Práce v důchodu: není proč končit

Lidí přivydělávajících si k důchodu každým rokem přibývá. Ne vždy jsou však pro pokračování v práci impulzem peníze.

Zdravotní sestra Jiřina Plačková dělá svou práci už pětačtyřicet let. A přestože je sama pár let v důchodu, v pražském gerontocentru pečuje o seniory po cévní mozkové příhodě. „Mě to baví pořád. Neumím si představit, co bych doma dělala,“přiznává šestašedesátiletá babička pěti vnoučat.

Do práce jezdí hodinu a půl a nevadí jí ani noční služby. Na jednu zrovna včera večer mířila.

„Je to v pohodě. Dokážu usnout kdekoliv a kdykoliv. Doma si odpočinu při práci na zahradě. Teď už jen občas pohlídám osmiletého vnuka, ostatní jsou starší a už mě nepotřebují,“popisuje zdravotní sestra.

Pracující muži převažují

Pracujících důchodců každým rokem přibývá. Jak vyplývá z analýzy Českého statistického úřadu, zatímco v uplynulých dvaceti letech se zaměstnanost ve věkové kategorii nad 65 let pohybovala v rozpětí 3,7 až 5,3 procenta, loni narostla až na 5,6 procenta. Pracujících mužů je více než žen: loni si přivydělávalo k důchodu 62 tisíc mužů starších 65 let oproti 45 tisícům žen.

Podle předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Ivy Holmerové je to tím, že muži zastávají často vyšší pozice, mají vyšší platy i potřebu seberealizace. Ženy jsou v tomto směru znevýhodněny, byť žijí v průměru déle.

„Rozlišujeme ovšem dvojí dožití. První se průměrně pohybuje kolem osmdesátky. Pak ale existuje ještě hranice zdravého dožití, tedy věk, dokdy se člověk cítí fit. U nás se pohybuje kolem šedesátky, což třeba oproti skandinávským zemím není žádná sláva,“říká Iva Holmerová.

Geriatrička však upozorňuje na značnou různorodost seniorské populace. Na jednom pólu jsou „elitní důchodci“, tedy ti ve skvělé kondici, na druhém se nacházejí „křehcí“nesoběstační penzisté.

Fakt, že tělesná schránka stárne rychleji, zatímco duševně pracující mohou být aktivní téměř bez omezení, se promítá do skladby profesí. Mladší šedesátníci působí jednak na pozici řídících pracovníků a specialistů, jednak jsou to řemeslníci a opraváři.

Seberealizace, víc než peníze

Po pětašedesátce se situace mění. Rapidně klesá počet lidí ve fyzicky náročných profesích, zato se zvyšuje podíl „dosluhujících“šéfů. Dva z pěti pracujících v této skupině žijí v Praze. Značný podíl zaujímají vysokoškoláci, kteří působí zejména ve vědeckých a technických oblastech, ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v kultuře.

Důchodový věk se týká i primáře psychologického oddělení brněnské Vojenské nemocnice Jiřího Brančíka. Na penzi však nemá ani pomyšlení. „Pokud dostáváte signály, že to má smysl a že můžete ještě něco nabídnout, není proč končit,“míní Brančík.

Podle něj hraje u seniorů mnohdy větší roli seberealizace než peníze. „Žena za pokladnou v supermarketu to má možná opačně, ale ani senioři v nižších pozicích nechtějí sedět doma a raději jdou mezi lidi. Já ovšem rozumím i těm, co se do důchodu naopak těší. Mívají dobře nastavenou alternativu v podobě vnoučat nebo koníčků, (podíl pracujících důchodců na celkovém počtu pracujících) na které dříve neměli čas,“uvažuje Brančík.

Podle sociologa agentury Median Daniela Prokopa v růstu počtu pracujících důchodců hraje roli nízká nezaměstnanost, a tedy menší tlak na lidi, aby práci opustili. Naopak, firmy se snaží schopné seniory se zkušenostmi udržet.

V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie patří čeští senioři k těm pracovitějším. Hlavně míra zaměstnanosti vysokoškoláků po pětašedesátce výrazně převyšuje unijní průměr. Největší podíl pracujících starších 65 let má Portugalsko, následují pobaltské a skandinávské země. Česko se v tabulce nachází někde uprostřed. Naopak nejméně důchodců v poměru k počtu pracujících je na Slovensku.