Profese architekta ztratila kredit

V období totality se stavěly především paneláky a kontroverzní stavby, tvrdí

Lidove noviny - - Česká Pozice -

V Češích je jistá konzervativnost, je přesvědčen historik architektury Zdeněk Lukeš. To platilo i dříve, ale o stavbách se tolik nediskutovalo. „Zbourala se řada budov, které měly velkou historickou hodnotu, což by dnes bylo nemyslitelné,“konstatuje Lukeš v osmnáctém rozhovoru 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí o budoucnosti Prahy.

Když architekt Pavel Janák stavěl dnes ceněný hotel Juliš na Václavském náměstí, nechal zbourat barokní dům.

To by dnes nepřicházelo v úvahu. Janák ale měl takovou autoritu, že dům zboural a žádné diskuse okolo toho nebyly. Souviselo to se zmíněnou prestiží povolání architekta. Tenkrát bylo snazší prosadit progresivní myšlenky než dnes. Jistá konzervativnost ale v Češích byla vždy.

LN Asi se shodneme, že nejodpudivější stavbou v Praze je magistrála. Je šance, že by se provoz na ní aspoň částečně zklidnil?

Je třeba dokončit systém okruhů, potom hodně aut z Prahy zmizí. Až budou okruhy funkční, je možné regulovat provoz na magistrále. Lze to i dnes, ale nebude to fungovat. Všichni víme, co by se s magistrálou mělo dělat. Nyní se tím zabývá ateliér dánského architekta Jana Gehla. Před ním na tom pracovali čeští architekti. A jejich řešení bylo v podstatě s Gehlovým totožné. Ale budiž, ať se na magistrálu podívá někdo ze zahraničí a řekne, kde je chyba.

Je třeba humanizovat trasu – udělat přechody, postavit semafory. Auta zpomalí. Ale je třeba najít správný kompromis. Když se bariér udělá moc, hrozí kolony a situace se ještě zhorší. Je nutné najít rozumnou cestu. Až bude dokončena rekonstrukce Hlavního nádraží, měl by se před ním udělat široký přechod. Tím se oživí dosud zcela odříznutá secesní Fantova budova. Místu by pomohlo, kdyby tam lidé našli něco atraktivního – třeba Muchovu epopej. Stejně si s ní dnes nikdo neví rady. Navíc Mucha s Fantou byli přátelé, spolupracovali.

LN Často je zmiňována jako největší bolest Prahy doprava. Někdo ale oponuje, že se situace změní s rozšířením elektromobilů a s nástupem mladé generace, která již osobní auto k životu nepotřebuje. Jak se na to díváte?

To si netroufnu předpovídat. Je třeba dořešit, jak to bude s dobíjením elektromobilů, kde se to bude odehrávat a zda bude novým nárokům stačit současná výroba elektřiny. Než bude toto vše zřejmé, potrvá to nějaký čas. Bude trvat, než se prosadí nové věci, a možná že přinesou nové problémy, o nichž dnes netušíme.

Nechci ale jen kritizovat. Praha má geniální systém veřejné dopravy. Byl jsem v mnoha městech světa a asi neexistuje srovnatelně dobrý systém. Máme tramvaje, metro, autobusy. Klidně by se mohly vrátit trolejbusy, zejména do satelitních míst. To vše dobře funguje.

LN Není úkolem Prahy zatraktivnit veřejnou dopravu?

Příkladem by mohly jít firmy, které sídlí v centru. Mohly by stimulovat své zaměstnance, aby nejezdili do práce autem. To by byl impulz. Ředitel by ale také musel jezdit veřejnou dopravou.

LN Hovoří-li se o Praze, vyzdvihují se především krásné, historické části. Co ale její okraje, sídliště?

To je velké trauma Prahy. Je to asi největší chyba, která se stala v totalitním období. Domy rychle stárnou a nejsem si jist, že to, co se s nimi dnes provádí, je z dlouhodobého hlediska řešením. Tady má Praha zaděláno na velký problém.

LN Co s tím?

V Německu, které je bohaté, paneláky postupně bourají. Je ještě druhá cesta, která se mi moc líbí. Najmou se kvalitní architekti, kteří dům dotvoří. Viděl jsem v Berlíně, jak na paneláku postavili další patro s luxusním bydlením. Špičkovému výtvarníkovi zadali barevné řešení, tedy ne jako u nás, že se dům natře křiklavými barvami. Panelák vypadal báječně. Také hodně investují do zlepšení detailů, od vstupu do domu, až třeba po vzhled poštovních schránek nebo zábradlí.

Pokud se v Praze s paneláky něco neudělá, budeme na to doplácet. Domy chátrají a bohatší lidé se postupně stěhují pryč. Dříve bylo výhodou, že obyvatelé sídlišť byli profesně smíšení. To ale mizí. Hrozí nebezpečí, že z některých sídlišť vzniknou slumy. Bohužel se o tom málo mluví.

V předchozí, 17. části 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) o budoucnosti Prahy vyšel rozhovor s ředitelem Centra současného umění DOX Leošem Válkou. V příštím, 19. díle vyjde rozhovor s datovou analytičkou Ditou Přikrylovou.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.