Západ trestá Asada za chemické zbraně

Hospodářské noviny - - Přední Strana - Ondřej Houska ondrej.houska@economia.cz

Když se Kassem Eid dozvěděl, že Američané a jejich spojenci podnikli v sobotu odvetný útok na syrský režim, jeho první myšlenkou bylo pozvat amerického prezidenta Donalda Trumpa na pivo. „Chtěl bych panu Trumpovi říct: Jsem syrský uprchlík, který přežil několik útoků chemickými zbraněmi. Chtěl bych vám koupit pivo a vyprávět vám, jak špatná je situace v Sýrii,“řekl Eid stanici CNN. Podle svých slov je rád, že Trump proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi podnikl aspoň nějakou akci.

Američané, Britové a Francouzi poslali rakety na cíle, které byly podle nich důležité pro syrský program výroby chemických zbraní. Útoky označili za úspěšné. Ale zároveň přiznávají, že syrský prezident Asad bude i po nich schopen chemické zbraně použít.

„Jsem přesvědčen, že jsme hlavní část syrského chemického programu zlikvidovali,“prohlásil generál Kenneth Mckenzie, zástupce náčelníka amerického generálního štábu. Ale připustil: „Netvrdím, že Syřané nebudou v budoucnu schopni podniknout další chemický útok.“

Prezident Asad se už v roce 2013 zavázal všech svých chemických zbraní vzdát. Od té doby ale jeho vojáci těmito zbraněmi v syrské občanské válce zaútočili několikrát. Režim tedy buď nějaké chemické zbraně utajil, nebo se mu podařilo získat nové.

Sýrie a její spojenec Rusko popírají, že k poslednímu chemickému útoku vůbec došlo. Prý si ho vymyslela opozice, aby podnítila západní odvetu proti Asadovi. Vláda přišla i s jiným vysvětlením – chemické zbraně prý proti vlastním lidem nasadili sami protivládní povstalci.

Američané, Britové a Francouzi ale tvrdí, že mají o použití chemických zbraní Asadovým režimem důkazy. Američtí vojenští činitelé tamním médiím řekli, že syrská vláda nejspíš použila nejen plyn chlorin, ale i výrazně nebezpečnější sarin.

Odvetný útok spojenců tak pravděpodobně ani nemohl naprosto zničit schopnost syrského režimu chemické zbraně dál vyvíjet. Francie na základě informací svých tajných služeb tvrdí, že Asad vlastní další zásoby chlorinu i sarinu. Syrský režim chemické zbraně vyvíjel řadu let,

■ Akce byla odpovědí na útok chemickými zbraněmi proti civilistům ve městě Dúmá, který podle Západu provedla syrská armáda. Zahynulo při něm nejméně 70 lidí.

■ Američané do odvetného útoku nasadili střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vy‑ pálené z lodí i z bombardérů B‑1B Lancer. Stejný typ zbraní, tedy válečné lodě a letouny, použili i Francouzi. Britové přispěli letouny Tornado, které také používají střely s plochou dráhou letu.

■ Washington, Londýn a Paříž tvrdí, že se jim všechny tři cíle podařilo zničit a že nebyl použit ruský protivzdušný obranný systém. Syrská vláda naopak prohlašuje, že její ar‑ máda většinu raket sestřelila. To tvrdí i Rusko, klíčový syrský spojenec.

■ Odvetu podpořila Evropská unie i Severoatlantická alian‑ ce. Česká vláda v demisi v čele s Andrejem Babišem (ANO) se k tomu připojila. Stejný postoj zaujala i ODS, TOP 09, KDU‑ČSL a STAN. Naopak prezident Miloš Zeman zásah ústy svého mluvčího kritizo‑ val, ostře proti útoku se pak vyjádřili komunisté i strana SPD Tomia Okamury. ČSSD a piráti jsou k odvetné akci zdrženliví. a jeho armáda tak má k dispozici dostatek expertů na jejich výrobu i nasazení.

Washington, Londýn a Paříž tak odvetu podnikly hlavně kvůli odstrašení – chtěly dát Damašku i jeho ruským a íránským spojencům najevo, že případné další použití chemických zbraní nezůstane bez trestu. „Chceme, aby o tom Syřané dlouho a vážně přemýšleli,“naznačil generál McKenzie, že útok měl být jasným vzkazem Asadovi.

Od začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 byly chemické zbraně použity několikrát, a v důsledku toho zemřely stovky lidí. Syrská vláda tyto útoky buď popírala, nebo z nich obviňovala povstalce.

V srpnu 2013 zabily chemické zbraně východně od Damašku zhruba 1700 lidí. Také tehdy hrozili Američané, Britové a Francouzi Asadovi odvetou, nakonec ale přistoupili na návrh Ruska, na základě něhož se Sýrie zavázala svého chemického arzenálu vzdát.

Téměř přesně před rokem pak americký prezident Trump podnikl odvetný raketový útok na syrskou vojenskou základnu, poté co syrská armáda zabila chemickými zbraněmi více než 80 lidí.

Bašár Asad i Rusko jakoukoliv zodpovědnost popírali. Vyšetřování OSN ale následně označilo za viníka syrský režim.

Čerstvou zkušenost s nasazením chemické zbraně má i Evropa, v březnu byl chemickou látkou novičok v Británii otráven bývalý dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera. Podle Londýna neexistuje žádné jiné věrohodné vysvětlení, než že za útok nese zodpovědnost Rusko.

Moskva jakoukoliv zodpovědnost ostře popřela. Za britské vysvětlení se ale postavily všechny ostatní země Evropské unie i Severoatlantické aliance. Více než dvacítka zemí z různých částí světa následně jako výraz solidarity s Británií vyhostila ruské diplomaty, kteří podle nich ve skutečnosti působili jako agenti tajných služeb.

Česko poslalo domů tři Rusy s diplomatickým pasem. „Česká republika stojí jednoznačně na straně našeho spojence,“prohlásil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) o podpoře Británie. Jeho vláda souhlasí i s americkým, britským a francouzským odvetným útokem v Sýrii uplynulý víkend. Naopak prezident Miloš Zeman akci odsoudil, stejně jako vyhoštění ruských diplomatů z Prahy.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.