Konec éry stabilního podnebí
Změna klimatu je hnací silou transformace současné energetiky, založené více než z 80 procent na spalování fosilních paliv
Základní činitel
Podnebí je základní činitel, jenž utváří podobu živé přírody. V průběhu poslední ledové doby, jež skončila zhruba před 12 tisíci lety, byla teplota jen o několik málo stupňů nižší než dnes, ale podoba přírody na pevninách podstatně jiná, už jen proto, že jejich velká část byla zaledněna. Hladina moří byla o sto metrů nižší, neboť voda byla vázaná vmohutných ledových příkrovech Severní Ameriky a severní Evropy.
Po skončení poslední doby ledové nastalo nové geologické období, ve kterém žijeme. Jeho hlavním rysem bylo (až donedávna) pozoruhodně stálé klima. Lidé, kteří již dříve obydlili celou planetu (s výjimkou Antarktidy), využili příchodu teplého a stabilního podnebí ke svému rozvoji do té doby nevídanému. Během prvních tisíciletí nového období dokázali přejít od lovu a sběru k výkonnějšímu zemědělství.
Stalo se tak v řadě center, z nichž nejznámější jsou oblasti Blízkého východu, východní Asie a Jižní Ameriky, odkud se zemědělství rozšířilo. Nové klimatické podmínky nebyly samy o sobě příčinou zemědělství. Byla jí lidská tvořivost, ale bez příznivého podnebí by tento přechod nebyl možný. Díky novému, mnohem produktivnějšímu způsobu obživy mohli lidé vytvářet velká stabilní sídliště.
Zde vznikla nová společenská struktura, jež umožnila postupný, ale poměrně rychlý rozvoj jednak po technické stránce, jednak co do společenského uspořádání včetně vzniku velkých říší. V období předchozím, s prudce kolísajícím klimatem, jež ovlivňovalo objem dostupných a stále se měnících přírodních zdrojů, jimž se lidé museli přizpůsobovat, nic takového nebylo možné.
Rychlejší oteplování
Dnes jsme svědky globální změny klimatu, která se projevuje řadou jevů včetně zvýšení průměrné globální teploty, jež je ovšem jen jedním z důležitých parametrů. Musíme počítat s tím, že éra příznivého a stabilního podnebí do velké míry končí. Světová meteorologická organizace ve své zprávě o stavu globálního klimatu z března 2017 shrnuje nejdůležitější poznatky: oteplování pokračuje rychleji než kdykoliv dosud, rok 2016 byl nejteplejší za celou dobu moderního sledování klimatu – o 1,1 stupně Celsia teplejší ve srovnání s předindustriálním obdobím.
Hladina globálního oceánu rovněž stoupala rychleji, než se donedávna před- pokládalo, přičemž mořská voda se stejně jako zemský povrch otepluje, a navíc mění složení; mírně, ale trvale se okyseluje. V důsledku tání ledovců a teplotní expanze se hladina moří zvýšila o 20 centimetrů ve srovnání se začátkem 20. století. Změny v mořích mají neblahý vliv na mořskou biologickou rozmanitost, trpí zejména korálové útesy, ale imnoho druhů ryb a dalších mořských živočichů.
Je více epizod extrémních srážek s následnými povodněmi, častější jsou bouře, tajfuny a podobné jevy. Horké, ale i mrazivé vlny zasahují většinu oblastí. Proměnlivost počasí se výrazně zvyšuje. Na souších trpí naprostá většina ekosystémů, zejména jsou ohroženy mnohé lesní včetně tropických lesů. Žádný region není před projevy globální změny klimatu uchráněn, některá území jsou však zasažena citelněji; nejvýraznější oteplení zaznamenávají oblasti blízko pólů, zejména Arktida.
Situací v České republice se zabývala Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Podle jejích výsledků odpovídají změny u nás v podstatě světovému průměru se zvýšením průměrné teploty a dalších jevů, jako je počet tropických nocí a dnů, horkých vln, epizod sucha či snížení množství sněhu v horských oblastech. Největší obavy panují v souvislosti s vyšší pravděpodobností výskytu suchých období, nedostatku vody a poškozování lesních ekosystémů zejména převládajících smrkových monokultur. Celkově ovšem patříme mezi šťastnější země, kde prognózy do budoucna nevyznívají stejně děsivě jako jinde.
za celou dobu moderního sledování klimatu – o 1,1 stupně Celsia teplejší ve srovnání s předindustriálním obdobím. Díky vědeckému úsilí klimatologů na celém světě, využívajících nejlepší technologie, disponujeme úplnou informací o zemském klimatu v současnosti, minulosti i o jeho vývoji. Zásadním přebudováním energetiky se zabývají týmy vládních i soukromých institucí.
Lidská činnost
Současné znalosti o klimatu a jeho změnách jsou na vysoké úrovni. Díky rozsáhlému vědeckému úsilí klimatologů na celém světě (nejvíce je jich v USA) využívajících v široké míře nejlepší technologie včetně stovek satelitů a automatických stanic i na odlehlých místech či nejvýkonnějších počítačů disponujeme velmi úplnou informaci o zemském klimatu v současnosti, minulosti i o předpokládaném vývoji. Rovněž jsou důkladně prozkoumány příčiny současných klimatických změn.
Jak už jsme zmínili, základní je zvýšení skleníkového efektu zemské atmosféry. V ovzduší přibylo skleníkových plynů: ve srovnání s předindustriální dobou je dnes koncentrace oxidu uhličitého o 44, metanu o 156 a oxidu dusného o 21 procent vyšší. V největší míře přispívá vyšší obsah oxidu uhličitého, jehož je v ovzduší (mimo vodní páru, u které nebyly změny zaznamenány) ve srovnání s ostatními plyny nejvíc. Rostoucí atmosférické koncentrace jsou důsledkem vyšších emisí skleníkových plynů do ovzduší.
Není pochyb, že rozhodující význam má lidská činnost. Největší podíl, přibližně 75 procent, působí spalování fosilních paliv, na prvním místě je uhlí, následuje ropa a v menší míře zemní plyn. Další důležité příspěvky přidávají změny využití území, zejména odlesňování, a různé aktivity v zemědělství včetně chovu hospodářských zvířat (dohromady 24 procent). Prozkoumány jsou důkladně i přirozené příčiny, například sopečná činnost či změny sluneční aktivity, jež však jsou v úhrnu ve srovnání s činností lidí nevýznamné.
Úroveň klimatologických poznatků je dostatečná, abychom mohli předvídat další průběh změny klimatu za různých předpokladů. Vědecké poznatky z celého světa jsou analyzovány a pravidelně shrnovány ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), závěry jsou jasně formulovány a podrobovány důkladné kritice vědců i politických představitelů ze všech zemí světa a ve výsledku jsou konsenzuální.
Fungování zemského ovzduší jako skleníku má na klima zásadní vliv. Díky němu je průměrná teplota povrchu Země dnes okolo 16 stupňů Celsia, o 34 stupňů více, než by měl bez tohoto jevu.