Ať se ruští policisté necítí beztrestně

Lidove noviny - - Svět - PETRA PROCHÁZKOVÁ

PRAHA Alexandr Anošin ten den dostal výplatu. Jako vždy se s přáteli zastavili na sklenici něčeho tvrdšího. Když se klátivým krokem hlučně rozcházeli domů, potkali policejní hlídku. Zaměřili se na Anošina. Odvezli ho do cely. Když se probudil, dostal panický záchvat. Lomcoval mřížemi a křičel: „Vždyť jsem se jen napil, nic špatného jsem neudělal…“Jeden z policistů vešel k Anošinovi a přitisknul ho ke zdi. Obuškem mu tlačil tak silně ze strany na krk, že muž začal ztrácet vědomí. Policista nepolevil. Alexandr Anošin vytřeštil oči, otevřel ústa a pak se mu zastavilo srdce. Policisté zpanikařili. Je třeba tělo uklidit. Vytvořili z prostěradla smyčku, navlékli ji mrtvole na krk a pověsili přímo v cele.

Kdyby se případu neujal

Igor Kaljapin a jeho Výbor na obranu proti mučení,

asi by nikdy nikdo nepřišel na to, že se Alexandr Anošin neoběsil sám.

„Dostali jsme toho policistu za mříže na 12 let,“říká s neskrývanou hrdostí v hlase Igor Kaljapin, který za svůj vytrvalý boj s policejní a soudní zlovůlí získal cenu české organizace Člověk v tísni Homo Homini. „Trvalo to pět a půl roku, ale povedlo se nám dokázat, že Anošina zabili. A tohle jsme nedokázali v nějakém Štrasburku, ale u nás, v Nižním Novgorodě.

LN Máte pověst krvelačného lovce policistů. Bojí se vás?

Posledních dvacet let mého života jsem já a můj tým věnovali tomu, aby ta jistota beztrestnosti policistů nebyla absolutní. Před 20 lety policista, který někoho mučil, věděl, že se mu nic nestane. Teď hříšníci občas stanou před soudem. Ale stále jsou to jen ojedinělé případy. Ročně putuje za mříže v celé Ruské federaci jen asi 100 policistů. To na tak velkou zemi nenímoc. I když tresty nebývají zrovna nízké – od tří do sedmi let.

LN Jsou ruské soudy skutečně, jak se o nich říká, pouze prodlouženou rukou Kremlu?

Neřekl bych, že ruské soudy pracují úplně špatně. Pokud se věc netýká politiky. Soudy jsou ale velmi zkorumpované. Jsou bezbranné vůči tlaku gubernátorů. Když se do věci vloží tajné služby, je to ještě složitější. Po zhroucení totality u nás vypukla výbušná liberalizace. Například lidé masově privatizovali byty a docházelo k velkému porušování zákonů. Soudy se v této situaci staly velmi žádaným arbitrem – rozhodovaly o milionech, a když jde o tak velké částky, i korupce nabývá obřích rozměrů. To by ale ještě nebylo to nejhorší.

Naše stará dobrá KGB, přejmenovaná na FSB, nadále shromažďovala kompromitující materiály. Množství informací se týkalo soudců. Tajné služby prostě dělaly to, co měly vždy v popisu práce. Šmírovaly. Nikoho nestíhaly ani neobviňovaly.

Až teď, když nic netušící soudce soudí nějakou věc, najednou k němu přijde člověk v civilu a řekne: „Před šesti lety jsi řešil tenhle případ a tady máme fotku, jak bereš od představitele jedné ze stran peníze. Jsi to ty na fotografii? Jsi. Hele soudce, chce se ti za mříže? Tak teď v téhle věci rozhodneš, jak ti řekneme…“Co mu zbývá. Rozhodne, jak mu řeknou. Tento přetrvávající vliv tajných služeb je náš obrovský problém: Vydíratelní a vydíraní soudci.

LN Spolupracujete s demokratickou opozicí, která na řadu politických případů upozorňuje?

Pro politické případy není mučení typické. Navíc současná demokratická opozice nechce něco v naší zemi měnit. Opoziční vůdci chtějí zůstat marginální, uzavřenou skupinkou. Bojí se o své výsadní postavení. Žijí v sektě a už ani po moci netouží. Zajímají se výhradně o lidská práva svých stoupenců. Obyčejný mučený vesničan je do ulic nedostane. Ti, kteří si myslí něco jiného nebo si nemyslí nic, je nezajímají. Jsou ochotni pomáhat v lidskoprávních věcech jen, když je to zviditelní a získají tím politické body. Ale udělat něco jen tak? To od nich nečekejte.

LN Vedete si statistiky, které by ukázaly, jak moc velký problém mučení v Rusku je?

Slavný ruský soudce Sergej Anatolijevič Pašin, předsedaMoskevského oblastního soudu, říká, že každý třetí odsouzený byl při výsleších bit. Naši lidé se bojí policie – 30 procent z nich se velmi bojí, 50 procent jí pouze nedůvěřuje.

LN Setkáváte se ve vaší praxi se statečnými soudci, kteří se vzepřou systému?

Nejen se soudci, ale i s vyšetřovateli a policisty. Nedávno jsem se musel sklonit před absolutním hrdinstvím čečenského soudce Vahida Abubakarova. V roce 2015 soudil mladého muže podezřelého z vraždy čečenského policisty a z teroristického činu. Jediným důkazem bylo přiznání toho chlapce. Jenže u soudu se stalo něco nečekaného – obžalovaný prohlásil, že byl mučen a že se přiznal pod strašným tlakem. Měl velmi hluboké rány na rukách. Řekl, že ho pálili elektrickým proudem, dostal do těch ran infekci a začalo mu to brutálně hnisat. Museli ho nakonec vozit každý den na převazy. A to bylo strašně důležité. Soudce si totiž pozval k výslechu zdravotní sestru, která toho muže ošetřovala. Jiný soudce by se tím vůbec nezabýval, natož aby zval nějakou sestru k soudu. Ale Abubakarov se snažil všechno poctivě vyšetřit.

