Bitva o vejce: Hraje se o náklady za konec klecí

Ekonom - - EDITORIAL - –tExt– jan richtEr

Začátek léta chovatelům drů‑ beže v Česku nepřál. Česká televize v červnu zveřej‑ nila tajně pořízené záběry z několika českých velkochovů, na nichž jsou vidět slepice namačkané v klecích, některé z nich s otevře‑ nými ranami, další bez peří a mezi nimi rozkládající se uhynulá zvířata. Několik dní poté oznámily Kaufland, Lidl, Penny Market a další obchodní řetězce, že vejce z klecových chovů přestanou do roku 2025 svým zákazní‑ kům nabízet. Ochránci zvířat z organi‑ zace Obraz, kteří záběry České televizi poskytli, mohli slavit úspěch.

Drůbežáři mezitím začali počítat, kolik bude opuštění klecových chovů stát a kdo to zaplatí. Dnes už je jasné, že na přeměnu chovů nosnic půjdou peníze z Evropské unie, státního rozpočtu i od chovatelů. Dotačnímu programu ministerstva zemědělství a Evropské unie ale došly peníze a nové do něj přibudou až za dva roky. Otázkou zůstává, kdo zaplatí rozdíl mezi maloobchodní cenou vajec z klecových chovů a podestýlky, která jsou dražší.

Jedna změna za druhou

V Česku se v současnosti vyprodukuje kolem 2,2 miliardy vajec ročně. Více než třetina pochází z domácích chovů, zbývající 1,4 miliardy z drůbežářských velkochovů. V těch během ročního snášecího cyklu žije přes 4,7 mi‑ lionu nosnic. Většina z nich – přes 87 procent – stráví život v takzvaných obohacených klecích. Právě těch se dotkne rozhodnutí obchodníků.

Obohacené klece vznikly jako alternativa k menším, takzvaným bateriovým klecím. Jejich používání v roce 2012 zakázala evropská legisla‑ tiva. Náklady na výměnu bateriových klecí za obohacené, které slepicím po‑ skytují o třetinu větší prostor, v Česku vyčíslila Českomoravská drůbežářská unie na 2,8 miliardy korun. „Z toho šlo asi 40 procent z dotací Programu rozvoje venkova. Náklady ve výši 1,7 miliardy nesli chovatelé,“říká předsedkyně unie Gabriela Dlouhá.

Po šesti letech se drůbežáři musí připravit na přechod na podestýlkové chovy. V těch jsou slepice v halách, což je však náročné na sběr vajec a vy‑ vážení trusu. Ekonomicky výhodnější je takzvaný voliérový chov, v němž slepice snáší v klecích. Když kolem poledne snášet přestanou, otevře se jim průlez do patra pod klecí, kde mají k dispozici podestýlku.

Na ní zůstanou několik hodin, než jim postupné ztlumení světel v hale navodí konec denního rytmu a slepice se samy vrací hřadovat do vyšších pater. Stejně jako v obohacených kle‑ cích mají voliérové chovy automatizo‑ vaný sběr vajec i odklízení trusu.

Náklady na změnu chovů vypo‑ čítala drůbežářská unie na šest až osm miliard korun. Chovatelé budou muset změnit samotnou technologii, tedy nahradit klecové mechanismy systémy s podestýlkou. Někde budou muset navíc provádět stavební úpravy a stavět novou infrastrukturu. „Změna technologie není tak drahá, ale budou se muset předělávat budovy, ventilace a podobně,“říká Zdeněk Mlázovský z firmy Proagro Nymburk.

Drůbežáři do alternativních chovů zatím masivně neinvestovali, protože o vejce nemají zákazníci zájem.

Na změnu přispějeme všichni

Stejně jako v případě zákazu neobo‑ hacených klecí mohou chovatelé už dnes žádat o peníze na alternativní chovy. V Programu rozvoje venkova, přes který proudí evropské i české zemědělské dotace, získali drůbe‑ žáři mezi lety 2007 a 2013 necelých 350 milionů korun, v současném období do roku 2020 to bylo kolem 250 milionů korun. V programu celkem podle Dlouhé zbývá jen 300 milionů na všechny drůbežář‑ ské projekty, takže velké podniky si na projekty budou muset několik let počkat. „S ohledem na nízký zůstatek rozpočtu je na říjen plánováno posled‑ ní kolo příjmu žádostí. Další dotační příležitost předpokládáme v rámci

Společné zemědělské politiky po roce 2020,“uvádí Václav Tapír z tiskového oddělení ministerstva.

V současnosti vyjednávají drůbe‑ žáři s vládou, jestli i v dalším období zohlední potřebu přechodu na nové technologie, stejně jako při zákazu chovu v neobohacených klecích před šesti lety. „Tehdy to ale bylo v důsled‑ ku evropské legislativy, zatímco dnes jde pouze o rozhodnutí obchodníků,“říká Dlouhá.

Drůbežáři zatím do alternativních chovů masivně neinvestovali, protože o podestýlková vejce nemají podle nich zákazníci zájem. „My máme na podestýlce asi 40 procent pro‑ dukce,“říká Juraj Schummer, ředitel firmy Zlatá vejce, která se s roční produkcí 350 milionů vajec řadí k nej‑ větším v Česku. „Problém je v tom, že je nikdo nechce. Více než polovinu podestýlkových vajec prodáme buď za cenu klecových, nebo je vozíme na zpracování do zahraničí,“dodává Schummer. Podle poradenské společ‑ nosti GfK sice zájem o podestýlková vejce roste, ale 90 procent českých domácností nakupuje vejce z klecí.

Kdo zaplatí dražší vejce?

Vedle nákladů na změnu chovů se hraje i o to, kdo zaplatí vyšší cenu podestýlkových vajec v obchodech. Podestýlková vejce se prodávají o korunu i dvě dráž než klecová, výrobní náklady jsou přitom vyšší jen asi o 20 až 30 haléřů.

Část rozdílu v ceně vajec by mohly nést řetězce, které by si u pode‑ stýlkových vajec s vyššími prodeji snížily marže. „Marže na pode‑ stýlkových vejcích, která je kolem 25 až 30 procent, by mohla klesnout na 20 procent, což je obvyklá marže u klecových vajec,“popisuje pod podmínkou anonymity člen vedení jednoho z řetězců.

Další variantou je prodej za vyšší ceny. Podle obchodníků není příliš pravděpodobné, aby zákazníci kvůli zdražení o 20 haléřů na vejce chodili nakupovat jinam.

Největší český obchodní řetězec Kaufland ale v tiskové zprávě uvedl, že chce zákazníkům tato vejce na‑ bízet za stejnou cenu jako klecová. Na dotaz, jak toho plánuje dosáhnout, odpověděla Ivana Dvořáková z tis‑ kového oddělení Kauflandu, že tyto informace firma nezveřejňuje. Exis‑ tuje tak varianta, že by obchodníci cenu zachovali i na úkor svého zisku. „Velké řetězce ročně dají na marketing asi miliardu. Proti tomu není pár desí‑ tek milionů za nižší marži na vejcích žádný velký výdaj,“popisuje vedoucí pracovník jednoho z řetězců. Pro‑ ducenti vajec se ovšem obávají také tlaku obchodníků na nízkou výkupní cenu a případný dovoz levnějších vajec ze zahraničí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.