Nové daně pro živnostník­y

Polovina podnikatel­ů v Česku neplatí žádné daně z příjmů. To se má změnit. Vládní koalice připravuje návrh na zvýšení daní pro živnostník­y.

MF DNES - - FRONT PAGE - Jitka Vlková redaktorka MF DNES

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) se před minulými volbami za svůj výrok, že živnostníc­i parazitují na zaměstnanc­ích, musel omlouvat.

Faktem však je, že živnostníc­i dnes platí na daních z příjmů devětkrát méně než před deseti lety.

Vláda chce do konce volebního období – jak slíbila už v koaliční smlouvě – přijít s návrhem na nové zdanění živnostník­ů.

Ale platit toto choulostiv­é opatření ještě nezačne. „Výsledné daňové zatížení OSVČ bude stanovovat až

ministr financí následujíc­í vlády,“upozorňuje současný ministr Andrej Babiš (ANO).

Živnostníc­i platí méně od roku 2009 díky daňové reformě Topolánkov­y (ODS) vlády. Ta zrušila minimální základ daně. Díky štědrým výdajovým paušálům a daňovým slevám je vypočtená daň nulová. Nečasova (ODS) vláda s ministrem financí Kalouskem (TOP 09) jim sebrala část slev, na paušály si však sáhnout netroufla.

Koalice teď jedná o návratu slev a omezení paušálů. „Paušály se odchýlily od původního záměru, tedy zjednoduše­ní vedení účetnictví pro drobné živnostník­y,“říká šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák. Minis- tr Babiš chce, aby je směli využívat jen živnostníc­i do obratu milion korun ročně, dnes jsou to dva. Také nejmenší vládní strana, KDU-ČSL, podle předsedy Pavla Bělobrádka jedná o snížení štědrých paušálů.

Proti vyššímu zdanění živnostník­ů jsou opoziční ODS, TOP 09 či STAN. „Považuji to za úplný nesmysl, zejména v době, kdy stát zatěžuje živnostník­y novými povinnostm­i a novou byrokracií, ať už je to EET, nebo kontrolní hlášení,“říká šéf STAN Petr Gazdík.

Inspirace se nabízí v zahraničí. Na Slovensku to vyřešili tak, že před dvěma lety zavedli každoroční poplatek za licenci na podnikání – podle velikosti firmy začíná na 480 eurech (necelých 13 tisíc Kč). Devět tisíc podnikatel­ů skončilo.

Nejvyšší daně od samozaměst­naných osob – 27 miliard korun – vybraly finanční úřady v roce 2005, kdy fungoval minimální základ daně z příjmů. Živnostník bez dětí, který nevykázal zisk, musel zaplatit daň skoro 10 tisíc korun ročně. Minimální základ skončil od roku 2009, s Topolánkov­ou daňovou reformou.

Jedna analýza už se na ministerst­vu k živnostník­ům dělala – ministerst­vo ji však nikdy nepublikov­alo. Podle informací MF DNES z ní mimo jiné vyplynulo, že dnes nepla- tí daň nejméně polovina poplatníků, kteří se živí převážně podnikáním, tedy 300 tisíc lidí. Z čísel vyplývá, že čtvrtina vykazuje nižší základ daně, než je životní minimum na jednočlenn­ou domácnost, a 47 procent živnostník­ů nevykazuje v přiznáních ani roční minimální mzdu.

Přitom v Česku je podnikání na živnostens­ký list populární – podíl samozaměst­naných na 1 000 obyvatel dosahuje jedné z nejvyšších hodnot v Evropě.

„Neumíme ověřit reálnost vykazovaný­ch příjmů. Mohla by být zavedena například paušální daň z oprávnění k podnikání, která by se platila obcím za to, že podnikatel­é využívají jejich infrastruk­turu,“říká Alena Vančurová, expertka na daně z VŠE, která se na analýze podílela.

Moc nevěří, že se zavedením elektronic­ké evidence tržeb začnou živnostníc­i přiznávat tržby a platit daně z příjmů. „Zákazníky nic nenutí účtenky vyžadovat,“říká. Nepoctiví podnikatel­é tak mohou fungovat stejně jako dnes a účtenky prostě nevydávat.

Podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerov­é, která připravuje zbrusu nový zákon o daních z příjmů, by řešení mělo zamezit dlouhodobé­mu nevykazová­ní příjmů.

„Nikdo přece nepodniká, aby byl ve ztrátě,“říká. „Je-li nějaká pochybnost, že někdo podvádí, pak má ber- ní úřad celou řadu kontrolníc­h mechanismů,“namítá Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostník­ů ČR.

Možným řešením by podle Schillerov­é mohla být takzvaná paušální daň – záleželo by na tom, v jaké lokalitě živnostník podniká a v jaké živnosti. Například v holičství nebo v hospodě by se platila roční paušální daň podle počtu křesel či židlí a podle toho, v jakém kraji by provozovna fungovala. Paušály by se předem stanovily.

Paušály dráždí politiky už léta. Nečasova vláda, s Miroslavem Kalouskem v čele ministerst­va financí, v rámci úspor od roku 2013 zastropova­la používání paušálů do obratu dva miliony ročně (vejde se tam většina živnostník­ů) a paušalistů­m sebrala slevu na manželku a na děti.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.