Registr smluv funguje měsíc. Je plný chyb
Kokeš s Malým poslali na ministerstvo vnitra soupisku návrhů, jak by se dalo fungování databáze zlepšit, aby bylo snazší se v ní vyznat, a doporučili, aby vnitro údaje v metadatech kontrolovalo. „Je to důležité, protože chybně zveřejněná data neumožňují kvalitní veřejnou kontrolu. Pokud někdo neohlídá dodržování aspoň základních zásad, ztrácí veškeré uveřejňování smluv v registru smysl,“říkají autoři analýzy.
„Ve věci zveřejňování smluv není ministerstvu vnitra svěřena žádná kontrolní pravomoc. Posoudit, jestli byla smlouva zveřejněna nebo nezveřejněna v rozporu se zákonem, může pouze soud,“dodává Hana Malá.
Až naběhne sankce neplatnosti za nezveřejněnou smlouvu, lze předpokládat, že málokterý úřad by riskoval tak, že by kontrakt na web vůbec nepověsil. Znamenalo by to, že celou dobu platil třeba za stavební práce neoprávněně, což značí vyhlídku na vězení. Bylo by nutné urychleně uzavřít s dodavatelem dohodu o narovnání a smlouvu dodat do registru.
Ale pokud bude chybět jen kus smlouvy, což může znamenat i to, že je s výjimkou data celá začerněná, trest neplatností nenastupuje automaticky, stejně jako u špatně vyplněných metadat.
Nespokojený občan nebo aktivista na takový nedostatek může úřad upozornit a ten mu stejně tak může odpovědět, že chrání obchodní tajemství nebo osobní data a že smlouva zůstane začerněná. Pak by přišla řada na soud. Pokud by došel k závěru, že kontrakt má mít písmenka odkrytá, může buď dát úřadu třicet dnů na nápravu, v krajním případě pak prohlásit smlouvu za neplatnou. Je ale otázka, kolik lidí se bude do takových soudních pří pouštět.
Novela v běhu
Změny, které by kontrolní pravomoc ministerstvu vnitra daly, se nechystají, přestože je zákon v současnosti otevřený a poslanci budou jeho novelu schvalovat na své podzimní schůzi. Jednat ale nebudou o správnosti dat, bude se rozhodovat o tom, jestli se rozhojní řada úřadů a institucí, které mají generální pardon a svoje kontrakty zveřejňovat nemusejí.
Novelu předložila skupina lidoveckých poslanců v čele s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, aby z působnosti zákona vyjmuli národní podnik Budvar, protože se pohybuje ve vysoce konkurenčním prostředí. Z toho plyne, že stejně skoro všechno ve vyvěšených smlouvách začerní, protože údaje zařazuje pod ochranu obchodního tajemství. Osvědčuje to ostatně i praxe – pivovar zatím vyvěsil na osmdesát smluv, většinu údajů schovává před konkurencí pod černým fixem.
Budvar ve sněmovně sehrál úlohu sněhové koule a nabalil na sebe další poslaneckou aktivitu, protože o výjimku si chtějí říci i další instituce a firmy. Zákon o registru smluv není mezi zákonodárci populární, přestože si ho většina sněmovních stran vetkla do programových slibů a „upsala“se slibem schválení Rekonstrukci státu. Norma prošla parlamentem především kvůli tomuto vnějšímu tlaku, ne protože by to byla svobodná vůle zákonodárců.
K otevřené novele je podáno skoro třicet pozměňovacích návrhů od jednotlivých poslanců a dva návrhy úprav od sněmovních výborů. Výjimku z uveřejňovací povinnosti by mohla dostat třeba zdravotnická zařízení, všechny státní podniky a obchodní korporace se státním nebo obecním podílem. O pardon usiluje i Česká televize a Český rozhlas v případech nákupu sportovních přenosů a převzatých pořadů.
Podle čísel Rekonstrukce státu visí za první měsíc účinnosti zákona 9,8 tisíce smluv za více než 144 miliard korun. Drtivou většinu této hodnoty představuje jediný kontrakt mezi Státním fondem dopravní infrastruktury a správcem českým železnic, ten je za 130 miliard.