Matriky jsou databází státu. Tak ať se stará

Ekonom - - ZACHYCENO V SÍTÍCH - –TEXT– JAN ŠTĚTKA –ILUSTRACE– JAN HUNTER DOLEŽÁLEK

Těžko by si stát mohl uříznout v očích občanů větší ostudu. Představte si, že by vašeho čerstvě narozeného potomka na rozdíl od deseti generací jeho předků nezapsali do matriky, protože by radnice ve vašem městě kvůli nedostatku peněz zrušila provoz matričního úřadu.

Tak přesně tohle hrozilo, kdyby se v lednu rozjela reforma financování matrik. Stát kvůli šetření vymyslel, že bude obcím platit jenom podle počtů prvozápisů, což by ale mnoha obecním či městským úřadům zdaleka nepokrylo náklady na vedení matriční agendy. Proto je jen dobře, že ministr vnitra Jan Hamáček změnu odložil. A to i přesto, že to dva týdny před komunálními volbami zavání snahou šéfa sociální demokracie získat si venkov.

Možná někomu přijdou matriční knihy jako nejzbytnější věc na světě. Že si erár někam zapisuje, kdo se kdy narodil, kdo se kdy oženil nebo vdal a kdo kdy umřel? K čemu je to dobré, mávnou rukou lidé moderní doby, uvyklí na partnerství „bez papírů“. Jenže matriky nejsou jen podklad úředních úkonů, kam se zapisuje třeba i změna jména či příjmení nebo určení otcovství. Protože v českých zemích existují už dobrých čtyři sta let, představují doslova jmenný seznam našich předchůdců a klíčový pramen poznání. Pokud by se někde provoz matriční agendy zadrhl, hrozí narušení kontinuity. Navíc je drsnou realitou, že zápisy v matričních knihách jsou u naprosté většiny lidí už pár desítek let po jejich smrti tím jediným, co po jejich existenci na světě zůstane. Plyne z toho, že hladký provoz matrik je především ve státním zájmu. Proto by mělo ministerstvo vnitra přestat šetřit na nepravém místě a neházet financování živých matrik na města a obce. Vždyť i o historické matriční záznamy se prostřednictvím archivů stará výhradně stát. Hamáčkovský odklad ať poslouží k nalezení takového systému péče, v němž nebude nad některými matričními úřady viset riziko zavření. Existuje ale ještě jeden důvod, kvůli kterému je dosavadní handrkování státu a obcí o peníze na matriky přímo chucpe. Byl to totiž stát, kdo v roce 1950 vyrval vedení matrik ze staleté vzorné péče církevních úřadů a svěřil je národním výborům. Komunisté chtěli mít všechno pod kontrolou. Jedním vrzem kvůli tomu škrtli 39 historických norem, nejstarší josefínskou z roku 1784. Takže je dost hloupé, když dnes stát nechce platit provoz této kdysi okázale zestátněné agendy.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.