V Německu potřebujeme lidi i sítě

Digitalizace je téma číslo jedna, mluví se o prodeji Deutsche Telekomu, říká Thorsten Alsleben, šéf podnikatelského svazu CDU/CSU

Lidove noviny - - Svět - JAN KLESLA

LN Potřebuje Německo imigranty jako zdroj pracovní síly, jak tvrdí některé podniky? Je to dnes ekonomická, nebo politická otázka?

Obojí. Musíme ale odlišovat dvě roviny, pomoc a integraci uprchlíků na straně jedné a ekonomickou imigraci na straně druhé. Všechny strany v nové koalici jsou pro to, abychom přijali zákon, který umožní příliv více pracovních sil. Rozhodně přitom nejde jen o imigranty jako levné zaměstnance, ale hlavně o vzdělané a zkušené lidi. Ty skutečně a nutně potřebujeme.

LN Na jak dlouho? Navždy.

LNA co vlivy robotizace, digitalizace a takzvaného průmyslu 4.0 na počet pracovních míst?

Právě pro tyto fenomény budeme potřebovat řadu kvalitních a vzdělaných lidí. Žádná transformace a průmyslová revoluce v historii nevedla k redukci pracovních míst, ale naopak. A to prakticky na všech úrovních.

LN Nejsou ale lidé uvnitř EU? V Řecku, Rumunsku a dalších méně bohatých státech?

Ano, z nich k nám přichází řada pracovníků, ale není to dost. Potřebujeme lidi i odjinud, třeba z Indie. Například moje žena je ze Salvadoru a její bratr je teď v Německu na doplňkovém vzdělání, protože v Evropě má lepší šanci na dobré zaměstnání než v Latinské Americe. Musíme přilákat vzdělané lidi z celého světa. Podle demografů a sociologů se nám nedostává asi 200 tisíc lidí a to je velké číslo. Jsou tady tak uprchlíci, které musíme integrovat, a vedle toho nám pořád chybí spousta zaměstnanců.

LN Otevření se imigrantům ale asi bude mít nějaké podmínky.

Ano, mohou tam být podmínky jako mít předem v Německu práci nebo splnit požadavky na vzdělání. Ale je to liberálnější přístup, než má třeba Kanada, i kdyžmen- ší strany prosazují restriktivnější přístup právě po jejím vzoru.

LN Nemají se ale zaměstnanci v českých, polských či slovenských firmách obávat, že je nahradí právě levná pracovní síla z třetích zemí, která přijde do Německa?

Ale tady přece vůbec nejde o levnou práci. Nechceme otevírat dveře nekvalifikovaným zaměstnancům, právě naopak. Navíc máme v Německu minimální mzdu, která je vyšší než v jiných zemích. Potřebujeme především kvalifikované lidi, náš hospodářský růst brzdí jejich nedostatek, ne nedostatek levné pracovní síly.

LN Víme, jaké vzdělání a zkušenosti budeme od zaměstnanců vůbec potřebovat za pět let?

Ne. Proto jim také musíme neustále nabízet možnosti vzdělávání a rekvalifikace. LN Jak bychom měli motivovat zahraniční investory, aby u nás více budovali výzkumná centra namísto montoven?

V Německu například řešíme změnu daňových předpisů, aby mohly univerzity lépe spolupracovat s firmami. Právě užší kooperace akademického výzkumu s firemním je dobrá cesta a mohla by fungovat i pro Česko.

LN Co pro Německo znamená odchod ministra financí Wolfganga Schäubleho?

V nové pozici předsedy parlamentu bude v druhé nejvyšší funkci hned po Angele Merkelové. Má a bude mít hodně vlivu a věřím, že právě i ve fiskální oblasti. Věřím, že je to dobré rozhodnutí, i když je to samozřejmě ztráta, nemít ho v kabinetu.

LN Změní se s novou vládou nějak německý postoj k jaderné energetice?

To si nemyslím, nikdo se nechce vrátit zpět k jádru.

LN Můžeme tedy očekávat nějaké jiné velké změny?

Bude určitě mnohem větší důraz na digitalizaci celého Německa ve všech oblastech. Tedy jak digitalizace samotné vlády a úřadů, tak budování rychlých optických sítí na venkově a v dalších oblastech. V tom jsme výrazně za svým potenciálem a musíme to dohnat.

LN Je to v Německu velké téma?

Ano. Sice ne mezi lidmi, ale rozhodně mezi politiky. Dokonce kancléřka sama je dnes v čele digitalizace a chce pro to vytvořit novou pozici ve vládě. Mluví se i o plánu odprodat zbytek akcií Deutsche Telekomu a z toho financovat digitalizaci a stavbu sítí. To by mělo i tu výhodu, že by stát nebyl na jedné straně vlastník a na druhé zároveň neudával pravidla pro telekomunikační firmy.

LN V Česku debatujeme o přijetí eura, o výhodách a nevýhodách. Jak to vidíte?

V eurozóně je velmi důležité, Hospodářského svazu malých a středních podniků CDU/CSU (MIT – Mittelstands- und Wirtschaftsvereinigung von CDU und CSU).

Vystudovaný právník a žurnalista začínal svou kariéru jako redaktor a politický komentátor televize ZDF. Následně působil na německém spolkovém ministerstvu práce a sociálních věcí, kde měl na starosti projevy, texty a strategickou komunikaci.

Působil také ve vedoucí funkci v korporátním a personálním poradenství.

aby především všichni dodržovali pravidla. Rádi bychomměli velkou skupinu zemí platících eurem, ale musí dodržovat například rozpočtové a další podmínky. Firmám a celé ekonomice to samozřejmě přináší výhody jako odbourání směnných kurzů, ale euro přináší také závazky.

LN Čeká nás dvourychlostní Evropa a máme se jí obávat?

Celkově je myšlenka jednotné Evropy veskrze pozitivní, i přes všechna negativa, přebujelou administrativu a podobně. Měli bychom se opět více soustředit právě na pozitiva a benefity, které EU přináší. A to zvláště v době, kdy se musíme vypořádat s otázkami migrace a terorismu, k čemuž potřebujeme spolupracovat.

Je samozřejmě otázkou, jestli můžete být úspěšná členská země EU se vším všudy a nemít euro. Ale naopak, pokud někdo nedodržuje pravidla eurozóny, měl by být přesvědčen, aby se k tomu vrátil.

LN Jak se vůbec německé firmy dívají na Česko?

V Německu máme obecně velmi pozitivní a otevřený vztah k Česku. Neřešíme s vámi žádné problémy jako s některými jinými zeměmi, jako je především brexit. Zabýváme se spíše vlastními problémy, jako jsou daně.

Brzdí nedostatek kvalifikovaných lidí, říká pětačtyřicetiletý Thorsten Alsleben FOTO MAFRA – DAN MATERNA

Německo

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.