Čtyřky Jaromíra Jágra. Jak dlouho u nich zůstane?

Neodmyslitelně k němu patří číslo 68. To, které zprvu ještě jako teenager v době, kdy vysoká numera na dresech byla brána za výstřelek kapitalismu, skrýval v helmě. A to, které si v době, kdy už kapitalismus nebyl zhýralým systémem, nechal dát na pittsburský trikot a jednou provždy tak stvořil svou ochrannou známku. Symbolizuje divoký rok československých dějin, kdy jarní naději vystřídalo po jediné srpnové noci temno, a rok, o kterém mu už od klukovských let vypravovala jeho babička, jež tehdy přišla o svého muže. Teď se ale kolem hokejisty Jaromíra Jágra točí ještě jedno číslo.

Číslo čtyři. Hned dvě má ode DNEŠKA v kolonce, která udává jeho věk.

Čtyřkou je i ve sledovaných historických žebříčcích NHL, tedy bodové produktivitě a mezi střelci. Jenže na jak dlouho?

Nemusíte mít v ruce křišťálovou kouli ani nemusíte být fundovaný prognostik z ústavu – byť i jejich výjevy budoucnosti se s realitou někdy míjejí – aby vám bylo jasné, že čtyřka symbolem Jaromíra Jágra dlouho nezůstane. Že brzy přestoupí k trojce. Ne že by omládl, obelstil rok narození i matrikáře, i když při pohledu na led vás často napadá, že recept na elixír mladí už musel být potají objeven a Jágr ho denně po doušcích upíjí, ale on prostě bude hokejovými dějinami NHL kráčet dál.

Rok, dva, pět? Kdo ví. Dál ale bude lámat milníky (na třetí místo mu chybí dva góly a osm bodů), vždyť jak řekl Martin Ručinský, ještě loni aktivní hráč a velký Jágrův kamarád: „U Jardy platí, že věk je jenom číslo. Hokeji i reprezentaci má pořád co dát.“Teď dokonce Ručinský dostal úkol, že coby nový manažer reprezentace zkusí Jágra přemluvit, aby se do národního týmu vrátil. Aby v září na Světovém poháru v Torontu byl zase u toho.

Jaroslav Špaček, další Jágrův souputník z Nagana a teď asistent u reprezentace, dokonce minulý týden naživo sledoval Jágrův 1 600. zápas v NHL. Když pak dostal otázku od reportéra iDNES.cz, zda se dočkáme i Jágrova duelu č. 1 700, bez váhání odvětil: „Když jsem ho viděl, jak výborně hraje, tak si myslím, že se nemusíme bát.“

A konečně hlas třetího muže, byť je ve skutečnosti tím prvním. Kanaďan Wayne Gretzky drží v zámořské lize většinu rekordů, jejichž vymazání někým jiným se jeví soudným lidem jako „mission impossible.“Nastřádal o tisíc bodů víc než Jágr (2 857), i v gólech na něj má náskok víc než 150 tref, a přece teď, i když v žertu, přiznal: „Pokud se začne přibližovat k mým rekordům, budu mu muset ukrást brusle.“

A posléze přidal i pár vážněji míněných vět: „Tenhle chlap ve 44 letech nejenže hraje, a hraje dobře, ale on tam ani nezabírá místo. Hodně hráčů ve 37, 38 nebo 39 letech jen tak vyplňuje místo v sestavě. A on patří k nejlepším. Bože, doufám, že bude hrát ještě další tři nebo čtyři roky. Je to dobré pro něj i pro hokej. Je to skvělý příběh. Ukazuje dětem, co dokáže tvrdá práce a odhodlání.“

Proto znovu: Jak dlouho ještě Jágr v NHL vydrží? A vydrží? Ano! Byl by hřích z ní teď prchat, což sám dobře ví. Už jednou dal zámořské lize sbohem, už jednou hříšně podlehl svodům ruského bohatství, čehož dnes možná ve svém nitru lituje. Nebýt těch tří let v sibiřském „vyhnanství“, Gretzky by už pomalu musel přemýšlet, jak uloupit ony Jágrovy brusle. Sám Jágr o plánech veřejně nemluví, jen nedávno žurnalistům vyprávěl: „Když jsem vám před 10 lety říkal, že budu hrát ještě v roce 2015, smáli jste se. A vidíte, dnes je rok 2016. Nejraději bych hokej hrál až do smrti.“

Nemusíte být prognostik ani nemusíte hledět do zázračné koule, abyste věděl, že ani číslo 3 nezůstane Jágrovým symbolem.