Zločin? Ne. Bránili jsme vlast

Lidove noviny - - Svět - PETRA PROCHÁZKOVÁ

MOSKVA/PRAHA Téměř polovina dnešních Rusů se hluboce zamyslí, když jim položí otázku, co se stalo 17. září 1939, a pak omluvně pokrčí rameny. Podle nejnovějšího výzkumu respektované sociologické služby Levada Centrum si 45 procent obyvatel Ruska v souvislosti s tímto datem nedokáže vzpomenout na napadení Polska Sovětským svazem. A to hlavně proto, že ho zcela popírají. Jen 11 procent odpovídá bez zaváhání, že 17. září 1939 ve tři hodiny ráno vojska Rudé armády překročila hranice Polska. Ostatní si na Polsko vůbec nevzpomněli, ale mysleli si třeba, že začala druhá světová válka.

Data však nejsou tak podstatná, i když jinak mají Rusové průběh Velké vlastenecké války, jak říkají druhé světové, celkem vmalíčku. Většinou také ví, že napadení Polska bylo důsledkem dohody mezi Moskvou a Berlínem podepsané 23. srpna 1939. Co si o této dohodě, proslavené jako pakt Molotov–Ribbentrop a nazvané podle ministrů zahraničí SSSR a Německa, myslí, bylo předmětem sociologického výzkumu.

Především 38 procent Rusů vůbec neví, co pakt Molotov–Ribbentrop je, dokonce mnozí ani neznají nositele obou jmen. Netuší tak nic ani o tajném dodatku o roz- dělení sfér vlivu ve východní Evropě, o osudu nejen Polska, ale i Finska, Lotyšska a Estonska. Pozitivní ovšem je, že v roce 2010 bylo takových neznalců vlastní historie ještě o osm procent víc.

Hlavní, co z šetření vyplynulo, však není neznalost historických dat, ale svérázný pohled na historii zásadně ovlivněný oficiální kremelskou propagandou.

Putin poučuje Merkelovou

Velmi zarážející, alespoň pro ty evropské státy, kterých se zločinná dohoda mezi Hitlerem a Stali- nem osudově dotkla, je, že roste počet lidí, kteří podpis paktu schvalují nebo pokládají za jediné možné řešení tehdejší situace. Před sedmi lety si to myslelo 33 procent Rusů, dnes je takového mínění 35 procent z nich. Sociologové tuto tendenci dávají do souvislosti s obecným pohledem na historii v Rusku, který je jednoznačně ovlivněn postojem prezidenta Vladimira Putina. Ten má na pakt Molotov–Ribbentrop svérázný názor. Vyslovil ho například po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v květnu 2015, když společně vzpomínali na konec druhé světové války: „Chtěl bych připomenout, že po podpisu mnichovských dohod samo Polsko podniklo kroky namířené k anexi části českého území...“Pak ruský lídr zdůraznil: „SSSR se obrovsky snažil o kolektivní odpor proti nacismu v Německu. Mnohokrát se pokusil vytvořit protifašistický blok v Evropě. Žádný z těchto pokusů neskončil úspěchem. A když SSSR pochopil, že ho ponechávají v boji s hitlerovským Německem o samotě, přijal kroky, aby nedopustil přímý střet. A byl podepsán pakt. Pro bezpečnost SSSR smysl měl.“

Rusové odmítají výklad, podle něhož byl pakt dohodou velmocí o rozdělení Evropy a vyústěním expanzivních choutek obou vůdců. Domnívají se, že ze strany SSSR šlo o záchrannou akci, vlastně jeden z mnoha geniálních strategických počinů Stalina. Jen 17 procent lidí je přesvědčeno, že šlo o zločineckou dohodu, která obsahovala i dodatek o obsazení Polska SSSR a Německem. Ostatní buď nevěří, že se Stalin s Hitlerem vůbec na něčem dohodl, nebo si myslí, že údajný dodatek je výmyslem západní propagandy, která měla amá za cíl zdiskreditovat SSSR, potažmo Rusko.

O tom svědčí i výroky Putina, jimiž takové mínění podporuje. Například prohlašuje: „Proč pořád překrucují naši historii? Jak řekl Alexandr III.: ‚Naší velikosti se všichni bojí.‘“

Rusů, kteří o paktu Molotov–Ribbentrop nic neslyšeli, je stále méně. Těch, kteří dokument považují stejně jako prezident Putin za prospěšný pro svou zemi, je naopak čím dál víc.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.