České vynálezy: Pradědům se nevyrovnáme

Které se prosazují právě díky invenci.

Ekonom - - EDITORIAL - –tExt– josEF pravEc

Co spojuje kostku cukru, patentku, kontaktní čočky nebo spodně kvašené pivo plzeňského typu? Jde o české vynálezy, které v minulosti pomohly změnit svět. Nyní se ale zdá, že současnost je přece jen šedivější než minulost. Zejména ve srovnání s dobou pozdní monarchie a první republiky se jmény Františka Křižíka či Tomáše Bati.

I podle Evropské komise patří Česká republika v inovacích až do poloviny evropského peloto‑ nu. Na 16. místo a daleko za lídra v podobě Švédska. Tento výzkum porovnává parametry od úrovně výzkumu přes finanční podporu po si‑ tuaci v malých a středních podnicích.

Statistika versus realita?

Ne všichni s tak přísným hodnocením souhlasí. „Nemyslím, že je to tak zlé. Stejně jako v minulosti je tu mnoho šikovných techniků. Problém je se sháněním financí a v tom, že vynález‑ ci musí předkládat daleko komplex‑ nější řešení než kdysi. Ani vynálezce polarografu Jaroslav Heyrovský by dnes neuspěl bez elektroniky a soft‑ waru,“míní Josef Sláma, šéf české pobočky nadnárodní technologické společnosti Renishaw. Přesto se jeho firma snaží slavnou industriální minulost i současnost zviditelnit, například anketou o nejslavnějšího vynálezce.

Rovněž Karel Havlíček, šéf Aso‑ ciace malých a středních podniků a živnostníků, soudí, že reálná situace je docela dobrá. „Výzkum Evropské komise je jedna věc, není ale vše možné posuzovat podle počtu patentů či článků v časopisech. Hlavním ukazatelem je pro mě schopnost podniků exportovat. Pokud by naše firmy inovativní nebyly, tak by o jejich produkci v Německu, Francii, Velké Británii nebo i na Slovensku, to jsou naši hlavní obchodní partneři, nebyl takový zájem,“zdůrazňuje Havlíček.

Faktem ovšem je, že počet v Česku udělovaných patentů klesá. Loni jich bylo podle Českého statistického úřadu 606, zatímco v roce 2013 téměř tisícovka. Přičemž v počtu paten‑ tových přihlášek na počet obyvatel zaostáváme za sousedním Německem zhruba desetinásobně.

Ačkoliv domácí praktici a brusel‑ ští teoretici se v pohledu na domácí invenci liší, má Česko rozhodně co na‑ bídnout. Nejde přitom jen o Oldřicha Jirsáka a jeho stroj na průmyslovou výrobu textilie z nanovláken. Nebo Antonína Holého, objevitele účinných antivirotik sloužících i k léčbě AIDS.

Aktuálně se v Česku rozvíjí řada středně velkých průmyslových firem, které se dokážou prosadit právě díky invenci. Například brněnská společ‑ nost Tescan Jaroslava Klímy, která patří k předním světovým výrobcům elektronových mikroskopů a zřizuje si od letoška dcery v západní Evropě.

Jiným inovátorem, který uspěl, je Luboš Novák a jím vedená východočeská společnost Mega. Ta sází na membránovou technologii, jež se uplatňuje při práci s roztoky v la‑ boratorních podmínkách i ve velkém průmyslu. Nebo Liko‑S, firma Libora Musila, domácí lídr takzvané zelené architektury. Nabízí živé fasády a stře‑ chy či kořenové čističky odpadních vod. Rozjíždí se i výroba nového typu lithiových akumulátorů vycházející z vynálezu Jana Procházky.

Matematika jako brzda

Přesto zbývá odstranit několik překá‑ žek. V prvé řadě postupně zacelovat technologickou mezeru. Tahouny průmyslu zůstávají podniky pod zahraniční kontrolou. Pokud jejich matky – vedle automobilek třeba Siemens, ABB či Bosch – patří ke glo‑ bálním lídrům, jsou díky modernější technice dvojnásobně produktivnější než české „montovny“. Ke změně by mohly přispět peníze na inova‑ ce z Evropské unie, z chystaného fondu pro strategické investice. Mezi ekonomy se mluví o podpoře menších podniků i prostřednictvím domá‑ cích úvěrů. Petr Zahradník z České spořitelny zmiňuje Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která by za stát zajišťovala rizikový polštář pro běžné bankovní půjčky na moderni‑ zaci firem.

O budoucích vynálezech se už dnes rozhoduje ve školách a jde o zís‑ kávání technických znalostí. Takové, které bude možné uplatnit v auto‑ mobilkách, elektronice, strojírenství a elektrotechnickém průmyslu. Vzdělávání bude nutné moderni‑ zovat také s ohledem na robotizaci a internetizaci výroby. Jenomže

počet žáků dobrých na matemati‑ ku podle dat vládní Technologic‑ ké agentury poklesl z 18 procent v roce 2003 za deset let na 13 procent. Což kontrastuje s inovačním rájem, Jižní Koreou, kde je takových dětí třetina. Šéf české pobočky Renishaw Josef Sláma proto připomíná projekt z Velké Británie. Tam vypsali soutěž na konstrukci nadzvukového automo‑ bilu. Projektovaný vůz se stal hitem také ve školách, kde jej zakompono‑ vali do učebnic. Žáci tak například počítali, jak dlouho toto auto pojede z bodu A do bodu B. „U mnoha dětí se tak zvýšil zájem studovat technické obory,“podotýká Sláma.

Nejde však jen o matematiku. Bývalý finančník a fanda nových technologií Pavel Kysilka ji sice také pokládá za důležitou, ještě více ale postrádá výchovu k sociálním doved‑ nostem a schopnosti komunikovat a spolupracovat.

V jedné věci české školy dobré už jsou: v tom, že často vozí žáky za hra‑ nice a ukazují jim život jinde. Což by podle Libora Musila mělo být zá‑ kladem vzdělání. „Za to, co umím, vděčím cestování,“tvrdí podnikatel.

A třetí nepříjemností je, že domácí byznysmeni ztrácejí polistopadový drajv. Podle analýzy Technologické agentury se rýsuje problém spojený s nástupnictvím: generace podnika‑ telů‑zakladatelů bývají v průměru ambicióznější a inovativnější než ge‑ nerace podnikatelů‑dědiců či najatých profesionálních manažerů.

Byznys a vlastenci

Dodnes tak zůstávají vzorem vyná‑ lezci a inovátoři, kteří se před sto lety přičinili, že se nová republika stala průmyslovou mocností. K obdivuhod‑ ným výkonům tehdy přispěla i snaha prosadit po získání samostatnosti sebe a tím český národ. Příkladem podnikatele‑vlastence je „valašský Edison“Josef Sousedík. Ačkoliv měl jen výuční list, stal se konstruktérem elektromotorů, podílel se na sestro‑ jení rychlovlaku Slovenská strela a vybudoval firmu s 300 zaměstnanci. Za nacistické okupace jako přesvěd‑ čený masarykovec organizoval odboj, a když ho v roce 1944 zatklo gestapo, byl při pokusu o útěk jedním z vyšet‑ řovatelů zastřelen. V žádné učebnici se o něm děti bohužel nic nedočtou.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.