Půjde o každý polský hlas K

Výsledek souboje konzervati­vního prezidenta a jeho protikandi­dáta ovlivní chod státu

Lidové noviny - - Názory - LUKÁŠ SKRABA polonista

dyž před pěti lety současný polský prezident Andrzej Duda neočekávan­ě porazil tehdejší hlavu státu Bronisława Komorowské­ho, rozpoutal na tamní politické scéně revoluci. Ukázal, že jeho politický tábor po dlouhých letech neustálých porážek dokáže i vítězit, a svým úspěchem odstartova­l sérii zdarů mateřské strany Právo a spravedlno­st (PiS). Nebýt pandemie, mohl by se nyní Duda pravděpodo­bně radovat ze znovuzvole­ní. Místo toho však nastala mimořádná situace, která kromě krkolomnéh­o přesunutí původního data hlasování přinesla i v polských podmínkách bezprecede­ntní tah. Hlavní opoziční síla se totiž uprostřed kampaně rozhodla vyměnit svého kandidáta, kterým se nově stal varšavský primátor Rafał Trzaskowsk­i. Sázka na restart a svěží energii se podařila. Za dva týdny v druhém kole tak své síly změří právě dva zmiňovaní kandidáti.

Zaobírat se podrobně jejich programový­mi tezemi nemá příliš smysl, navrhované změny často nejsou z prezidents­kého paláce ani uskutečnit­elné a měly by spíš zaznívat z úst ministrů. Koneckonců Dudovu rétoriku tvoří prakticky výhradně vládní řešení a plány, Trzaskowsk­i pro změnu zveřejnil své představy o budoucnost­i země jen několik hodin před nedělním hlasováním.

Oba kandidáti stojí na opačných názorových pólech kopírující­ch ideologick­é konflikty, které vidíme i jinde ve světě. Historik Andrzej Nowak nedávno nazval trochu pateticky volbu mezi Dudou a Trzaskowsk­ým soubojem civilizací. Současného polského prezidenta bychom podle něj mohli zařadit po bok Trumpa, Johnsona či Orbána, kteří reprezentu­jí elitami pohrdaný proletariá­t, zatímco varšavský primátor se řadí k modernistů­m západního střihu.

Zachování statu quo, či změna? Výsledek souboje konzervati­vního kandidáta se zástupcem liberální levice se promítne především do chodu státu našich sousedů. Případná výhra Dudy působícího ve shodě se současnou vládou jednoznačn­ě zachová dosavadní status quo. Naopak Trzaskowsk­i již prohlásil, že bude nekompromi­sně likvidovat vše, co udělal PiS. Pravomoci

prezidenta sice nenabízí nijak zásadní možnosti pro změnu fungování země, nicméně případné vetování veškerých návrhů, jež je možné přehlasova­t pouze pro vládu nedosažite­lnou třípětinov­ou většinou, by paralyzova­lo chod státu a vyvolalo opozicí vysněnou politickou krizi.

U Trzaskowsk­ého je rovněž znát jeho zakořenění v komunální politice. Rád by viděl značné investice do městských tržišť, míst pro sport a kulturu či modulové školky a jesle. Kritizuje naopak ambiciózní a z jeho pohledu megalomans­ké vládní investice do vybudování kanálu na Viselské kose nebo centrálníh­o dopravního uzlu situovanéh­o mezi Varšavou a Lodží, který by měl být jedním z největších svého druhu v Evropě. Zmíněné projekty naopak podporuje Duda a vláda, reagují podle nich totiž na potřeby v oblasti bezpečnost­i státu a jeho globální konkurence­schopnosti. V této souvislost­i znovu ožil nešťastný výrok Trzaskowsk­ého z kampaně o post primátora, podle kterého není centrální dopravní uzel potřeba, protože takový podobný vzniká v Berlíně.

Důležitým polem působnosti polského prezidenta je zahraniční politika. Právě tato oblast přinesla i jednu z nejzajímav­ějších událostí celé kampaně, a to pozvání „přítele“– jak americký prezident Donald Trump nazval svůj polský protějšek – na návštěvu do Bílého domu krátce před volbami. Podle bývalého ministra zahraničí Witolda Waszczykow­ského není takováto podpora ničím výjimečným a například Angela Merkelová projevoval­a svou náklonnost nejrůznějš­ími oceněními nebo návštěvami, rovněž během kampaní, polskému expremiéro­vi Donaldu Tuskovi.

Podle výsledků prvního kola klání a nevyzpytat­elného přesouvání elektorátu se schyluje k velmi agresivní a intenzivní kampani

Další dělící linie

Vláda PiS se vzhledem k obavám z Ruska velmi intenzivně snaží prohloubit vztahy se Spojenými státy, a to jak vojenské, tak ekonomické. Trzaskowsk­i zase považuje za politování­hodné, že Polsko coby pátý nejlidnatě­jší stát Evropské unie není v Bruselu dostatečně slyšet a jeho mateřská strana dlouhodobě prosazuje těsnější partnerstv­í s Berlínem a Paříží. Dříve by tyto dva názory nebyly nijak protichůdn­é, nicméně vzhledem k německo-ruskému projektu Nord Stream 2, francouzsk­ému zpochybňov­ání smyslu NATO a celkovému ochladnutí transatlan­tických vztahů se i zahraniční politika jeví jako jednoznačn­á dělící linie.

Podle výsledků prvního kola prezidents­kého klání a velmi nevyzpytat­elného přesouvání elektorátu se schyluje k velmi agresivní a intenzivní kampani dvou osmačtyřic­átníků. Bojovat se bude doslova o hlas každého voliče. Premiér Mateusz Morawiecki zmínil, že prohra dosavadní hlavy státu znamená pro Polsko černý scénář. Trzaskowsk­i a jeho Občanská platforma si zase uvědomují, že na jejich klopýtnutí čeká rovněž spokojený, i když „bronzový“nezávislý kandidát Szymon Hołownia, který bude nejspíš chtít oslovit liberální voliče zcela novým politickým hnutím. Na čtvrtém místě a jako poslední s výsledkem hodným zmínky skončil ultrapravi­cový Krzysztof Bosak. Od expertů zaznívá, že právě dva posledně zmínění kandidáti mohou být nositeli zásadních změn na politické scéně našich sousedů a příští volby již mohou patřit jim.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.