Předsednictví v režii korony
Němci se na první unijní předsednictví po třinácti letech dlouho připravovali. Pandemie ovšem původní ambiciózní plány zhatila. Pro kancléřku Merkelovou bude příštích šest měsíců znamenat i začátek její rozlučky s politikou.
BERLÍN/PRAHA Zítra převezme Německo na půl roku předsednictví v Evropské unii.
Těsně před tím se sešla německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na zámku v Mesebergu nedaleko Berlína.
Od omezení, která doprovázela boj proti šíření koronavirové pandemie, to bylo vůbec poprvé, co se oba státníci potkali osobně. Jejich poslední schůzka z 18. května se odehrávala ještě online.
Tehdy představili společný návrh na fond v objemu 500 miliard eur (v přepočtu 13,8 bilionu korun) na záchranu hospodářství členských zemí EU. O několik dní později přišla s vlastním plánem i Evropská komise, a to ve výši 750 miliard eur (20 bilionů korun). Podle pozorovatelů mělo včerejší setkání Macrona a Merkelové podtrhnout, že jejich vlády budou během nejbližšího období těsně spolupracovat.
Kancléřka Merkelová bude Společenství předsedat podruhé po roce 2007. K hlavním cílům Německa má patřit zvládnutí ekonomických dopadů koronavirové nákazy. V oficiálním programu předsednictví, který čítá 24 stránek, se v této souvislosti hovoří jako o „osudové výzvě“pro celou sedmadvacítku.
Šéfka německé vlády bude chtít téma ekonomické obnovy řešit hned na samém začátku. Klíčový
bude mimořádný summit šéfů vlád EU, který se bude konat 17. a 18. července. Tam by mělo padnout definitivní rozhodnutí o rozdělení prostředků z fondu obnovy EU. Podle představ Komise má jít z navrhovaných 750 miliard eur celých 500 miliard na dotace členským státům. Zbývajících 250 miliard má být poskytnuto formou úvěrů.
Fond na obnovu má být součástí rozpočtu EU pro příští sedmileté období, který tak bude mít 1,8 bilionu eur (32 bilionů korun). Merkelová i Macron věří, že se v červenci podaří ho schválit. Cesta je ale ještě dlouhá, míní.
Sama Merkelová byla kvůli tomu ochotna opustit jeden z klíčových principů její dosavadní politiky. Přistoupila na to, že podstatná část těchto peněz nebude vázána na úvěry ani na splnění předem daných podmínek.
„Německu se z dlouhodobého hlediska bude dařit pouze tehdy, pokud se bude dařit Evropě,“prohlašuje Merkelová při každé příležitosti. Je to změna i proto, že Německo dosud patřilo ke státům, jež požadovaly, aby budoucí unijní rozpočet nepřekročil hranici jednoho procenta unijního HDP. Kvůli začlenění fondu na obnovu do rozpočtu to ovšem bude výrazně překročeno.
Brexit, klima a digitalizace
K dalším velkým úkolům německého předsednictví bude patřit završení rozhovorů o odchodu Britů z EU. Tato jednání přešlapují už několik týdnů na místě.
Mezi představami Londýna a Bruselu stále přetrvávají hluboké rozdíly. Pokud by se do konce roku nepodařilo uzavřít s Londýnem aspoň nějakou rámcovou dohodu o budoucích obchodních vztazích, hrozí tvrdý brexit v podobě uvalení vzájemných cel a zdlouhavých kontrol zboží na hranicích.
Německo muselo kvůli koronavirové pandemii své původní plány značně změnit. K vrcholům německého předsednictvím měl patřit podzimní summit členských států EU a Číny v Lipsku.
Zde měla být mimo jiné schválena dohoda o ochraně investic a potvrzeno společné úsilí o ochranu klimatu. Summitu byl přikládán značný význam i kvůli rostoucímu napětí ve vztazích mezi Čínou a USA. Nakonec byla schůzka přeložena na pozdější období, a tím pádem bude mít její zorganizování na starosti jedna z následujících předsednických zemí.
Naopak původní německé priority v podobě zvýšení ochrany klimatu a rozvoje digitalizace zůstaly zachovány.
Pro německou kancléřku bude nadcházející půlroční předsednictví představovat jednu z posledních příležitostí, jak ovlivnit dění v Unii. Zároveň odstartuje její postupné loučení s aktivní politikou. Již před dvěma lety totiž oznámila, že na podzim 2021 nebude kandidovat do parlamentu a nebude usilovat o žádnou další funkci.