Radnice většinu bytů prodaly. Nyní s privatizací pomalu končí

Ekonom - - TÉMA ČÍSLA - –text– Jan němec

Základní idea byla jednoduchá: města a obce nemají dostatek peněz na údržbu bytových domů, soukromí vlastníci se o ně budou starat lépe. A tak se stovky tisíc bytů, které samosprávy po roce 1991 „zdědily“z dřívějšího socialistického státního bytového fondu, začaly převádět do soukromých rukou.

Byty se prodávaly od roku 1994, a to dvěma cestami. Tou první byl převod celých bytových domů na družstva tvořená jejich nájemníky. Druhý způsob pak spočíval v prodeji jednotlivých bytových jednotek.

Za ty peníze, nekupte to

Městům a obcím se nebylo možné divit. Dědictví socialis‑ tického rezidenčního stavebnictví spočívalo v naprosté většině v podinvestovaných, zanedbaných panelových domech. Jejich údržba byla v 90. letech mimo finanční možnosti rozpočtů samospráv. Z dnešního pohledu, kdy města naopak zahajují výstavbu nového obecního bydlení, se nicméně zdá, že v některých případech to zastupitelstva s privatizací městských bytů přehnala.

Diskutabilní se jevily v některých případech i prodej‑ ní ceny, které byly v drtivé většině výrazně pod tržním průměrem. Například pražský magistrát v první etapě pri‑ vatizace zahájené v roce 2012 prodal přes 1200 městských nemovitostí s průměrnou cenou 14 tisíc korun za metr čtvereční. Ve druhé etapě, následující o dva roky později, cena stoupla na 15 tisíc a ve třetí, zahájené loni, na 23 tisíc korun za metr čtvereční. Pro srovnání: v roce 2017 vyšel metr čtvereční bytu v Praze 4 s vysokým podílem panelo‑ vých domů na více než 68 tisíc korun za metr.

Jak rychle privatizace postupovala? Podle údajů Ústavu územního rozvoje, který průběh převádění bytů do soukromých rukou sledoval, se jen do roku 2001 stihla odprodat téměř polovina obecních bytů (přesněji 47 procent) po celém Česku. Na konci roku 2011 pak městům patřilo jen zhruba 20 procent z počtu nemovi‑ tostí, které na ně stát převedl o dvacet let dříve. Statis‑ tiky z dalších let už Ústav územního rozvoje neuvádí, s ohledem na pokračující privatizace je ale jasné, že se podíl „socialistických“bytů, které zůstaly ve vlastnictví měst, ještě více snížil.

Nejvíc obecních bytů má Praha

Jak si tedy dnes stojí v počtech obecních bytů krajská města a kolika se od roku 1991 zbavila? Z ankety týde‑ níku Ekonom vyplynulo, že nejvíce bytových jednotek má ve správě hlavní město. Jen pražský magistrát podle mluvčího Víta Hofmana v různých částech metropole spra‑ vuje přes 8,1 tisíce bytů. Na jednotlivé městské části pak připadá dalších zhruba 25 tisíc obecních bytů, v součtu jich tedy Praha vlastní přibližně 33 tisíc.

V roce 1991 ovšem do vlastnictví Prahy přešlo podle údajů poradenské společnosti KPMG 194 tisíc bytů. Jed‑ noduchým výpočtem lze dospět k tomu, že za 27 let hlav‑ ní město a jednotlivé radnice městských částí převedly do soukromých rukou přes 160 tisíc bytových jednotek.

Druhý nejvyšší počet městských bytů aktuálně patří Brnu. „Statutární město Brno nyní vlastní 28 551 bytů,“konstatuje mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchá‑ lek a dodává, že do konce loňského roku jich město pri‑ vatizovalo necelých 24 tisíc. Na třetím místě pak figuruje Ostrava. „K prvnímu lednu letošního roku mělo statutární město Ostrava 12 803 obecních bytů, v 90. letech to pak bylo necelých 46 tisíc. V Ostravě tedy bylo zprivatizováno zhruba 34 tisíc obecních bytů,“vypočítává mluvčí ostrav‑ ského magistrátu Andrea Vojkovská.

Krajská města včetně Prahy od 90. let prodala dohromady více než 310 tisíc bytů. Zhruba 90 tisíc jich stále vlastní.

Z údajů, které magistráty poskytly v anketě týdeníku Ekonom (nezúčast‑ nilo se jen Ústí nad Labem), vyplývá, že aktuálně krajská města bez Prahy vlastní 55,5 tisíce obecních bytů. A že jich více než 150 tisíc během uplynu‑ lých sedmadvaceti let prodala soukro‑ mým vlastníkům. Včetně Prahy krajská města od 90. let privatizovala dohroma‑ dy více než 310 tisíc bytových jednotek.

Privatizace u konce

Z vyjádření zástupců krajských ma‑ gistrátů i pražských radnic vyplývá, že největší vlna privatizací už je u konce. A do budoucna se počítá maximálně s „doprodejem“stovek jednotlivých bytů. Některé samosprávy dokonce jejich převádění do soukromých rukou utnuly. „Privatizační proces byl již definitivně rozhodnutím zastupitelstva ukončen,“konstatuje mluvčí sedmé pražské městské části Martin Vokuš. S další privatizací nepočítají ani další velké obvody, které se k otázkám Eko‑ nomu do uzávěrku vyjádřily, například Praha 4, Praha 6 nebo Praha 8.

V případě magistrátních bytů pak už jen dobíhají předešlá kola priva‑ tizace schválená v minulých letech. „Poslední čtvrtá etapa ještě nebyla zahájena, v jejím rámci bude prodáno 235 bytů,“upřesňuje mluvčí magist‑ rátu Vít Hofman. Žádné další prodeje městských bytů ale podle něj magist‑ rát už do budoucna neplánuje.

U konce je privatizace bytového fondu i ve většině krajských měst. „V současné době již Liberec byty neprodává,“potvrdila mluvčí magis‑ trátu Jana Kodymová a podobně se vyjadřují i další. Nastupuje opačný trend. „Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu seniorů i jednotlivých cílových skupin očekáváme potřebu navýšení počtu městských bytů,“tvrdí mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.

Za vzor si některá města berou příklady ze zahraničí. Ve Vídni nebo Mnichově se tamní politici snaží udržet podíl městských bytů na celkovém bytovém fondu kolem 10 až 20 procent. Nejblíže tomuto cíli je v Česku Brno, které plánu‑ je udržet podíl městských bytů na 15 procentech.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.