Prodražujeme svůj sen

Vlastními rozhodnutími. Buď z neznalosti, nebo ze zbrklosti, ale často nevratně.

Lidove noviny - - Relax Rozhovor - ONDŘEJ FOUS

Domek se zahrádkou je spojen s lecjakou tužbou či přáním a někdy si s sebou nese i lehkost tvrzení „vždyť já od života dohromady nic nechci, stačí mi domek se zahrádkou a je to“. Když pak dojde na lámání chleba, ukáže se, že půjde patrně o jeden z těch těžších úkolů života, ve kterém může dojít i na vylámání zubů. A to i přes veškerou péči, dobré rady, studium po nocích a poptávání se tu či onde. Není větší zrady než pocit, že to zvládneme sami. I když tento pocit překonáme a přizveme „odborníky“, bude nepochybně velice těžké poznat ty pravé. Jak je tedy možné, že se stále dokola opakují ty samé chyby po celá desetiletí?

Když se zeptáme těch, kdo za- První a bohužel častou chybou je neuvědomění si ceny vlastního pozemku ve vztahu k hodnotě půdy. „Majitelé se vykašlou na skrývku ornice na celém pozemku před započetím stavby a skryjí ji jen na místě domu. Zbytek pozemku pak zavezou výkopkem po základech nebo jej zaneřádí stavební činností. A pak na tomhle zakládejte zahradu“říká Markéta Mlejnková z ateliéru Flera.

Další chyba, kterou může investor snadno udělat, tkví v samotném umístění stavby. „Jde v podstatě o podobný problém v různých variantách, který má základ v chybném usazení domu na pozemku. Katalogový projekt domu pro rovný pozemek se pokusí umístit na pozemek svažitý. Opakovaně jsem se ovšem setkala i s tím, že i dům od architekta na pozemek nepasuje. Terasa, z níž by se mělo vyjít bosou nohou do trávníku, je ve skutečnosti dva metry nad terénem. Návrh zahrady pak spočívá v řeše- ní toho, jak zakrýt základy domu a vytvořit z terasy vstup do zahrady. A následně se problém případně řetězí, až dojede na kraj pozemku, kde se začnou stavět opěrné zdi, což způsobí problémy u sousedů, kteří mají najednou na hraně pozemku zeď,“uvádí Jana Kolková z ateliéru Alterstudio.

Problém špatné koncepce ve vztahu k terénu, charakteru místa, okolní vegetaci, stavu sousedních pozemků, ale i třeba vodnímu režimu se na nákladech podepisuje zásadním způsobem. Investor, na konci stavby často vyčerpaný finančně i psychicky, se musí vyrovnávat s náklady, jež si „vynutí“jeho vlastní kroky v úplném počátku projektu. Zahradní tvůrci jsou tak stavěni často do role řešitelů souboru všech předchozích malérů a chyb.

Arboristka Šárka Weberová V neposlední řadě tu zůstává i celková finanční rozvaha a odhad nákladů ze strany investora. Každá stavba si s sebou nese položku „vícepráce“, která narůstá a napíná rozpočet. Podstatné na ní je to, zdali je tvořena na základě „nově zjištěných skutečností“, které nemohly být před započetím stavby známy, anebo je tvořena pracemi, které se snaží „doflikovat“něco, co jsme mohli dávno předjímat. Tisícovky ušetřené na průzkumech a desetitisíce ušetřené na projekci se tu mění ve statisíce prodražující stavbu. V zahradě jde pak zejména o terénní úpravy v násobku předpokládaných kubatur, nutnost nahrazovat ornice znehodnocené stavbou, neplánované drenážní systémy, opěrné

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.