Školství je zatím pořád popelkou

Lidove noviny - - Domov - MICHAELA KABÁTOVÁ

PRAHA Málo peněz na platy i provoz škol. Málo budoucích učitelů se zájmem o obor. Hodně unavených kantorů a v důsledku nepozorných žáků. Hlavní problémy tuzemského vzdělávání se jmenují nedostatek peněz a motivace.

Už nyní chybí tisíce učitelů. Mladí o tuto profesi nemají zájem. Hlavní důvod ukazují čísla jasně. Čeští kantoři berou průměrně 56 procent platu ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, zatímco průměr zemí EU i OECD se pohybuje okolo 86 procent. Ve srovnání tak tuzemsko obsadilo poslední místo.

Ti, kdo jsou ještě ochotni si za katedru stoupnout, se začínají čím dál více ozývat. I když dostali nyní 15 procent přidáno, podle mnohých je jejich plat stále nedůstojný. Začínající učitel dostane okolo 26 tisíc, jeho kolega s praxí až 19 let bere do 29 tisíc a ten, kdo učí déle než 32 let, se dostane na necelých 34 tisíc korun.

„Vědělo se to dávno, že směřujeme k okraji propasti,“pronesl na konci minulého týdne ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD). Aby se situace dostala do normálu, je podle něho nutné sehnat 70 až 100 miliard navíc.

Dokud nepřibydou miliardy, bude školství na chvostu

První zmíněnou částku ve své předvolební strategii slibuje bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která v úřadu skončila kvůli podezření, že její náměstkyně zneužila sportovní dotace. „V rámci hlavního cíle bych v roce 2018 chtěla vidět na stole vlády, aby v rozpočtové strategii státu bylo jasně stanoveno, že růst rozpočtu pro školy a vzdělávání se bude opakovat jak v roce 2019, tak v roce 2020. Abychom do našeho vzdě- lávacího systému dostali 70 miliard, které chybí,“řekla na konferenci, kterou pořádala Unie zaměstnavatelských svazů.

Lídr moravskoslezské kandidátky ANO a současný hejtman Ivo Vondrák chce, aby učitelé do čtyř let brali 150 procent současného platu. „Pokud budeme školství považovat za popelku, bude vždy problém s nedostatkem financí. Myslím si, že bychom měli najít minimálně 30 miliard na platy učitelů,“řekl před kantory Vondrák.

František Vácha z TOP 09 poznamenal, že ať se bude řešit jakákoliv otázka, vždy se debata stočí k penězům. „Je pravda, že financování školství je v současné době v krizi. Peníze v systému ale jsou. Záleží na tom, jestli politici řeknou, jaké jsou jejich priority,“tvrdí. Nedůstojné je podle něj neustálé vyškrabávání peněz z rezerv.

Marta Semelová z KSČM ví hned, kde by se daly peníze v resortu najít. Narážela hlavně na střední školství. „Myslím si, že spousta těchto peněz utíká. Co se týká středních škol, máme dvoutřetinovou naplněnost. K tomu máme soukromé školství, takže kolikrát duplicitně tyto školy financujeme,“podotkla poslankyně.

S tím, že se změní financování regionálního školství, přes odpor k soukromému byznysu souhlasí i komunisté. Školy už nemají dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle odučených hodin. Leckdy vzdělávací instituce přijímaly kohokoliv, aby je stát více finančně podpořil.

Proti změněnému modelu je razantně Václav Klaus mladší (ODS), někdejší dlouholetý ředitel prestižního pražského gymnázia.

Pokud nová politická garnitura skutečně přinese do školství více peněz, dopadne další průzkum, kolik studentů pedagogiky má o obor skutečný zájem, možná lépe než ten dosavadní. Podle studie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy uvažuje o budoucí práci s žáky pouze 23 procent studentů. Větší naději nenabízí ani průzkum mezi maturanty. O studiu na pedagogických fakultách uvažuje jenom čtvrtina. A každý druhý by po absolvování stejně učit nechtěl.

V jednom se pracovníci ve školství a politici shodnou. Obor je podfinancovaný. Někteří politici chtějí po volbách do systému nalít až 70 miliard navíc, podle jiných je potřeba podívat se i na zbytečně utrácené peníze.

„Nechme učit odborníky z praxe“

Podle odhadů odborníků na vzdělávání chybí dnes ve školách tisíce učitelů. Za tři roky má být situace ještě horší.

V tomto ohledu se snaží politikům poradit různé odborné organizace. „Mnoho lidí třeba po třicítce, kteří už se etablovali v jiné profesi a mají i slušný příjem, začne uvažovat, že by chtěli učit. Třeba na částečný úvazek. Hledejme, jak jim to umožnit,“navrhuje Tomáš Feřtek z organizace EDUin. Druhou variantou podle něho je, že bude ve školách učit kdokoliv, jen aby se naplnily stavy.

Nyní platí, že učit smí pouze ten, kdo má pedagogické vzdělání. Pokud je ale ředitel zoufalý a nemůže žádného učitele například na elektrotechniku najít, zaměstnat může i člověka z praxe. Dokud nenajde vystudovaného učitele.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.