Referendum, které nemůže neuspět
O výsledku celonárodního „hlasování“o změnách ruské ústavy, jež mají mj. zajistit Putinovi „věčné vládnutí“, je prakticky rozhodnuto
Prvního července, tedy už zítra, v Rusku skončí hlasování o nové ústavě, které začalo 25. června a o jehož výsledku, že bude pozitivní, nemůže být pochyb. Nicméně by bylo namístě psát slova referendum a hlasování v uvozovkách, protože ve skutečnosti je o výsledku již rozhodnuto a ve skutečnosti budeme svědky imitace demokratického procesu.
Novou ústavu Ruské federace již schválily obě komory ruského parlamentu (Státní duma i Rada regionů) a následně i ruský Ústavní soud uznal navrhované změny za ústavní.
O čem tedy budou Rusové v nadcházejícím týdnu hlasovat? Jde o jednoduché hlasování „ano–ne“pestrého balíku různých, často klíčových změn fungování státu a společnosti. Nejde jen o nejčastěji zmiňované „vynulování“dosavadních volebních období prezidenta, které má Vladimiru Putinovi umožnit další de facto neomezené vládnutí až do roku 2036 (to mu bude už bezmála 84 let). Ve hře je mimo jiné i zakotvení manželství jako svazku mezi mužem a ženou, víry v Boha či sociálních jistot pro občany (bez uvedení bližších detailů) v ústavě.
I když koronavirus změnil harmonogram schvalování ústavních změn a referendum se muselo přesunout z 22. dubna 2020 na výše zmíněnou dobu, je i tak celý legislativní proces nezvykle rychlý a uspěchaný. Je takřka nepředstavitelné, že by v demokratických zemích byly přijaty zásadní ústavní změny během jediného půlroku, bez možnosti vést o nich jak odbornou, tak i celospolečenskou diskusi.
Snaha o legitimitu
Ostatně toto jsou stále jen „drobnosti“v porovnání s tím, jak „hlasování“probíhá. Putinovi nesmírně záleží na vytvoření zdání masové podpory navržených změn ze strany ruských občanů. I když pro platnost referenda není povinná nadpoloviční účast, ruskému prezidentu záleží na tom, aby se referenda formálně zúčastnilo co nejvíce voličů, a to z důvodu získání legitimity pro své „věčné“vládnutí.
Zde se velmi hodí koronavirus, který je v Rusku podle oficiálních míst na ústupu. Kvůli deklarované ochraně zdraví voličů se část hlasování uskuteční dálkovou metodou přes internet tam, kde je zdravotní situace špatná. Jen v Moskvě se k elektronickému hlasování přihlásilo přes milion oprávněných voličů, což je každý sedmý. Podle pozorovatelů jde o podezřele vysoké číslo. I samotné osobní hlasování bude možné během pěti dnů.
Zde je namístě otázka zabezpečení takových způsobů hlasování. Například co se stane s volebními místnostmi a hlasovacími urnami během oněch několika nocí? Navíc již několik stovek členů místních volebních komisí oznámilo, že budou během referenda stávkovat, a to kvůli obavám z možného šíření koronaviru.
Na ruských sociálních sítích se v posledních dnech objevila řada amatérských videonahrávek, kde státní zaměstnanci, kteří tvoří významnou část obyvatelstva, nahráli, jak je vedení nutí jít k referendu, a v případě, že tak neučiní, buď přijdou o prémie, nebo budou mít další problémy v práci.
Kromě restrikcí funguje i metoda cukru. V řadě měst se lidé, kteří přijdou k referendu, budou moci zúčastnit tombol s cennými výhrami (byty, auta, smartphony).
Nervozita v Kremlu
I když oficiální průzkumy veřejného mínění tvrdí, že volební účast bude kolem dvou třetin, z kterých chce podpořit navržené změny až 60 procent voličů, je z reakcí prezidenta Putina cítit, že je nervózní. V zemi vládne nespokojenost s tím, jak stát (ne)zvládl situaci s pandemií koronaviru. Kvůli nízkým cenám plynu a ropy na světových trzích dochází k výpadku příjmů ruského státního rozpočtu, jenž je z jedné třetiny tvořen příjmy z exportu těchto energetických komodit.
Rusové samotní citlivě reagují na negativní změny v sociální politice státu (viz protesty proti důchodové reformě) a nyní vidí, jak (ne)funguje zdravotnictví.
Není překvapením, že se ozývá čím dál více nespokojených hlasů a že rychle dochází k poklesu popularity prezidenta Putina. Jeho další výzvou je skutečnost, že je čím dál těžší zaujmout ruské občany, a tak musí Putin populisticky zvyšovat svou „nabídku“společnosti: nedávno oznámil zvýšení „milionářské“daně, v kampani se objevily primitivní útoky na LGBT komunitu,
Je takřka nepředstavitelné, že by v demokratických zemích byly přijaty zásadní ústavní změny během jediného půlroku, bez možnosti vést o nich jak odbornou, tak i celospolečenskou diskusi
Kromě restrikcí funguje i metoda cukru. V řadě měst se lidé, kteří přijdou na referendum, budou moci zúčastnit tombol s cennými výhrami (byty, auta, smartphony).
která byla představena jako hrozba pro ruskou společnost, pokud by odmítla změnu ústavy.
V situaci, kdy nemá Kreml čím zaujmout vlastní občany, se Putin vrátil k oblíbeným tématům, a to nejen k historickým otázkám spojeným se Sovětským svazem, ale i ke vztahu samotného Ruska s dalšími postsovětskými republikami. Putin se například nechal slyšet, že řada postsovětských států při vzniku SSSR od Ruska dostala „dárky“, část jeho území, které ale při rozpadu SSSR „zapomněla“vrátit.
Tato slova znějí poněkud zlověstně, když si vzpomeneme na nelegální anexi Krymu a ruskou agresi na východě Ukrajiny, díky kterým dosáhla tehdy popularita Putina nevídaných hodnot. Už tento týden uvidíme, zda mu tato sázka na stejná témata opět zajistí potřebný výsledek a „věčné“vládnutí.