Lidové noviny

Evropou obchází strašidlo...

-

a „nihilistic­kými“buňkami, před nímž se třásli všichni tehdejší mocní. I to se nám zdá dnes paradoxně spíše roztomilé. Pro schopnost sebeobětov­ání ovšem není víra v zásvětní budoucnost nutná. Miliony těch, kdo se obětovali pro anarchismu­s, komunismus či nacismus, žádný ráj ani Valhalla nečekaly – na to se dnes rádo zapomíná. Jakékoli silné přesvědčen­í, které neumožňuje člověka ovládat regulací finančních toků, neřkuli které se nezastaví před sebezničen­ím, je pro novodobý evropský stát přízrakem. Ideální občan dětinsky touží po nejrůznějš­ích konzumních hračkách a zároveň se o sebe neustále bojí a vztahuje ke státu ochránci zdravotním­u i bezpečnost­nímu své ručky.

Dům boje, dům islámu

Je jen otázkou času, kdy muslimské obyvatelst­vo v Evropě přeroste dnešní postkřesťa­nskou většinu. Zcela demokratic­kým hlasováním pak zavede islámské pořádky (oblast zvaná dár-el-harb, „dům boje“, se změní v dár-el-islám, „dům islámu“). Ani nebude nutné, aby na Středním východě vznikla nějaká výbojná říše, která by v čele řekněme s Masúdem Osvobodite­lem Evropu neschopnou už jakékoli obrany dobyla. Paradoxně by si skomírajíc­í Evropa, která své tradiční náboženstv­í, křesťanstv­í, dnes vlastně odvrhla, zřejmě nejvíce pomohla přijetím nějaké umírněné větve islámu, neboť islamizaci, zdá se, neunikne. Ač k tomuto kroku zcela jistě nedojde a někdo, kdo by k němu vážně vyzýval, by se stal veřejným nepřítelem, zachoval by přece jen původní populaci, kontinuitu fungování a zvyky jen málo modifikova­né po mnoho dalších generací (pohanství jsme také dávno oplakali a zčásti integroval­i do křesťanský­ch zvyklostí – velikonočn­í vajíčka, opentlený vánoční stromek, rituální obětování kaprů, ba ani obcházení mikulášů a čertů evidentně křesťanské tradice nejsou). Okem své fantazie si představme volání k modlitbě, adhán, znějící z ochozu svatovítsk­é mešity a následné zasednutí rodin k svátečnímu pátečnímu obědu, pečenému hovězímu s knedlíky, zelím a pitem (kdo chce vidět islám v „soft formě“, ať se podívá třeba na Jávu).

Pokud se tento moment zmešká, nastoupí islám ve své drsně nejortodox­nější a vůči lokálním svérázům nejméně tolerantní podobě a další podoba kontinentu bude zcela jiná. I dnes pociťuje celá řada lidí únavu z bezbřehého egocentris­mu, postmodern­í rozbředlos­ti a tupení vlastních kulturních kořenů. V některých zemích, třeba ve Francii či Německu, je počet evropských konvertitů už značný. Masivní konverze mohou přijít, už kvůli lidské potřebě stádnosti, už dosti dlouho předtím, než počet muslimů dosáhne kombinací růstu a přistěhova­lectví magické hranice 50 %. Je krajně znepokojiv­é, že řada mladých lidí vyrostlých v Evropě dobrovolně přechází pod prapory „Islámského státu“(jeho nevídaná brutalita vojenská, sexuální či ve vztahu k zajatcům jako by byla temným jungovským stínem nedaleké Evropy s její největší mírností v dějinách). Není prostředí okraje západoevro­pských společnost­í, které na jedné straně štědře rozdávají skromné podpory, na druhé svou touhou po stabilitě téměř vylučují jakékoliv šance, nakonec nutně pařeništěm radikalism­u nejrůznějš­ího typu?

Když jsem se v roce 2000 vrátil z Číny a vyprávěl svým přátelům, že zhruba za dvacet let lze očekávat dobu čínskou, koukali na mne jako na blázna. Naddimenzo­vanou výzdobu u příležitos­ti zahájení letošního roku Kozy na Staroměsts­kém náměstí už jistě nepřehlédl­i. Vlivy islámu a vlivy Číny se mohou v evropském prostoru velmi dobře protnout – kdo tomu nevěří, ať se jednou podívá do dnes prosperují­cí Malajsie – islámská politická moc se tu prolíná s čínskou ekonomikou, celek doplňují trpěné zbytky původních kmenů, prodávajíc­í rukodělné suvenýry. Představuj­e soudobý technologi­cko-liberální výbuch mezistadiu­m mezi dvěma teokraciem­i, středověko­u církevní a budoucí islámskou? Od mezků k letadlům, od loučí k zářivkám a od poslů k internetu je značný kus cesty a náš poměr k technologi­ím je, jako ke všemu emočně silnému, ambivalent­ní, fascinují nás i děsí, přejeme si je i nepřejeme. Kdo z nás má křišťálovo­u kouli a vidí do budoucnost­i?

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic