tak od roku 2013 zvý‑ šila daň ještě o sedm procent. Tuto „dočasnou“přirážku už nový kabinet ČSSD, ANO a KDU‑ČSL nezrušil a platí dosud.

Všichni pro zrušení, ale každý jinak

Potřetí se superhrubou mzdu pokusil zlikvidovat kabinet ČSSD, ANO a KDU‑ČSL. Záměr se dostal dokonce do progra‑ mového prohlášení. „Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob.“Nakonec vláda tento bod nesplnila.

Před volbami 2017 se rušení superhrubé mzdy dostalo do programu většiny stran, lišily se však v dalším kroku. ODS chtěla zachovat 15procentní daň, ale ne ze superhru‑ bé mzdy, ale z hrubé. Slibovala o sedm procent vyšší čisté mzdy. ANO přišlo se zrušením superhrubé mzdy a s pře‑ počítáním daňových sazeb na vyšší, aby stát nepřišel o příjmy. Ulevit chtělo Babišovo hnutí na sociálním pojiště‑ ní, a to o dva až pět procentních bodů. A ČSSD požadovala kromě zrušení superhrubé mzdy naopak celkově vyšší progresivní zdanění se sazbami 12, 15, 25 a 32 procent.

Nakonec vítěz voleb Andrej Babiš sestavil menšinovou vládu se sociální demokracií za podpory komunistů, ale i přesto si dal do programového prohlášení zrušení super‑ hrubé mzdy, tentokrát se zachováním dvou daňových sazeb.

Posledním pokusem byla iniciativa ODS zrušit super‑ hrubou mzdu a zavést 15procentní daň z hrubé mzdy. Vláda takový návrh odmítla. „ODS vlastně navrhuje zavést to co v roce 2006. Když vyhrála volby a slíbila čtyřem milionům zaměstnanců, že bude rovná daň 15 procent, tak potom zjistili, že rozpočtově to není možné. Tak je vlastně podvedli a navýšili základ odvodu. Tím vznikla takzvaná superhrubá mzda, což je samozřejmě podvod na voliče, protože fakticky ta sazba je 20,1 procenta,“uvedl Babiš. ODS vyčíslila dopad svého řešení na 55 miliard ročně, vláda na 75 miliard.

Konec v nedohlednu

Nejnadějnější návrh na zrušení superhrubé mzdy se tak jeví ten z pera ministryně financí Aleny Schillerové, která připravila znovuzavedení hrubé mzdy spolu s mírným celkovým snížením daní. Nenašla však politickou podporu a plán odložila na příští rok.

Babiš se ale nevzdává. „Máme v programovém prohlá‑ šení návrh na zrušení superhrubé mzdy, a to snížením z 20,1 na 19 procent,“řekl. Místo solidární přirážky hodlá vláda zavést druhou sazbu daně z příjmů 23 procent.

Slibů na zrušení superhrubé mzdy tak už bylo nepočí‑ taně, ale samotný daňový unikát začíná druhou dekádu svého života. Stále tak platíme 15procentní daň ze zákla‑ du rozšířeného o pojištění. A lidé s příjmem zhruba nad 1,2 milionu ročně platí dalších sedm procent z částky nad touto hranicí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.