O inteligentních ovcích

Jednoho listopadového dne roku 1984 přišel na novozélandskou univerzitu v Otagu poštou tlustý balíček. Byl adresován profesorovi politických věd Jamesi Flynnovi a obsahoval výsledky IQ testů nizozemských dětí za poslední desítky let. Flynn je důkladně prostudoval a zjistil fascinující věc – děti, které testy vyplňovaly v 80. letech, byly daleko úspěšnější než jejich stejně staří předchůdci v letech padesátých. Flynn postupně shromáždil výsledky IQ testů ze tří desítek zemí a dospěl ke stejnému zjištění. Děti se razantně zlepšovaly, například IQ mladých Američanů se za jednu dekádu zvýšilo v průměru o tři body.

Zjištění, na profesorovu počest nazvané Flynnův efekt, vyvolalo řadu otázek. Vědci se snažili zjistit, jak je možné, že se lidé stali během pár desítek let o tolik inteligentnějšími. Někteří to připisovali intenzivnějšímu vzdělávání, jiní lepší výživě populace. Obojí může hrát určitou roli – třeba souvislost mezi lepší stravou v poválečné Evropě a růstem IQ je jasně doložitelná. Podle Flynna je ale hlavní příčinou stále se lepšících výsledků IQ testů něco jiného. Rostoucí složitost našeho světa. Právě ta vede k tomu, že se místo memorování snažíme využívat abstraktní uvažování. Logicky jsme pak úspěšnější v testech, které jsou na řešení abstraktních problémů založené. Jak tvrdí Flynn, pochopit mapu londýnského metra mohlo být pro člověka žijícího v roce 1900 značným problémem. Dnešní generace, zvyklá uvažovat abstraktně, používat analogie a chápat symboly, to zvládá hravě.

Jestliže se již nadouváte pýchou, jací jsme proti našim pradědečkům a prababičkám kabrňáci, zase se vyfoukněte. Zdaleka to neznamená, že by naši předkové byli hloupější. Mohli být naopak daleko úspěšnější v řešení konkrétních problémů, které před ně život postavil. Jak Flynn vysvětluje, nejsme nutně inteligentnější, pouze jsme způsob našeho uvažování přizpůsobili světu, v němž žijeme. Mozek připodobňuje ke svalu, který se změnil, neb jsme místo plavání začali se vzpíráním činek. Jak moc je náš mozek ovlivněn tím, co děláme, krásně potvrzují třeba výzkumy mozků londýnských taxikářů. Ti se musí naučit bez pomoci navigace orientovat v labyrintu asi 25 tisíc ulic. Díky tomu mají výrazně větší objem šedé kůry mozkové v oblasti hipokampu, tedy v místě odpovědném za paměť a prostorovou představivost.

Nejásejme tedy nad svými skvělými výsledky v IQ testech. Obrazně řečeno jsme generací s masivními bicepsy, ale naše nohy mohou být vyzáblé až běda. Sám Flynn se v nedávném rozhovoru pro BBC svěřil, jaké mu dělá starosti, že se generace milleniálů nezajímá o historii. Připomněl George Orwella, který vykreslil dystopii, v níž vláda přepisuje dějiny, aby mohla snadno ovládat lid. Podle Flynna toho dnes není ani zapotřebí. Stačí generace lidí, která se o věci minulé nezajímá, žije v bublině přítomnosti a je tak vládou a médii snadno manipulovatelná. Dnešní generace ovcí zkrátka vůbec není tupá, naopak má vysoké IQ. Pastýři si s nimi přesto dělají, co se jim zachce.

Nejásejme nad svými skvělými výsledky v IQ testech. Obrazně řečeno jsme generací s masivními bicepsy, ale naše nohy mohou být vyzáblé až běda.