Macron v EU naráží. Jeho plány se nehnuly z místa

Hospodářské noviny - - Události - Ondřej Houska ondrej.houska@economia.cz

Francouzský prezident Emmanuel Macron tvrdí, že se pokusí zprostředkovat jednání o vyřešení občanské války v Sýrii. Na světové scéně se tak Francie pod jeho vedením opět stává jedním z nejvýznamnějších hráčů. Zvlášť poté, co se její lodě a letadla zapojila spolu s Američany a Brity do odvetného útoku proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.

Na scéně Evropské unie ale zatím Macron ani zdaleka nedosáhl toho, o čem po svém zvolení prezidentem mluvil.

Macron dnes svoji představu o tom, jak by měla unie fungovat, přednese v Evropském parlamentu ve Štrasburku. „Díky EU už v Evropě neznáme války. Unie musí být opět ambiciózní,“prohlásil Macron už v září na pařížské Sorbonně.

Zatím ale u ostatních zemí EU naráží spíše na chladné rekce. Řada států má dojem, že Macron chce v další integraci společenství zajít až příliš daleko.

Francouzský prezident nejspíš před europoslanci zopakuje, že posílit vzájemnou spolupráci potřebují hlavně země platící eurem. Eurozóna by podle něj měla mít společný rozpočet. Z něho by její země mohly „financovat společné investiční projekty a byl by zárukou stability pro případ, že by tyto státy zasáhl nějaký ekonomický šok“, vysvětlil Macron už v září.

Chce tedy, aby ze společného rozpočtu mohly čerpat pomoc ty státy platící eurem, jejichž hospodářství by náhle spadlo do recese. Díky penězům z rozpočtu pro eurozónu by pak nemusely škrtat domácí výdaje určené na investice.

Macron také chtěl, aby na tento společný rozpočet dohlížel ev­

Díky EU už v Evropě neznáme války. EU musí být opět ambiciózní.

Emmanuel Macron francouzský prezident ropský ministr financí. Evropská komise mu následně vyšla vstříc a sama podobné návrhy předložila.

Některé členské země EU s nimi ale nesouhlasí. Proti se postavila skupina osmi převážně severských a pobaltských států v čele s Nizozemskem. Podle nich by eurozóna měla klást důraz hlavně na snižování rozpočtových deficitů a zavádění ekonomických reforem.

Macron zatím naráží také u svých předpokládaných klíčových spojenců, tedy Němců. Obnovená spolková vláda velké koalice má sice v programu například vznik zmiňovaného společného rozpočtu, její sliby ale nejsou příliš konkrétní.

Berlín je tradičně opatrný k návrhům, které by znamenaly, že by státy eurozóny společně ručily za své státní dluhy nebo za špatné úvěry v bankách. To se nejspíš nezmění ani poté, co v nové německé vládě převzali ministerstvo financí sociální demokraté, kteří jsou jinak k další integraci v EU vstřícnější než konzervativní blok CDU/CSU vedený kancléřkou Angelou Merkelovou.

Němci tak nejspíš budou trvat na tom, že další integrace v eurozóně může nastat až poté, co její členové pohnou s vlastními domácími problémy. Jde například o špatné úvěry, jež tíží hlavně italské banky. Jejich objem v poslední době výrazně klesl, Berlín ale bude trvat na pokračování tohoto trendu. Jen poté je ochoten souhlasit například se vznikem společného fondu na pojištění vkladů v bankách v eurozóně.

Paříž a Berlín se domluvily, že v červnu předloží společný plán toho, jak by se eurozóna měla dál integrovat. „Neshodneme se na všem. Ale Německo a Francie už toho společně hodně dosáhly a jsme odhodláni udělat to znovu,“slibuje kancléřka Merkelová.

Němci a Francouzi však sami nemají sílu nic prosadit, s jejich pří­ padnými návrhy budou muset souhlasit i ostatní země EU.

Další neznámou je navíc vývoj v Itálii, kde v nedávných volbách zvítězily strany, které EU i eurozónu kritizují.

Lidé, kteří dění v EU sledují, ale očekávají, že další integrace eurozóny se uskuteční, i když možná nebude tak rozsáhlá, jak chce Macron. „Země eurozóny vědí, že euro potřebuje dobudovat, jinak s ním zase zahýbe nějaká příští krize,“řekl mimo záznam vysoce postavený bruselský diplomat. Podle něj „chce jít Německo stejným směrem jako Francie, i když pomaleji“.

Macronovi se zatím v rámci EU daří víc na poli obrany. Francie patřila k hlavním zemím, které prosazovaly, aby státy unie rozjely obrannou spolupráci, která se týká například společného financování vývoje některých zbraňových systémů nebo projektů, jako je například výcvik. Tyto snahy podporuje i Česko, které už se do nich zapojilo.

Foto: ČTK/AP

Víc vám řekneme v červnu Angela Merkelová a Emmanuel Macron v červnu předloží společné návrhy, jak by se měla eurozóna změnit.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.