Chobotnice patří na nádvoří Hradu

Ortodoxní památkáři by chtěli zachovat Prahu jako na Langweilově modelu z počátku 19. století, říká

Lidove noviny - - Česká Pozice -

Praze chybí vítězná architektura, upozorňuje v rozhovoru – jedenáctém pokračování dvacetidílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) o budoucnosti Prahy – architekt a herec David Vávra. A konstatuje: „Havlovská doba radostně nabyté svobody nemá adekvátní dům.“Podle něho je potenciálním místem pro takovou architekturu Pankrác.

zakazuje na nahrazení původní stavby jen pomyslet. Já bych měl rád absolutní svobodu pomyslet na všechno, potom ale musí přijít ostrá diskuse.

Největším nepřítelem architekta je nápad a dostatek peněz. Současní mladí architektimají ale pocit, že dům nepotřebuje žádný nápad. To je další extrém. Jejich domy jsou jak baráky v koncentráku, jež ovšem svou architektonickou čistotu mají. Nesou ale poselství hrůzy.

LN Patří výškové budovy do Prahy?

Máme největší ochranné historické území na světě. Nikde není taková regulace historického středu. Jsem pro zahušťování města, je to ekologičtější, než když se město rozrůstá za své hranice. Určitě se budou muset stavět mrakodrapy a budou vyšší než ty současné. Když už jsme porušili výškovou hladinu, je lepší ji porušovat solitéry než souvislou hradbou.

Každý mluví o horizontu a panoramatu Prahy. Nezažil jsem však, že by někdo zmínil panelákové hradby. Je to betonová přehrada, která centrum uzavírá. V tom betonu jsou výšky žádoucí, protože jinak je to nudná, šedá hradba. Čím více bude stél, tím lépe. Jsou místa, jako je Pankrác, kam takové stavby určitě patří. Budovy, které se tam dnes stavějí, mě baví. Chybí nám vítězná architektura. Havlovská doba radostně nabyté svobody nemá adekvátní dům. Myslím si, že Pankrác je potenciálním místem pro takovou výstavbu.

LN Kdo by měl stavět takové budovy?

Město nemůže stavět soukromý developer. Město by mělo říct: Tady je příležitost mít skvělou architekturu. Ta by přinesla do města žádaný otisk současnosti. A hrdosti na náš stát. Myslím, že celkově náš stát funguje docela dobře. Možná že je to teď jedno z nejlepších míst k žití na světě. Je tu bezpečno a je tu luxus.

Za to bychom si mohli postavit nějaký národní dům. Nemáme ale schopnost se na tom dohodnout. Naše energie radostná se rozmělnila do různých podob nevraživosti a zklamání. Základ je ale dobrý a silný. Vedeme rozmíšky až do kraje nenávisti, a to i mezi profesně sjednocenými lidmi. Jedinečné osobnosti k sobě nenajdou cestu. LN Není takovou vítěznou stavbou zmíněný Tančící dům?

Je. Architekt Vlado Milunić, spoluautor domu, je skvělý. Je to poslední punker. Má v sobě balkánskou neposednost. Měli bychom si ho vážit.

LN Je důvodem, proč dnes nevzniká vítězná architektura, změna ducha doby? Dříve byli radní schopní schválit Tančící dům, přestože překračoval pravidla. Nebáli se.

Ano, dnes mají všichni strach něco schválit. Druhou věcí je, což je mor demokracie, že všechny marginální skupiny si hlídají svá práva. A z těchto práv se stává jakási síť. Každý, kdo si za komunismu postavil arogantní dům, chce nyní zabránit jakémukoliv projektu v okolí. To je další problém. A pak je to předposranost. Litomyšl měla štěstí, že tam moderní architektura zafungovala s historickou. Je to ale politicky uchopitelné město, žije v něm deset tisíc lidí. Sto tisíc lidí se už zvládá hůř.

LN Co by se mělo do budoucna udělat s Prahou?

Nejsem z prognostického ústavu. Každý by měl přinášet něco pro město. Musí se dobudovat obchvat, musí zde být možnosti nejen pro cyklisty, ale i pro pěší. Byl bych pro to, znovu zavést trolejbusy. Všude by měly vést tramvaje. Měla by být hustší síť metra. Problémem ale není, co udělat s Prahou, ale jedinec a jeho hodnoty. Město je odrazem společnosti. Ne všichni dnes mají na bydlení v Praze. To se týká střední třídy, která dříve byla nositelem kulturnosti. A podle ní se určovalo, co se má stavět. Tak tomu dnes není.

V desátém pokračování 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) o budoucnosti Prahy vyšel rozhovor s profesorem sociální geografie Luďkem Sýkorou. V příštím, dvanáctém díle vyjde rozhovor s ředitelem Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřejem Boháčem.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.