Byznysové centrum střídá hrnčíře

Lidove noviny - - Domov - ELIŠKA NOVÁ

PRAHA U nejstaršího nádraží v Praze – Masarykova – má vyrůst nová čtvrť. Ještě než se tak stane, plocha o šesti tisících metrů čtverečních poodhalí zbytky zástavby z dob založení Nového Města pražského. Výstavba chce do okolí „Masaryčky“a Florence přivést nový pulzující život, archeologové nyní zjišťují, že kdysi dávno tu takový probíhal.

„Původně jsme mysleli, že tady bude vodoteč, protože u ulice Na Florenci šel starý potok. Zjistili jsme ale, že jsou tady intenzivní dopady osídlení,“říká vedoucí prací Martin Vyšohlíd ze společnosti Archaia.

Už teď archeologové odkryli jeden sklep, pozůstatek středověkého domu. V místě jsou i domy, které nefigurují na žádných plá- nech, protože jsou starší než první plány z novověku.

Zahradní poklady

Stavební jáma sahá k původním gotickým hradbám, kde končilo Nové Město, které tady nechal vystavět císař Karel IV. O 300 let později v místě vznikly hradby barokní, ty gotické ale zůstaly v některých místech součástí. I to bude předmětem výzkumu.

Díky blízkosti hradeb není náhoda, že mezi předměty, které už archeologové vyzvedli ze země, jsou i tři dělové koule a střepiny z granátů.

Začátek výzkumu také napovídá tomu, že na periferii Nového Města pražského fungovala hrnčířská výroba. „Je to překvapení, protože jsem nepředpokládal, že tady najdeme doklady výroby. Na různých místech Nového Města hrnčíři byli. Když jsme kopali u náměstí Republiky, tak jsme věděli, že tam být musí, a potvrdilo se to. Tady jsme zatím na začátku, ale zatím to tak vypadá. Další fází pak bude zkoumání písemných pramenů. Budeme se pokoušet spojit to s konkrétním hrnčířem. To by byla samozřejmě optimální situace,“vysvětluje Vyšohlíd.

Zástavbu nahradily rozlehlé zahrady, které byly od 17. století součástí domů v ulicích Na Florenci nebo Hybernské. I ty skýtají řadu objevů. Mezi nimi i základy malebného zahradního domku.

„V horizontu zahrad jsou některé atraktivní nálezy, ať už mince, drobné věci z barevných kovů, růženec, nebo keramická dýmka. Zahrady odráží drobné ztrátové předměty, které lidi běžně užívali. Z kapes vypadávaly mince, ze šatů šatní háčky. I když je to obyčejná zahrada, tak skrývá spoustu zajímavých věcí a vypovídá to něco o tom, kdo tady žil a kdo se po zahradě procházel,“míní archeolog. Zahrady začaly mizet v roce 1844, kdy se začaly vykupovat pozemky. O rok později už se začalo stavět nádraží – rychlost z dnešního pohledu nemožná.

Stovky nálezů

Zatím nejstarší předmět, který archeologové objevili, je zlomek plastiky malé madony z přelomu 14. a 15. století, na které jsou vidět nohy malého Ježíška. „Byly to oblíbené plastiky, které lidi měli v domácích oltářích nebo jako připomínku na pouť, kterou absolvovali. Z drobných figurek se také dělal o Vánocích malý betlém. Myslíme se, že tak to bylo, písem- ných dokladů moc není, protože to byla běžná spotřební věc, kterou si mohl dovolit každý měšťan, běžný provoz se moc nezaznamenával,“vysvětluje Vyšohlíd.

Nálezy už vydaly na třicítku banánových krabic, na konci výzkumu by jich měly být stovky. Už teď jsou mezi nimi i kamnové kachle z patnáctého století se znakem Nového Města pražského, váza se svatebním motivem nebo zlomekmalované mísy, takzvaného berounského zboží. Oblíbená keramika, na které byli vyobrazeni ptáčci či jeleni, vyráběná v Berouně v 16. a 17. století, se dostala i na královský dvůr. Kusy se jí našly i na Pražském hradě.

Archeologové v oranžových vestách budou u Masarykova nádraží, kde dříve fungovaly nádražní sklady, přes celou zimu až do jara. Výzkum tím ale neskončí. „Nálezy se pak musí spojit s dalšími věcmi. Kdyby se to nestalo, bylo by to stejné, jako kdybyste sem vjeli s bagrem. Stavební historici budou bádat v písemných pramenech, s věcmi budou pracovat konzervátoři, aby se zachovaly pro další generace. Na řadu přijdou archeobotanici, archeozoologové, kteří budou zkoumat vzorky z odpadních jímek, ze studní a podle toho, co se v nich plavilo, se může určit, co lidé jedli,“vypočítává Vyšohlíd.

U Masarykova nádraží se pak začne psát nová budoucnost v podobě nového byznysového centra navrženého světoznámou architektkou Zahou Hadid. Investor, jímž je skupina Penta, plánuje začít stavět v roce 2019.

Nálezy se následně musí spojit s dalšími věcmi. Kdyby se to nestalo, bylo by to stejné, jako kdybyste sem vjeli s bagrem.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.