NASA hledá byznysmodel pro nemovitosti na oběžné dráze

Ekonom - - EDITORIAL - – Text– jan a. novák

Nedávný únik vzduchu z Mezinárodní vesmírné stanice na čas obrátil po‑ zornost k obydlenému ost‑ rovu létajícímu nad našimi hlavami. ISS je po Měsíci a Venuši nejjasnějším objektem noční oblohy, ale na rozdíl od nich tam nebude pořád. Jak se blíží konec její životnosti, vynořují se otázky, co s ní a čím ji nahradit.

„Přestože v rozpočtu NASA zveřej‑ něném letos v únoru kosmická agen‑ tura oznámila, že nepočítá s přímým financováním Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025, neznamená to nutně, že ISS tou dobou zanikne,“tvrdí interní dokument NASA, který zveřejnil Washington Post. „Spíš se předpokládá, že se z ISS stane jakýsi nemovitý majetek na oběžné dráze, který bude pronajímán soukromým společnostem.“

Podle jiných zdrojů NASA už teď hledá cesty, jak vtáhnout do aktivit na nízké oběžné dráze další privátní subjekty ze Spojených států i ze zahra‑ ničí. Cílem je vytvořit trvale udržitel‑ ný mechanismus financování stálé přítomnosti lidí v blízkém vesmíru. Proto letošní rozpočet agentury počítá se 150 miliony dolarů na „podporu roz‑ šiřování platforem pro komerční využití nízké oběžné dráhy“, což se týká i ISS.

Mezinárodní spolupráce jako brzda

ISS je vůbec nejnákladnější objekt, který kdy lidstvo postavilo. V cenách z roku 2010 přišla Spojené státy na 72,4 miliardy dolarů, zatímco Rusko k tomu přihodilo 12 miliard, Evropská kosmická agentura a Ja‑ ponsko po pěti miliardách a Kanada dvě miliardy. K tomu je potřeba ještě připočítat 36 montážních letů raketo‑ plánů, z nichž každý přišel na 1,4 mi‑ liardy dolarů.

Dá se tedy říci, že na oběžné dráze létá nemovitost za 150 miliard dolarů (v tehdejších cenách). Vzhledem k tomu, že se nachází na „pozemku“s naprosto unikátními charakteristi‑ kami, neměl by být problém vynalo‑ žené prostředky zúročit – tím spíš, že v dohledné době žádná jiná stanice se srovnatelnou kapacitou nevznikne. To, co připravuje Čína nebo některé soukromé subjekty v USA, je rozmě‑ ry srovnatelné nanejvýš se starými ruskými stanicemi z časů studené války, ale dokonce i relativně velká americká stanice Skylab ze 70. let, obydlená postupně třemi posádkami, vychází ve srovnání s ISS hůř. Každý den pobytu jednoho astronauta na ISS stojí americké daňové poplat‑ níky 5,7 milionu dolarů, zatímco na Skylabu to při započítání inflace vychází na dnešních 19,6 milionu (5,5 milionu v tehdejších cenách).

I tak ale provoz ISS přijde NASA ročně na čtyři až pět miliard dolarů. Jenže smyslem existence kosmické agentury není údržba „nemovitostí“na nízké oběžné dráze, protože její cíle se posouvají na Měsíc a dál.

„Všechny tyhle projekty se navzá‑ jem přetahují o peníze,“vysvětluje astronaut Michael Foale. „Nemůžete letět na Mars nebo na Měsíc a přitom zásobovat posádku ISS.“

Po průkopnících tedy musí na‑ stoupit podnikatelé, kteří – obrazně řečeno – dobyté území trvale obsadí.

