Francií se prohnala „zelená tsunami“
Strana Emmanuela Macrona zaznamenala v nedělních komunálních volbách masivní neúspěch. Mandát získal jen premiér Édouard Phillipe v Le Havru. Hlavní město udrželi socialisté a po celé zemi prezidentovo hnutí převálcovali Zelení.
PAŘÍŽ/PRAHA Štrasburk, Bordeaux, Lyon, Tours, Besançon, Poitiers, Annecy i Grenoble. Jako domino padla poprvé v historii velká francouzská města do rukou strany Evropa Ekologie-Zelení (EELV). Ekologicky smýšlející strana přitom byla doposud naprosto marginální silou v zemi (řídila jen jednu regionální metropoli – Grenoble) a o to větší překvapení její vítězství je.
Jeden z největších úspěchů, který Zelení zaznamenali, bylo dobytí třetího největšího francouzského města Lyonu. Kandidát EELV Gregory Doucet zde porazil letitého politického veterána a bývalého ministra vnitra Gérarda Collomba, jenž se o post starosty ucházel v barvách hnutí Republika vpřed! (REM) prezidenta Emmanuela Macrona. Média tak hovoří o „zelené tsunami“, která se přehnala přes Francii. A podle analytiků se ukazuje, že Francouzi mají velký zájem o ekologické myšlenky, jen se jim nezamlouvají dosavadní plány Macronovy vlády. Zelená politika ostatně uspěla i v hlavním městě.
Svůj mandát v Paříži obhájila současná socialistická starostka Anne Hidalgová se silným náskokem. I její vítězství je ale ve francouzských médiích prezentované jako úspěch Zelených, protože právě s jejich podporou starostka do voleb šla a kandidovala pod heslem „Paříž ekologická, sociální, lidská“. „Zvolili jste si naději, týmovou práci a Paříž, která může dýchat, ve které je dobré žít a která nenechá nikoho na holičkách,“uvedla staronová starostka metropole v krátkém projevu.
Překvapivý úspěch pak zaznamenala i krajně pravicová strana Marine Le Penové Národní sdružení (RN). V jihofrancouzském Perpignanu uspěl Louis Aliot a stal se tak prvním starostou za tuto stranu.
Mimo vítězství EELV byly však nedělní volby výjimečné i rekordně malou účastí – dorazilo pouhých 40 procent lidí. Podle analytiků by tento značný propad oproti hlasování v roce 2014 (tehdejší účast se pohybovala kolem 52,5 procenta) mohly mít na svědomí obavy z koronaviru, kvůli němuž bylo druhé kolo komunálních voleb o tři měsíce odloženo.
Fiasko Macronova hnutí Zdrcující jsou však výsledky především pro vládní většinu. Za tři roky od prezidentských voleb totiž prezident Macron nedokázal nadchnout národ, aby podpořil jeho hnutí.
Jediný velký úspěch přinesl straně současný premiér Édouard Philippe v přístavním městě Le Havre, kde získal 59 procent hlasů. Šéf kabinetu uvedl, že volby byly „významným demokratickým momentem“. Není vyloučené, že se premiér do Le Havru vrátí velmi brzy. Macron totiž podle informací deníku Le Monde plánuje v nadcházejících týdnech velké změny ve vládě, a je tak možné, že Philippa pošle starostovat.
Premiér totiž v posledních průzkumech popularity prezidenta značně přeskočil. Podle BFMTV se díky dobře zvládnuté koronavirové krizi v současnosti Philippe těší oblibě u 59 procent populace, zatímco Macron, jenž po většinu epidemie nebyl vidět, získal sympatie jen 39 procent Francouzů. Komentátoři tak tipují, že by se Macron mohl Phillipa zbavit, aby mu uvolnil místo na slunci.
Podle sociologa Jérôma Fourqueta byly komunální volby ve Francii vždy jednou z nejlepších možností, jak vytrestat ty, kdo jsou u moci. Je však velice složité jakkoliv interpretovat neúspěch Macronova hnutí, jež vzniklo v roce 2017, kvůli malému množství starostů, kteří obhajovali mandát. Strana má obecně velmi malé zastoupení v lokální politice.
„Celostátně dnes dominují dvě hnutí – Národní sdružení a Macron. Ani jedno z nich však není ve velkém zastoupeno v komunální politice, v níž jsou naopak velmi stabilní pravicoví Republikáni a socialisté,“uvedl Fourquet s tím, že s vítězstvím Philippa v Le Havru a Aliota v Perpignanu jsou síly obou hnutí vyrovnané.