LN A to je takové hrdinství?

V Čečensku ano. Protože, co se dělo dál: zdravotní sestra vše potvrdila. Jenže v Čečensku nemůžete člověka obviněného z terorismu shledat nevinným. To by bylo proti zavedeným pořádkům. Ten soudce riskoval život.

LN Ale nezabili ho…

Jednoho dne mu telefonuje ministr vnitra Čečenské republiky Ruslan Alchanov a říká: „Přivedli vám teroristu a vy ho máte potrestat. Ne obviňovat naše pracovníky. Přijměte prosím správné rozhodnutí!“Ovšem náš milý Abubakarov učinil naprosto neobyčejný krok. Vydal veřejné prohlášení: „Nemohu dále soudit tuto věc, protože na mne vyvinuli bezprece- dentní tlak.“Řekl i to, že mu telefonoval ministr vnitra. Grandiózní skandál. Věc projednávalo Nejvyšší kolegium soudců v Moskvě. Něco takového nikdo nepamatoval! Dokonce o tom museli dát vědět Putinovi. Po Kremlu běhali jeho poradci a nevěděli, co dělat. V té době jsem přijel do Čečenska, přišel jsem k soudci domů a jeho synové ho chránili se zbraní v ruce. Sedmdesátiletý muž tak riskoval nejen svůj život, ale i život své rodiny! Možná se v něm ozvala profesionální hrdost. Řekl si: „Nějaký ministr vnitra mi nebude radit, jak mám soudit.“

LN Jak dopadl obviněný?

V Čečně nemůže nic dopadnout dobře. Nakonec toho chlapce jiný soudce odsoudil. Je vlastně obdivuhodné, že všichni aktéři případu zůstali naživu. Protože takovéto situace se v Čečensku řeší vždy podle stejného schématu: Kadyrovovi to ohlásí, on zvedne telefon a volá Putinovi a za hodinu je po problému.

LN Patronát Kremlu nad Kadyrovem je daní za to, že Čečensko zůstává poklidnou součástí Ruské federace?

Pochopitelně. K tomu prezident Putin vnímá pořádek stejně jako Kadyrov – ulice jsou uklize- né, z fontán tryská voda, všude visí ty správné prapory. A aby v Čečensku visely ty správné vlajky, aby se tam nestřílelo, je třeba zaplatit tuto cenu. Prezident Putin si totiž myslí, že zákony je možné ignorovat, pokud to je nutné k dosažení cíle. Vždy řeší problémy ve prospěch pořádku a navzdory zákonu.

LN Vloni i vás v Čečensku napadli. Nebojíte se o život?

Já jsem na tom ještě dobře. Na mě házeli vejce. Ale mé kolegy a zahraniční novináře, které vzali s sebou, zmlátili tak, že se z toho stěží vzpamatovávali. Zlomeniny, nosítka – to všechno bylo. Sláva bohu nikoho nezabili.

LN Jste si jisti, že lidé, kteří vás přepadli, byli vysláni Ramzanem Kadyrovem?

Nikdo nás od něj nepozdravoval. Ale když jsem po této události opět přijel do Grozného, najednou mne vystěhovali z hotelu s tím, že „nemáte rád našeho vůdce, táhněte, v tomhle hotelu bydlet nebudete“. Když jsem vyšel na ulici, vrhli se na mne lidé, naštěstí jen s vejci a dorty.

LN Odradí vás to od další činnosti?

Ne. Minulý týden jsme poslali za mříže 129. policistu v naší dvanáctileté kariéře. Za mučení. Průměrně dostaneme do vězení deset policistů ročně. Zpočátku to bylo mnohem méně a vloni 18 osob. Loňský rok byl nejúrodnější. V Čečensku je ale trend opačný. Pokud si Čečenec v Čečensku stěžuje na polici, je jeho život ohrožen. Je to hodnoceno jako diverze proti režimu vyslance Alláha na zemi Ramzana Kadyrova. My sice dostáváme cenu od Člověka v tísni za statečnost, ve skutečnosti mnohem statečnější než my je jakýkoliv Čečenec, který se na nás obrací. Je jich stále méně. Ještě před rokem jsme měli z Čečenska 30 případů. Teď máme tři. Poslední tři hrdinové, kteří se nezalekli… a jeden z nich už váhá.

LN Chápu to správně, že se od politiky distancujete, abyste se mohli soustředit jen na případy mučení?

Vlastně ano. I když… Tuhle ke mně přišel novinář a ptá se mě: „Co si myslíte o připojení Krymu k Rusku?“Uvědomil jsem si, že něco říct musím. Nejsme slavní, ale máme slušnou reputaci. Proto jsem řekl, co si myslím o připojení Krymu, o Putinovi... Ihned poté nás zařadili do kategorie „zahraniční agent“(podle zákona jsou vybrané organizace v Rusku označovány jako zahraniční agenti – pozn. red.).

Zakladatel ruské nevládní organizace Výbor na obranu proti mučení Igor Kaljapin se do boje za lidská práva pustil poté, co se sám stal obětí policejního násilí. Jeho organizace má za sebou mnoho úspěchů, dosáhla zrušení 793 nezákonných rozhodnutí a odsouz

Aktivista.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.