Jak už to ale u nemovitostí často bývá, i v tomto případě vstupuje do hry zátěž spoluvlastnictví. ISS je projekt několika kosmických agentur, kde největším americkým partnerem je ruský Roskosmos. Stanice je proto rozdělená na americkou a ruskou část. Ty jsou sice využívány společně, Roskosmos ale zatím potvrdil svou spoluúčast v programu ISS jen do roku 2024. Pak by chtěl vybudovat vlastní národní stanici – ovšem skládající se převážně z modulů ruského sektoru ISS. Ty by teprve později postupně na‑ hrazovaly novější prvky. Ruská stanice má sloužit především jako základna k sestavování lodí pro pilotované lety k Měsíci a planetám a pro přijímání jejich posádek před návratem na Zemi. V současně navrhované podobě je ale podstatně menší než ISS.

Na oběžné dráze létá nemovitost, do jejíž stavby se investovalo 150 miliard dolarů. Další miliardy stojí její provoz.

Zhoubná nejistota

V americkém segmentu ISS už ko‑ merční aktivity částečně probíhají. Nezisková organizace Center for the Advancement of Science in Space (CASIS) má na starosti řízení vý‑ zkumných projektů na ISS a v součas‑ nosti je téměř polovina jejích aktivit na palubě věnovaná komerčním experimentům: řídí tu 14 programů pro osm společností. K jejím klientům patří především farmaceutické firmy a chemický průmysl, probíhají ale také materiálové experimenty pro technologické společnosti či dálkový průzkum Země. Soukromé firmy po‑ dílející se na dopravě k ISS (například SpaceX nebo Orbital ATK) rovněž vyvinuly robotické sestavy, které jsou součástí nákladu jejich lodí a komerč‑ ní experimenty na nich probíhají ne‑ závisle na aktivitách posádek stanice.

CASIS nyní lobbuje za odstranění legislativních zábran, které brání většímu komerčnímu využití stanice. ISS nyní například není možné využít v reklamě či pro kosmickou turistiku.

Další překážky pro komerční využití stanice jsou technické, protože byla vybudována jako základna pro vědecký výzkum. Zájemci z řad pod‑ nikatelů se proto zatím moc nehrnou a někteří už se nechali slyšet, že raději podpoří stavbu menších stanic navr‑ žených přímo pro soukromou sféru. Ale ani to nejde z roku na rok.

„Pokud nevytvoříte podmínky, aby firmy mohly pracovat na ISS, nebudou moci ani hladce přejít na komerční plat‑ formu a dojde k přerušení trhu,“upo‑ zornil Christian Maender, šéf výzkumu ve společnosti Axiom, jedné z těch, které konstruují soukromou stanici. „Když přechod nebude hladký, většina firem v tomto segmentu nepřežije.“

Poté co NASA ISS opustí, by se měly její vědecké aktivity přesunout na novou stanici Cis‑lunar Station (Deep Space Station), pohybující se v blízkosti Měsíce. Ta by měla sloužit především jako odrazový můstek k Měsíci a Marsu. Bude však podstat‑ ně menší než ISS a zdaleka ji nemůže v plném rozsahu nahradit. Proti programu komercionalizace ISS je proto silný odpor mezi vědci a politi‑ ky. Ale i mnozí podnikatelé požadují pokračování jejího financování vládou minimálně do roku 2028, zatímco jiní chtějí, aby nebylo omezené v čase, ale splněním podmínek pro hladký přechod na jinou platformu.

„Opuštění programu ISS by byla velká chyba, která by USA definitivně zbavila vedení ve vesmíru a poško‑ dila jak vědu, tak komerční sféru,“poznamenal k tomu Mark Mulqueen, který má ve společnosti Boeing na starosti vše, co se stanicí souvisí. A Kris Kimel ze společnosti Space Tango, zaměřené na výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace, dodal: „Naši investoři se velmi zajímají o to, co by bylo, kdyby ISS zmizela. Dá se to považovat i za dobré znamení, pro‑ tože signalizuje, že berou kosmické podnikání vážně.“

Poté co NASA opustí

ISS, se vědecké aktivity přesunou na novou stanici pohybující se v blízkosti Měsíce.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.