Migrace: Skandinávie je v klidu, Německo ne

Jak si stojí země EU v pokračující migrační krizi, naznačují nejnovější počty žadatelů o azyl. Švédsko už přestalo být vyhlášeným „rájem migrantů“.

BRUSEL, PRAHA Skandinávské země dlouhodobě patřily mezi hlavní cíle migrantů. Situace se ale změnila. V aktuálním žebříčku počtu nových žadatelů o azyl v Unii sestaveném statistickým úřadem Eurostat zejména Švédsko zaznamenalo výrazný propad.

Důvody jsou nasnadě. Po zostření bezpečnostních opatření na hranicích se do Skandinávie dá jen těžko dostat. Zároveň tyto země ztížily podmínky pro získání azylu.

Šest emigrantů z deseti

O azyl v některé ze zemí Unie požádalo během prvního čtvrtletí na 290 tisíc lidí. Německo zaznamenalo bezkonkurenčně největší počet žádostí – zhruba 175 tisíc.

Z celkového počtu žadatelů o azyl v EU jich tak muselo vyřídit 61 procent. Následovala Itálie se zhruba osmi procenty žádostí, Francie se šesti a Rakousko s pěti procenty.

Německo s náskokem vede i v žádostech o azyl přepočítaných na milion obyvatel. S počtem 2 155 žádostí Německo drží první příčku před Rakouskem (1 690), Švédskem (790) a Maďarskem (693) („minizemě“typu Malty či Lucemburska byly kvůli zkreslení ze statistiky vyloučeny). U dna žebříčku se pohybuje dlouhodobě Slovensko (3 lidé na milion obyvatel), Rumunsko (11), Portugalsko (14) a celé Pobaltí.

V České republice bylo za první čtvrtletí registrováno 360 žádostí o azyl, což odpovídá 34 žadatelům na milion obyvatel.

Pokles počtu žadatelů ve Skandinávii byl z celé EU nejvýraznější. V porovnání se stejným čtvrtletím minulého roku se ve Švédsku hlásilo o možnost žít v zemi o 91 procent méně lidí. Ve Finsku se počet žadatelů snížil o 85 procent a v Dánsku o 74 procent. Podobně počet nových žadatelů klesal v Nizozemsku (72 %) a Belgii (70 %).

Utužení hraničních opatření od Dánska na sever se projevilo mimo jiné v tom, že žadatelů o azyl přibývá ve státech na jižní hranici Unie. Strmě proto stoupl počet žádostí v Maďarsku, které loni bylo především „průchozí stanicí“. Oproti loňsku jich bylo o 691 procent více.

Za ním se seřadily další země, které ještě loni migraci příliš neřešily, ačkoli byly „na trase“. Chorvatsko zaznamenalo nárůst počtu žádostí o azyl o 252 procent a Slovinsko o 391 procent.

Vyjádřeno v absolutních číslech, jde v obou zemích jen o několik desítek lidí. V nepřehledné a dosud nevyřešené situaci, kdy se země v této oblasti snaží břemene migrační krize jednostranně zbavit na úkor sousedních států, je však jistější dodat: prozatím.

Německo zaznamenalo o šest procent žádostí víc než ve stejném období loni.

Eurostat zveřejnil i národnostní strukturu žadatelů o azyl. Více než třetina z nich (36 %) pocházela ze Sýrie rozvrácené občanskou válkou, dalších 12 procent z Iráku a Afghánistánu. S odstupem za nimi následovaly Pákistán, Írán, Nigérie, Eritrea a jediný evropský zástupce v čele žebříčku – Albánie.