Chorvatský „hotel duchů“má ožít

Lidove noviny - - Svět - IVANA MILENKOVIČOVÁ

Bývaly doby, kdy Češi nebyli na Jadranu jen hosty, v chorvatském Kupari dali vzniknout exkluzivnímu hotelu. Válka v 90. letech jej zpustošila, teď má chytit druhý dech. Zájem o jeho rekonstrukci projevila vídeňská skupina Avenue Group s ruským miliardářem Sergejem Gljadelkinem v pozadí.

DUBROVNÍK/PRAHA Je to asi jen deset minut jízdy od historického jádra Dubrovníku. Právě tam, kousek od tlačících se davů turistů, které do starobylého města obehnaného hradbami svážejí trajekty a nízkonákladové aerolinky, se ukrývá zátoka, kde vylidněný dlouhý pás bělavého písku omývají tyrkysové vody Jadranu. Traduje se, že je to jedna z vůbec nejkrásnějších pláží Chorvatska.

Poklidná zátoka se však před 26 lety, v říjnu 1991, změnila ve válečnou zónu. Když o osm měsíců později výstřely utichly, začal se nedaleký Dubrovník vracet k normálnímu životu. Někdejší přímořské odpočinkové sídlo bohatých a vlivných se však z válečných běsů už nikdy úplně nevzpamatovalo.

Grandhotel Kupari býval nejluxusnějším ubytovacím zařízením jižní Dalmácie a sjížděla se tam meziválečná smetánka

muži: Jaroslav Fencl a Jan Máša. Krátce po první světové válce, kdy v malé, bohem zapomenuté zátoce Kupari stála jen stará cihelna, si tito českoslovenští podnikatelé vyhlédli místní pozemky, aby vybudovali přímořské lázně.

Stavební plány si přitom neobjednali u nikoho jiného než u věhlasného prvorepublikového architekta Jiřího Stibrala. Dovezení českoslovenští zedníci, tesaři a lakýrníci se činili, seč mohli, aby nakonec v srpnu 1923 spatřil světlo světa Grandhotel Kupari. Zařízení na tu dobu grandiózní nejen svým jménem.

Hotel měl k dispozici zdravotnickou ambulanci, skleník, zahradu i palmami zastíněnou promenádu. Nechyběl také vnitřní bazén, tenisové kurty a fotbalové hřiště. Místní restaurace vybrané lahůdky servírovala na stříbře a hotel disponoval i hydroplánem.

Grandhotel Kupari byl svého času nejluxusnějším ubytovacím zařízením jižní Dalmácie a sjíždě- la se tam meziválečná československá smetánka. Dobové záznamy a fotografie dokládají, že mezi hosty figuroval třeba někdejší ministerský předseda Antonín Švehla, jeho pozdější nástupce František Udržal nebo pražský primátor Karel Baxa.

Právě onoho roku 1923 patřili Čechoslováci i navzdory komplikované, takřka 40hodinové cestě k vůbec nejpočetnějším hostům v celé oblasti Dubrovníku. Tvořili přes 80 procent veškeré zahraniční klientely. Za druhé světové války ovšem společenskou smetánku vystřídali ranění, když se areál proměnil na lazaret, a po ní pak jugoslávští komunističtí kádři a důstojníci.

Taylorová i Gorbačov

V 60. a 70. letech se celý areál výrazně rozrostl. Přibylo šest dalších hotelů a dvojice soukromých vil, které patřily jugoslávskému vůdci Josipu Brozu Titovi a jeho manželce Jovance. Druhá z bu- dov nebyla nikdy dostavěna. Na rozdíl od 800 metrů dlouhého tunelu se dvěma desítkami místností pro případ nenadálého útoku. V přepočtu na dnešní peníze nali- la jugoslávská vláda do areálu miliardy.

V 80. letech se areál Kupari otevřel také zahraničním turistům, zejména těm ze severní Evropy – a spolu s nimi i tolik žádané západní měně ve světle hospodářské krize, jíž tou dobou Jugoslávie procházela.

V průběhu let velkolepý Grandhotel hostil slavná jména, jako byla hvězda stříbrného plátna Elizabeth Taylorová, její herecký kolega Richard Burton, palestinský předák Jásir Arafat nebo sovětský vůdce Michail Gorbačov.

Grandhotel, který prošel na sklonku 70. let rekonstrukcí, ale těžce zdecimovaly začátkem 90. let boje občanské války mezi jugoslávskými, tedy srbsko-černohorskými jednotkami, a chorvatskými obránci. Z velkoryse pojatého vstupního schodiště tak dnes zbyly jen sutiny. A podobný osud potkal i další budovy v areálu. Co neodnesla vojska obou stran, zlikvidovali zloději.

Vše ostatní zbourají

V průběhu let projevilo zájem o chátrající areál několik investorů, před pěti lety třeba ti z Turec- ka. Pokaždé je však patrně odradily náklady na opravy, které sahají do závratných výšin. Pravidelně se tak ozývají hlasy, že by bylo lepší areál zcela srovnat se zemí. Před dvěma lety se přitom objevil zájemce, který nyní, zdá se, stojí na prahu toho to skutečně udělat: vídeňská skupina Avenue Group s ruským miliardářem Sergejem Gljadelkinem v pozadí.

Loni jeho developerský a stavební kolos s dceřinými společnostmi v Chorvatsku dokonce již od vlády v Záhřebu získal za 100 milionů eur 99letou koncesi na areál. Hovořilo se pak o tom, že Gljadelkin chce zbourat celý komplex s výjimkou Grandhotelu a přivést na západní Balkán vůbec první hotel luxusního řetězce The Ritz-Carlton. Od tohoto plánu údajně minulý měsíc jeho skupina upustila. Nadále však hledá partnery. Podmínkou chorvatské vlády bylo, že společnost na místě zbuduje prvotřídní zařízení. Tak, jako tomu bývalo kdysi.

Hotel začátkem 90. let těžce zdecimovaly boje mezi jugoslávskými jednotkami a chorvatskými obránci

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.