Cosi jako národní hra

Lidove noviny - - Horizont -

Za škody, které nacisté v Polsku za jeho okupace napáchali, požaduje polská vláda po dnešním Německu 22 bilionů korun. No a proč ne, vždyť od války je to teprve necelé století, takže by mohla žádat reparace i od Rakouska za osvobození Vídně z tureckého obležení roku 1683 králem Sobieským či od celé Evropy za odražení Rudé armády při jejím pokusu dobýt Evropu v roce 1921. A něco by se ještě jistě našlo.

Uznávám, že se mi horními řádky žádný třeskutý vtip nepovedl. Nacistické Německo totiž za války skutečně Polsko zdevastovalo mimořádně. Polovinu věnovalo Moskvě, vyvražďovalo, přesídlovalo, vyhánělo, osídlovalo, vypalovalo. Ze zhruba 30 milionů tehdejších polských občanů jich povraždilo milionů šest.

Za území, které si Moskva po

Pondělí Neff válce ponechala, dostalo Polsko kompenzaci v podobě německých území na východ od linie Odra–Nisa včetně přístavu Štětín a průmyslového Slezska. A v roce 1953 se vzdalo reparačních nároků. Proto je nevzneslo ani v roce 1990 při jednání o sjednocení Německa, které naopak konečně uznalo německo-polskou hranici za definitivní.

Proč ale najednou těch 22 bilionů korun? Varšava jistě ví, že nedostane nic. Je to však útok na EU skrze Německo, jeho nejmocnější část. EU se totiž vládě dirigované nevoleným Kaczynským znelíbila, protože má hlasité námitky proti polské soudní reformě, která vede k soudnictví stranickému. „Vnuci fašistů nám přece nebudou rozkazovat,“zní z Varšavy. Josef Švejk by řekl: „To je vnuk toho zabitýho, to bude taky stejnej prevít!“

Úterý Putna

Středa Baldýnský

Vandruje-li dnešní polská vláda málem o sto let do minulosti, zavandrujme tam také. Uvidíme, že polské rozbíjení evropské spolupráce je něco jako národní sport.

Polsko bylo první a jedinou zemí, která už v lednu 1934 uzavřela s Hitlerem smlouvu o neútočení. Když v létě přijel do Varšavy francouzský ministr zahraničí Louis Barthou, ostatně jeden z nejschopnějších francouzských politiků té doby, aby pomohl na svět východnímu protinacistickému valu, zná už vyjádření polské vlády ústy polského velvyslance v Berlíně: „Nejenže Polsko už nebude potřebovat Francii, ale bude litovat, že tak draze platilo její služby… Vůbec nemůže být ani řeči o východním Locarnu (valu). Napříště… osud Rakouska a Československa již Polsko nezajímá od té doby, co má jistotu o záměrech Německa.“A polský dik-

Čtvrtek Rejžek tátor Piłsudski přitvrdil muziku: „Jsme nadšeni svými prvními (?) dohodami s Hitlerem.“

Za několik týdnů byl Louis Barthou fašistickou bojůvkou zavražděn v Marseilles spolu s prozápadním jugoslávským králem. Za pět let musela Francie vyhlásit Hitlerovi válku kvůli přepadení Polska. Národní polský sport rozbíjení evropské spolupráce skončil. Dnes pokračuje v jiných poměrech, s jiným nebezpečím, avšak se stejnými fantasmagorickými představami Varšavy. To vše pod sprškou miliardových eurodotací. Jaký má ještě smysl účast Česka ve visegrádské čtyřce? JIŘÍ HANÁK

Pátek Šustrová Sobota Hanák

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.