Gruzínci pili víno už v neolitu

Lidove noviny - - Svět - PETRA PROCHÁZKOVÁ

TBILISI/PRAHA Podle vědců už není pochyb – gruzínští vinaři jsou nejzkušenější na světě. Mezinárodní tým archeologů pod vedením slavného gruzínského vědce Davida Lordkipanidzeho našel na území zakavkazské republiky řadu stop a pozůstatků svědčících o tom, že víno se tady vyrábělo o tisíc let dříve než na Blízkém východě. Kolébka vinařství se tak přesouvá o něco severněji. Prvními, kdo zvládli přípravu vína, byli Gruzínci.

Hlavním nálezem, který tuto teorii potvrzuje, jsou džbány. Archeologové odhadují jejich stáří na zhruba 8 tisíc let. Podle nich je také zcela nepochybné, že sloužily na víno. Chemický rozbor to jasně dokazuje.

Dosud se ale vědci domnívali, že alkoholický nápoj se začal vyrábět na Blízkém východě někdy v letech 5400 až 5000 př. n. l. Existovala pro to řada archeologických i chemických důkazů. Jenže nejnovější objev, který archeologové oznámili v pondělí, zcela přepisuje historii výroby alkoholu i jeho konzumace lidstvem. V Gruzii se pilo víno už v neolitu (mladší době kamenné).

Jen kousek od Tbilisi

Původně byli za průkopníky vinařství pokládáni obyvatelé území, na němž se nyní rozkládá Írán. Úplně nejstarší zbytky vína byly nalezeny v horách Zagros. Hliněné nádoby objevené v Gruzii, pouhých 50 kilometrů jižně od metropole Tbilisi, jsou ale prokazatelně starší, píší vědci v americkém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences. A jsou přesvědčeni, že právě v těchto džbánech se vyrábělo víno.

Úlomky džbánů vydala již za Sovětského svazu proslavená archeologická naleziště na horách Gadačrilis a Šulaveris. Vědci zde už několik desetiletí získávají důležité poznatky o životě v neolitu, kdy si lidé osvojovali chov domácích zvířat, objevovala se nová řemesla jako tkalcovství a výroba keramiky či kamenných předmětů.

Důkaz? Zrníčka

Tehdy na tomto území žila kultura zvaná Šulaveri-Šomu. V jejich kruhovitých osadách archeologové nacházejí mnoho cenných předmětů. Mezi nejzajímavější patří zrníčka vinné révy. Vědci se už mnoho let přou, zda je na místo zavál vítr či je tam přinesli hlo- davci, a nemají tudíž s životem Šulaveri-Šomu nic společného, nebo tato kultura vinnou révu znala. Jenže teď konečně našli kus džbánu i se sedlinou. Nechali ji chemicky prověřit experty z Pensylvánské univerzity a senzace byla na světě.

Osm džbánů na víno

Rozbory ukázaly, že ve džbánech bylo prokazatelně něco, co obsahovalo vinný ocet, ocet jablečný, granátový a citronový. Stejně dopadly zkoušky ze všech osmi džbánů, respektive jejich zbytků. „Myslíme si, že to je nejstarší příklad zdomácňování divoké vinné révy s cílem vyrábět z ní víno,“vysvětlil člen výzkumného týmu Stephen Batuk z univerzity v Torontu. „Zdomácnění vinohradu na Kavkaze přivedlo region k rozvoji vysoké kultury vinařství.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.