Zastavme zhoršující se stav vzdělávání v EU

Lidove noviny - - Názory -

TIBOR NAVRACSICS

Ekonomicky si Evropa nemůže stěžovat: ve všech členských státech se obnovil hospodářský růst, zaměstnání má více lidí než kdy předtím – 235 milionů – a co je nejdůležitější, lidé znovu pociťují optimismus a důvěru. To se částečně odráží i na situaci ve vzdělávání. Nové vydání našeho letošního přehledu o stavu vzdělávání v členských státech EU svědčí o určitém pozitivním vývoji. Podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělávacích institucí se snižuje a velmi se blíží evropskému cíli 10 procent. Členské státy EU zazname- návají úspěchy i v oblastech jako předškolní vzdělávání, péče či míra dosaženého vzdělání na terciární úrovni. Kromě toho je na vzestupu zaměstnatelnost čerstvých absolventů vysokých škol a po létech rozpočtových škrtů narůstají i investice do vzdělávání. Potud dobré zprávy.

Ohrožení sociální soudržnosti

Ty však neznamenají, že naše vzdělávací systémy jsou na správné cestě a připraveny produkovat výsledky. V praxi se členské státy bohužel naopak vzdalují dosažení základního cíle, kterým je snížení podílu žáků s nedostatečnými výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách. Pokud jde o pokrok směrem k dosažení evropské referenční úrovně, tj. méně než 15 procent žáků se slabými výsledky, z průzkumu PISA 2015 vyplývá, že EU jako celek ve všech těchto třech oblastech vážně zaostává. Navíc jsou výsledky ve srovnání s minulým průzkumem z roku 2012 ještě horší. V oblasti přírodních věd vzrostl podíl osob, které dosahují slabých výsledků, o čtyři procentní body (z 16,6 % v roce 2012 na 20,6 % v roce 2015), ve čtení o téměř dva procentní body (z 17,8 % v roce 2012 na 19,7 % v roce 2015) a i v matematice se mírně zvýšil (z 22,1 % v roce 2012 na 22,2 % v roce 2015). To znamená, že zhruba jedna pětina Evropanů ve věku 15 let nedosahuje v jedné z těchto tří zásadně důležitých oblastí základní úrovně způsobilosti. Letošní Monitor vzdělávání a odborné přípravy potvrzuje znepokojující skutečnost, že u mladých lidí ze znevýhodněného sociálního prostředí je větší pravděpodobnost, že těmito základními dovednost- mi nebudou disponovat. Fakt, že naše vzdělávací systémy nedosahují kýžených výsledků v těch nejdůležitějších oblastech, je velké riziko pro naši konkurenceschopnost a prosperitu. A co je ještě horší, ač ne na první pohled tak viditelné, že se jedná o vážné ohrožení sociální soudržnosti v Evropě. Jak můžeme na našich školách vyučovat digitální dovednosti a zajistit našim univerzitám světově vedoucí postavení v oblasti inovací, když jeden z pěti žáků neumí číst a psát? Jak můžeme snít o špičkové úrovni a konkurenceschopnosti v globalizovaném světě, pokud každý rok opouštějí povinnou školní docházku miliony studentů bez minimálních znalostí přírodních věd? A můžeme tvrdit, že vzdělávání umožňuje sociální mobilitu, pokud jsou osudy tisíců žáků již v jejich v raném věku předurčeny a jejich nedostatečné základní dovednosti je navždy vylučují z pracovního trhu a společnosti?

Reformujte a zefektivněte své systémy

Kvalitní vzdělávání pro všechny je základním kamenem úspěšné budoucnosti Evropy. Nízká úroveň základních dovedností je naší Achillovou patou, proto by měla být pro členské státy prioritou. Vyzýváme je proto, aby své systémy vzdělávání nadále reformovaly, investovaly do nich a zefektivnily je.

To je také hlavní závěr Monitoru vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017, který je důležitým nástrojem pro podporu reforem vnitrostátních systémů vzdělávání. Jsme připraveni zintenzivnit spolupráci s členskými státy, abychom jim pomohli posílit základní dovednosti a rovnost ve vzdělávání.

Komisař EU pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.