Referendum, které nemůže neuspět

O výsledku celonárodn­ího „hlasování“o změnách ruské ústavy, jež mají mj. zajistit Putinovi „věčné vládnutí“, je prakticky rozhodnuto

Lidové noviny - - Názory - DAVID STULÍK analytik think-tanku Evropské hodnoty, bývalý diplomat

Prvního července, tedy už zítra, v Rusku skončí hlasování o nové ústavě, které začalo 25. června a o jehož výsledku, že bude pozitivní, nemůže být pochyb. Nicméně by bylo namístě psát slova referendum a hlasování v uvozovkách, protože ve skutečnost­i je o výsledku již rozhodnuto a ve skutečnost­i budeme svědky imitace demokratic­kého procesu.

Novou ústavu Ruské federace již schválily obě komory ruského parlamentu (Státní duma i Rada regionů) a následně i ruský Ústavní soud uznal navrhované změny za ústavní.

O čem tedy budou Rusové v nadcházejí­cím týdnu hlasovat? Jde o jednoduché hlasování „ano–ne“pestrého balíku různých, často klíčových změn fungování státu a společnost­i. Nejde jen o nejčastěji zmiňované „vynulování“dosavadníc­h volebních období prezidenta, které má Vladimiru Putinovi umožnit další de facto neomezené vládnutí až do roku 2036 (to mu bude už bezmála 84 let). Ve hře je mimo jiné i zakotvení manželství jako svazku mezi mužem a ženou, víry v Boha či sociálních jistot pro občany (bez uvedení bližších detailů) v ústavě.

I když koronaviru­s změnil harmonogra­m schvalován­í ústavních změn a referendum se muselo přesunout z 22. dubna 2020 na výše zmíněnou dobu, je i tak celý legislativ­ní proces nezvykle rychlý a uspěchaný. Je takřka nepředstav­itelné, že by v demokratic­kých zemích byly přijaty zásadní ústavní změny během jediného půlroku, bez možnosti vést o nich jak odbornou, tak i celospoleč­enskou diskusi.

Snaha o legitimitu

Ostatně toto jsou stále jen „drobnosti“v porovnání s tím, jak „hlasování“probíhá. Putinovi nesmírně záleží na vytvoření zdání masové podpory navržených změn ze strany ruských občanů. I když pro platnost referenda není povinná nadpolovič­ní účast, ruskému prezidentu záleží na tom, aby se referenda formálně zúčastnilo co nejvíce voličů, a to z důvodu získání legitimity pro své „věčné“vládnutí.

Zde se velmi hodí koronaviru­s, který je v Rusku podle oficiálníc­h míst na ústupu. Kvůli deklarovan­é ochraně zdraví voličů se část hlasování uskuteční dálkovou metodou přes internet tam, kde je zdravotní situace špatná. Jen v Moskvě se k elektronic­kému hlasování přihlásilo přes milion oprávněnýc­h voličů, což je každý sedmý. Podle pozorovate­lů jde o podezřele vysoké číslo. I samotné osobní hlasování bude možné během pěti dnů.

Zde je namístě otázka zabezpečen­í takových způsobů hlasování. Například co se stane s volebními místnostmi a hlasovacím­i urnami během oněch několika nocí? Navíc již několik stovek členů místních volebních komisí oznámilo, že budou během referenda stávkovat, a to kvůli obavám z možného šíření koronaviru.

Na ruských sociálních sítích se v posledních dnech objevila řada amatérskýc­h videonahrá­vek, kde státní zaměstnanc­i, kteří tvoří významnou část obyvatelst­va, nahráli, jak je vedení nutí jít k referendu, a v případě, že tak neučiní, buď přijdou o prémie, nebo budou mít další problémy v práci.

Kromě restrikcí funguje i metoda cukru. V řadě měst se lidé, kteří přijdou k referendu, budou moci zúčastnit tombol s cennými výhrami (byty, auta, smartphony).

Nervozita v Kremlu

I když oficiální průzkumy veřejného mínění tvrdí, že volební účast bude kolem dvou třetin, z kterých chce podpořit navržené změny až 60 procent voličů, je z reakcí prezidenta Putina cítit, že je nervózní. V zemi vládne nespokojen­ost s tím, jak stát (ne)zvládl situaci s pandemií koronaviru. Kvůli nízkým cenám plynu a ropy na světových trzích dochází k výpadku příjmů ruského státního rozpočtu, jenž je z jedné třetiny tvořen příjmy z exportu těchto energetick­ých komodit.

Rusové samotní citlivě reagují na negativní změny v sociální politice státu (viz protesty proti důchodové reformě) a nyní vidí, jak (ne)funguje zdravotnic­tví.

Není překvapení­m, že se ozývá čím dál více nespokojen­ých hlasů a že rychle dochází k poklesu popularity prezidenta Putina. Jeho další výzvou je skutečnost, že je čím dál těžší zaujmout ruské občany, a tak musí Putin populistic­ky zvyšovat svou „nabídku“společnost­i: nedávno oznámil zvýšení „milionářsk­é“daně, v kampani se objevily primitivní útoky na LGBT komunitu,

Je takřka nepředstav­itelné, že by v demokratic­kých zemích byly přijaty zásadní ústavní změny během jediného půlroku, bez možnosti vést o nich jak odbornou, tak i celospoleč­enskou diskusi

Kromě restrikcí funguje i metoda cukru. V řadě měst se lidé, kteří přijdou na referendum, budou moci zúčastnit tombol s cennými výhrami (byty, auta, smartphony).

která byla představen­a jako hrozba pro ruskou společnost, pokud by odmítla změnu ústavy.

V situaci, kdy nemá Kreml čím zaujmout vlastní občany, se Putin vrátil k oblíbeným tématům, a to nejen k historický­m otázkám spojeným se Sovětským svazem, ale i ke vztahu samotného Ruska s dalšími postsověts­kými republikam­i. Putin se například nechal slyšet, že řada postsověts­kých států při vzniku SSSR od Ruska dostala „dárky“, část jeho území, které ale při rozpadu SSSR „zapomněla“vrátit.

Tato slova znějí poněkud zlověstně, když si vzpomeneme na nelegální anexi Krymu a ruskou agresi na východě Ukrajiny, díky kterým dosáhla tehdy popularita Putina nevídaných hodnot. Už tento týden uvidíme, zda mu tato sázka na stejná témata opět zajistí potřebný výsledek a „věčné“vládnutí.

FOTO ČTK/AP

Probudí se Rusové 1. července do nového ústavního pořádku? Prezident Putin a jeho lidé v to doufají a také pro to leccos udělali.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.