Žena v domácnosti straší diktátora
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se už pošesté chystá nechat se zvolit prezidentem. Naráží však na dosud bezprecedentní nespokojenost obyvatelstva.
Situace před prezidentskými volbami v Bělorusku v mnohém připomíná poslední léta před sametovou revolucí v komunistickém Československu. Poslední evropský diktátor, pětašedesátiletý Alexander Lukašenko, který je u moci 26 let a chystá se obhájit svůj šestý mandát, kope všude kolem sebe a na každé světové straně vidí nepřátele.
Příběh přímo vystřižený z komunistických dob si zažili dva dýdžejové, Kirill Galanov a Vladislav Sokolovskij, kteří na hudebním večeru pořádaném jedním z městských obvodů Minsku neplánovaně pustili sovětskou písničku z konce osmdesátých let oslavující perestrojku Chci změny od Viktora Coje. Byli ihned zatčeni a dostali deset dnů vězení za „drobné výtržnictví“.
„Využili nás k tomu, abychom zabrali místo, kde se měl původně konat mítink opoziční kandidátky Svjatlany Cichanouské,“odůvodnil dýdžej Sokolovskij před soudem, proč písničku pustil.
Sedmatřicetiletá matka dvou dětí, učitelka a žena v domácnosti Svjatlana Cichanouská je hlavní Lukašenkovou protikandidátkou poté, co jejího manžela blogera Sjarheje Cichanouského volební komise do hlasování nepustila a skončil ve vězení. Cichanouská vystupuje jako ústřední postava ženské trojice – s Marií
Kolesnikovou, šéfkou kampaně dalšího odmítnutého kandidáta Viktara Babaryky – a Veronikou Capkalovou, manželkou třetího k volbám nepřipuštěného uchazeče potenciálně nebezpečného Lukašenkovi, Valeryje Capkaly. Možnost ucházet se o přízeň voličů proti Lukašenkovi naopak dostali opoziční aktivisté Hanna Kanapacká a Andrej Dmitrijev i sociální demokrat Sjarhej Čerečeň, počínají si však nevýrazně.
Ženské trio v čele s Cichanouskou dokázalo do ulic Minsku dostat minulý čtvrtek šedesát tisíc lidí a tisíce dalších přišly na mítinky v regionech. Úřady tak začaly s taktikou vytlačování opozičních mítinků pod záminkou nějaké jiné akce, například oslavy svátku železničního vojska.
Očekávání totální falzifikace Lukašenko straší hybridní válkou, která se podle něj vede proti jeho zemi ze všech směrů. „Ani nevíme, zda jsou to Američané se členy NATO, anebo kdosi z Ukrajiny tu rozdělává oheň, anebo nás tak moc ,milují‘ naši východní bratři,“prohlásil. Běloruský vůdce řeší nyní s ruským protějškem Vladimirem Putinem osud 33 ruských žoldnéřů zadržených nedaleko Minsku. Podle Lukašenka byli součástí skupiny chystající se destabilizovat Bělorusko, zřejmě se však jednalo jen o nájemné bojovníky projíždějící zemí.
Lukašenko také ve svém projevu slíbil dvojnásobné zvýšení platů během příštích pěti let. Potíž je v tom, že mu to málokdo věří. Přenést nálady na čísla průzkumů je však takřka nemožné, protože nezávislé sociologické aktivity jsou v zemi zakázány.
„Je skoro jasné, že Lukašenko opět ‚zvítězí‘. Nikdo ho už nebude brát jako legitimního prezidenta, protože i v poslední běloruské vesnici bude všem jasné, že to byl podvod,“řekla LN Češka Veronika Kiruščanka, která má běloruského manžela a do země často jezdí. „Čekáme totální falzifikaci, která se už děje při předběžném hlasování. Je taky možné, že odpojí internet,“sdělil LN z Minsku aktivista Andrej.
Bělorusko tentokrát nepozvalo pozorovatele z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a odmítá vpustit zahraniční novináře. Domácí pozorovatelé pak čelí ústrkům a výhrůžkám.
Evropská komise vyzvala běloruské úřady k okamžitému osvobození všech vězněných a zadržovaných, kterých je od začátku kampaně 1300. Rovněž ministři zahraničí Francie, Německa a Polska ve společném prohlášení vyjádřili „velké znepokojení“a vyzvali Minsk ke svobodným a čestným volbám.
Množství komentářů připouští, že současné volby mohou být pro Lukašenka ty poslední. Běloruský režim má bezpečnostní složky schopné zasahovat proti menším demonstracím, statisícové davy už ale nezvládne. Pokud se Bělorusové po neděli rozhodnou masově vyjít do ulic, je další vývoj otázkou – zda by následovalo nasazení armády, či Lukašenkův útěk do exilu.