Je zásadní mít Turecko na naší straně

Miro Kovač

LN Chorvatsko nedávno navštívil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který do EU cestuje spíše jen ojediněle. Vy jste s ním osobně jednal. Řešili jste spolu otázku migrace?

Prezident Erdogan byl v Chorvatsku při příležitosti 100. výročí rozhodnutí chorvatského parlamentu přiznat islámu stejná práva jako ostatním náboženstvím. Hovořili jsme ale také omigrační krizi. Jeho osobní názor je ten, že by bývalo bylo mnohem konstruktivnější a efektivnější, kdyby padlo rozhodnutí mezi EU, Tureckem a dalšími spojeneckými zeměmi, že bude vytvořena bezpečnostní zóna v Sýrii a že bude o uprchlíky postaráno v Sýrii. Kdyby se bývaly spojily síly k postavení domů a bytů nebo k zajištění jídla lidem tam. Jak ale můžeme vidět, tento projekt nebyl realizován.

LN Podpořil byste takový návrh?

Podpořil bych myšlenku diskuse se spojeneckými zeměmi o možnosti pomáhat přímo na místě. Jsou tu lidé, kteří opouštějí svoji zemi z politických důvodů, a takové samozřejmě vždycky přijmeme v Evropské unii. Nemůžeme zde ale přijmout celý svět. Tím bychom jinak destabilizovali naše společnosti.

LN Jak hodnotíte nedávnou dohodu mezi EU a Tureckem, jež vedle finanční pomoci a bezvízového styku pro Ankaru předpokládá přesídlení uprchlíků přímo z Turecka do EU výměnou za ty, kteří nelegálně připlují?

Myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Je zásadně důležité mít Turecko na naší straně, pokud jde o migrační krizi. Tato dohoda je stejně důležitá jako spolupráce na takzvané západobalkánské trase, což významně přispělo ke snížení počtu uprchlíků.

LN S uzavřením západobalkánské trasy se ale opět na výslunní dostává trasa ze severní Afriky napříč Středomořím. Mělo by být dosaženo podobné dohody jako s Tureckem i se zeměmi severní Afriky?

Zcela jistě. Sice nyní došlo v zásadě ke snížení přílivu z Blízkého východu, musíme ale myslet i na severní Afriku. Musíme připravit plán, jak postupovat ohledně tolika lidí připlouvajících z Afriky. Zvlášť musíme pomoci našim italským přátelům, kteří jsou tomu nejvíce vystaveni.

LN Některé země už začaly naplňovat dohodu s Ankarou a přijaly první uprchlíky přímo z Turecka. Jak je na tom s plněním Chorvatsko?

Souhlasili jsme přijmout nanejvýš 1600 migrantů. Dočasně. Dosud jsme nezačali s přemisťovacím opatřením. Uvedli jsme ale,

Šéfem chorvatské diplomacie se stal letos v lednu za pravicové Chorvatské demokratické společenství (HDZ), které v roce 1989 založil někdejší chorvatský prezident Franjo Tudjman.

Vystudoval mezinárodní vztahy na pařížské Sorbonně.

Jako diplomat působil v Bruselu, Paříži nebo Berlíně. Poté mu byla nabídnuta pozice velvyslance v Polsku, ale odmítl ji kvůli přípravám HDZ na prezidentské volby, kdy pracoval jako šéf kampaně současné prezidentky Kolindy Grabarové-Kitarovičové.

že začneme v červnu s deseti migranty na měsíc.

LN Některé země ostře kritizují princip přerozdělování běženců na základě kvót. Jak se na kvóty díváte vy?

Respektuji pozici české vlády a respektuji také pozice ostatních vlád. Musíme si ale sednout a diskutovat. Nemůžeme stanovovat jedni druhým, co mají dělat. To by bylo devastující pro evropský projekt a poškodilo by to vnímání některých národů ve vztahu k Evropské unii. Třeba Chorvatsko nemůže ukládat České republice nebo jakákoliv jiná země další zemi, kolik uprchlíků by měla a může přijmout. Musíme o těchto věcech diskutovat. Otevřeně. Upřímně. Jako přátelé. Na základě principu rovnosti.

LN Od loňského září přes Chorvatsko podle zdrojů v Záhřebu přešlo 650 tisíc běženců. Kolik jich požádalo o azyl?

Migranti v zásadě využívali Chorvatsko jen jako tranzitní zemi. Méně než 50 běženců zatím požádalo o azyl. Problémem také je, že migranti nechtějí v Chorvatsku zůstat. Chtějí se přestěhovat do jiných zemí. Pokud přijdou do Chorvatska, v zásadě zůstanou jen chvíli a pak pokračují do dalších zemí – Německa, Rakouska, Nizozemska. Nemůžeme jim zabránit v tom, že naši zemi opustí a odejdou do jiné.

LN Ačkoliv se západobalkánská trasa uzavřela a je tu dohoda s Ankarou, zůstávají v Řecku tisíce běženců, kteří se tam dostali ještě předtím. Již nějakou dobu se mluví o tom, že si hledají nové trasy – třeba přes Albánii, Kosovo, Černou Horu, případně oklikou přes Bosnu.

Ne, nemyslím si, že je pravděpodobné, že by migranti používali tyto jiné trasy. Podařilo se nám zavést velmi dobrou spolupráci s Rakouskem a Slovinskem – dvojicí členských zemí Evropské unie – a také s dvojicí nečlenských zemí: Srbskem a Makedonií. Bylo velmi důležité jasně a efektivně ukázat, že dokážeme zajistit ochranu hranice. Vyslali jsme jasný signál potenciálním migrantům, že ne všichni z nich mohou přijít do Evropské unie. To je velmi důležité. LN Stejně, pokud by ale teoreticky vznikla nějaká nová trasa, bylo by Chorvatsko schopné takové situaci čelit? Loni, když jste ještě byl v opozici, ostře jste kritizoval předchozí vládu, že nebyla vůbec připravená jednat. Je to teď jiné?

V té době jsem byl v právu, protože už v červnu a červenci jsme věděli, že Maďarsko staví plot a že migranti použijí jinou trasu přes Chorvatsko. Nyní jsme ale dobře připraveni. Pokud přijdou nějaké výzvy, jsme připraveni se s nimi vypořádat.

Dohoda s Ankarou a spolupráce mezi zeměmi na západobalkánské trase výrazně snížila příliv běženců do EU z Blízkého východu. Podle chorvatského ministra zahraničí Mira Kovače je nyní ale třeba se soustředit také na severní Afriku. Potřebná je podle něj i dohoda s tamními zeměmi.

LN Řešila se třeba někdy otázka ochrany víc než 1000 kilometrů dlouhé námořní hranice?

Jak říkám, jsme připraveni čelit těmto výzvám. V našem případě je to police, kdo zodpovídá za ochranu hranice. Nedávno jsme ale změnili zákony a umožnili, že za jistých okolností může v případě potřeby pomoct s ochranou hranice armáda.

LN Chorvatsko je sice členem EU od roku 2013, ale není součástí schengenského prostoru. Nenastala v souvislosti s migrační krizí nějaká změna názoru, pokud jde o snahu připojit se?

Ne, chceme se stát členy schengenského prostoru a splníme kritéria. Je to jeden ze základních pilířů EU. A musíme udělat, co je v našich silách, abychom schengenský prostor zachránili.

LN Existuje nějaký časový rámec, kdy by se mohlo Chorvatsko připojit k Schengenu?

Myslím, že je realistické hovořit o připojení Chorvatska nejdříve v roce 2018.