Sto let starý „coworking“z Puteaux

Lidove noviny - - Orientace Výběr - PAVEL VOKATÝ

Paříž není jenom Montmartre a Mona Lisa v Louvru, ale také zapomenuté předměstí Puteaux, kde vedle sebe žili bratři Duchampové s Františkem Kupkou. O jejich sousedství teď vypráví výstava v Museu Kampa.

Pokud se dnes člověk vydá na pařížské předměstí Puteaux a zamíří do ulice nazvané Rui Lemaitre, narazí na běžné řadové domky s kovovými ploty lemujícími vozovku se zaparkovanými auty, přechody a nezbytnými parkovacími automaty. Před sto lety místo vypadalo samozřejmě jinak, nejen že se po Paříži jezdilo drožkami, ale v Rui Lemaitre na domě číslo sedm visela tabulka s nápisem: Fr. Kupka, J. Villon, A. Lignieres a J. Bon.

„Žiji více méně jako poustevník, mám milou ženu a dceru, lesy a louky kolem. V trávě na úplně malém flíčku vidím hodně věcí,“napsal František Kupka Arthuru Roesslerovi.

dělil o zahradu, také oba Villonovi bratři – sochaři Raymond Duchamp-Villon a mladší Marcel Duchamp (autor známé fontány) – básník Guillaume Apollinaire nebo dvojice výtvarníků teoretiků Albert Gleizes a Jean Metzinger, autoři publikace O kubismu. V Rui Lemaitre se vedly debaty o tématech, která tehdejší umělce zajímala – od chronofotografie přes čtvrtý rozměr až k neeuklidovské geometrii. I když se jich Kupka účastnil jen příležitostně, právě v této zahradě opustil popis- ný realismus pro abstrakci, za kterou se dnes platí na aukcích desítky milionů korun.

„Žiji více méně jako poustevník, mám milou ženu a dceru, lesy a louky kolem. V trávě na úplně malém flíčku vidím hodně věcí,“napsal dvaačtyřicetiletý Kupka v únoru roku 1913 rakouskému kritikovi Arthuru Roesslerovi. Rok předtím namaloval Amorfu – Teplou chromatiku a je potřeba dodat, že v té době Puteaux tvořilo úplný okraj Paříže. Se zahradou Kup- ka postupně zestárl, neboť tu žil až do své smrti v roce 1957. Na místě tak vznikly kromě známých amorf (na Kampě je jedna z nich k vidění) také jeho vertikální kresby, pohyblivé grafiky, zahradní zátiší nebo akty. Třeba ten s jeho nevlastní dcerou Andree, nahé jen ve slamáku uprostřed letního dne (k vidění také na Kampě).

Krom toho nabízejí Ateliérová sousedství třeba bronzovou bustu Maggy neboli Portrét paní Georges Ribemont-Des- saignesové Raymonda Duchampa-Villona, Studii k portrétu Alberta Gleizese Jeana Metzingera, Pochodující vojáky Jacquese Villona nebo Dva akty Marcela Duchampa. Za povšimnutí také stojí model ideálního kubistického domu od Duchampa-Villona, kde si ostré hrany a úhly ještě podávají ruce s definitivně se loučící secesí.

Ateliérová sousedství, Museum Kampa, Praha, do 9. ledna

Bratři Duchampové se psem Fajfkou na zahradě v Puteaux (fotografie vznikla mezi lety 1910 a 1912). FOTO MUSEUM KAMPA / CENTRE POMPIDOU

Tři a pes.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.