Vejce vejci

Lidove noviny - - Orientace Výběr -

a také na způsobu chovu nosnic, měl by se podívat přímo na vajíčko, konkrétně na na něm vyražený číselně-písmenný kód. První číslo kódu označuje metodu chovu nosnic: 0 až 3, přičemž trojka znamená klecový chov, dvojka chov na podestýlce, jednička volný výběh a nula náleží biochovům. Následuje zeměpisné určení a kód uzavírá čtyřčíslí, které přísluší danému hospodářství.

Mohlo by se zdát, že kromě tohoto kódu už na první pohled mnoho vodítek, jak poznat, že je vejce kvalitní, nemáme, a chceme-li vědět víc, musíme semu dostat pod skořápku. Barva, vůně, ale třeba i konzistence rozklepnutého vajíčka skutečně napoví mnohé, ale například to, jak je vejce staré, je možné určit ještě předtím – i když v obchodě jistě také ne. Vejce totiž mají na svém širším konci vzduchovou bublinu – u těch čerstvých je velmi malá, ale jak stárnou, bublina se zvětšuje. K provedení testu čerstvosti tak stačí ponořit vajíčko do sklenice s vodou: pokud zůstává ležet u dna, je superčerstvé, jestliže se staví na špičku, ale neplave ke hladině, uplynul od snůšky asi týden, a pokud vyplavalo docela, doba jeho použitelnosti brzy vyprší. „Takové se hodí už jen do těsta nebo na vaření,“říká k tomu šéfkuchař restaurace Alcron Roman Paulus. U již rozklepnutého vajíčka je pak relativní čerstvost ještě názornější: „Jestliže na mělkém talířku drží pohromadě, žloutek je pevný a neroztéká se, pak je čerstvé a můžete je bez obav použít třeba na majonézu či k úpravě naměkko,“doplňuje šéfkuchař.

Ale ještě zpět k označení „čerstvé“: oficiálně se takovým přívlastkem může honosit jakékoli vejce, od jehož snůšky neuplynulo více než 28 dní. Každý chovatel vám však řekne, že skladují-li se vejce správně, tedy v suchu, chladu a temnu, může být jejich tr- vanlivost až několikanásobně delší. A naši předci uměli tuto dobu prodloužit na pro většinu z nás až nepředstavitelných devět měsíců. „Pamatuji si, jak jsme doma vajíčka nakládali do takzvaného vodního skla – roztoku křemičitanu s vodou. Vajíčka se opatrně vyrovnala do větší sklenice, zalila roztokem a uložila do chladu,“popisuje osmdesátiletá chovatelka Anna Králová hospodárné zvyky z doby, kdy nebyla možnost si vajíčka kdykoli koupit.

Ze strašáka superpotravinou

Mnohem víc než čerstvost byl pro nás ovšem až donedávna vaječným strašákem vysoký obsah „špatného“LDL cholesterolu, a tím i zvýšené riziko srdečně-cévních onemocnění. Čím dál zřetelněji se ale ukazuje, že tomu tak není a konzumace vajec nemá u zdravých lidí na hladinu LDL cholesterolu negativní vliv. Dokonce tomu může být naopak: pojídání vajec nezřídka zvyšuje hladinu ochranného, tedy „hodného“a žádoucího HDL cholesterolu.

„Vejce jsou součástí výživy člověka několik staletí, ovšem rapidní nárůst srdečně-cévních onemocnění zaznamenáváme až ve dvacátém století. Vejce jako taková tedy za onen nárůst opravdu ne- mohou,“upřesňuje výživová poradkyně Kateřina Gálová.

Spolu s tím, jak se v posledních letech pohled na vejce proměňoval, začalo se v souvislosti s nimi hojněji mluvit i o obsahu omega 3 mastných kyselin. Na ty jsou bohaté zejména tučné mořské ryby, jako je losos, tuňák nebo makrela, ale obsahují je i vejce – pro nás Středoevropany naštěstí, chce se říct, protože rybám v průměru moc nedáme. Ještě přesnější by bylo říct, že vejce ony velebené omega 3 kyseliny mohou – ve správném množství a žádoucím poměru ke svým příbuzným omega 6 mastným kyselinám – obsahovat. Způsob chovu se totiž i v tomto případě odráží na kvalitě výsledného „produktu“.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.